S povinnými kvótami na přijímání uprchlíků je konec. Bez souhlasu Česka se neschválí

Od našeho zpravodaje z Bruselu - Česku už nehrozí, že by na něj dopadly povinné kvóty na přijímání uprchlíků. Země Evropské unie se na summitu v Bruselu dohodly, že ohledně azylového systému dosáhnou jednomyslné shody.

To znamená, že státy odmítající povinné kvóty by už neměly být přehlasovány, jak se to stalo před dvěma lety. 

Evropská komise loni navrhla nový azylový systém, jehož součástí mají být i povinné kvóty. Měly by platit pro případ, že by unii v budoucnu postihla nová velká uprchlická vlna. V takovém případě by si podle návrhu měly část běženců rozdělit všechny státy EU.

Česko a další země, především z visegrádské čtyřky, ale návrh tvrdě odmítaly. Premiéři či prezidenti států EU se nakonec ve čtvrtek na summitu v Bruselu domluvili, že návrh začne platit jen v případě, že na něm bude jednomyslná shoda. Proti vůli Česka tak povinné kvóty nebude možné schválit. "Tlak na povinné kvóty se mění, mají čím dál tím menší podporu," řekl k tomu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

K návrhu se lídři zemí unie vrátí v prosinci s tím, že jejich cílem je definitivně se na něm domluvit v první polovině příštího roku.

"Cílem je dosáhnout konsensu," potvrdil Donald Tusk, který řídí Evropskou radu, tedy evropské summity.

Prioritou států unie je, aby žadatelů o azyl na jejich území přicházelo pokud možno co nejméně.

Snaha "zajistit plnou kontrolu vnějších hranic přináší výsledky a musíme v ní dál pokračovat", dohodli se premiéři či prezidenti na summitu v Bruselu.

Země unie tak poskytnou další peníze například na podporu Libye, aby byla schopná migranty zadržet na svém území. Na výcvik libyjské pobřežní stráže přispělo 24 miliony korun i Česko.

Z Libye přes Středozemní moře do Itálie letos zatím připlulo zhruba 109 tisíc lidí. To je o čtvrtinu méně než za stejné období loňského roku.

Drtivá většina těchto lidí připlula v první polovině roku. Od léta se počet příchozích výrazně snížil.

Státy EU taky chtějí zlepšit životní podmínky běženců žijících v Libyi. To má snížit jejich motivaci snažit se dostat do Evropy. Česko by na to mělo podle informací HN ještě letos vyčlenit pět milionů korun. Kromě toho už dřív dalo zhruba 19 milionů korun do evropského fondu na pomoc africkým zemím. I tyto peníze mají přispět k omezení počtu lidí, kteří by chtěli odejít do EU, a tedy riskovat velmi nebezpečnou cestu přes Středozemní moře.

Kromě toho chtějí členské státy unie ze svého území taky výrazně rychleji vyhošťovat ty migranty, kteří nemají nárok na azyl. Z Libye do Itálie plují hlavně Nigerijci nebo občané Pobřeží slonoviny, tedy lidé, kterým bezprostřední nebezpečí nehrozí a do EU chtějí kvůli vidině lepšího života. Jde tedy většinou o takzvané ekonomické migranty.

Povinné kvóty schválené před dvěma roky počítaly s přemisťováním jen skutečných uprchlíků utíkajících před válkou. Česko mělo na jejich základě přijmout zhruba 2500 lidí. Nakonec jich ale přijalo jen 12. Platnost těchto kvót minulý měsíc vypršela.

Podle Evropské komise i OSN by ale měly země unie zároveň snížit motivaci běženců vydávat se na nebezpečnou cestu do Evropy tím, že dobrovolně přijmou skutečné uprchlíky z uprchlických táborů například v Turecku nebo Libanonu. Má to být 50 tisíc osob.

Země EU by měly do konce října oznámit, kolik takových lidí by mohly převzít. Premiér Sobotka potvrdil, že Česko nenabídne přesídlení ani jednomu uprchlíkovi.