Prakticky hned po volbách začal Tomio Okamura shánět podporu pro to, co slibuje v názvu své strany Svoboda a přímá demokracie − pro zákon o celostátním referendu. A zdá se, že by ji v nové sněmovně mohl najít.

Česko už pokusů prosadit normu o všelidovém hlasování zažilo několik. Vždy ale ztroskotaly na sporech o tom, jaké parametry by vyhlášení a průběh referenda měly mít. I tentokrát bude tato otázka klíčová. Češi by v referendu mohli rozhodovat třeba i o setrvání v Evropské unii po vzoru Britů, kteří si loni po vyhrocené kampani odhlasovali takzvaný brexit. Tisk pak citoval anketu, podle níž 1,2 milionu Britů litovalo, že se pro brexit rozhodlo. V referendu totiž spočívá podle odborníků nejen velká odpovědnost, kterou není každý ochoten či schopen přijmout, ale i velké riziko manipulace.

Okamura po setkání se zástupci hnutí ANO uvedl, že se obě strany shodly na zájmu zákon o obecném referendu prosadit. Do svého programu referendum zahrnuli i piráti. ČSSD svou představu neúspěšně prosazovala v uplynulém volebním období.

Návrh, aby referendum mohlo být vyhlášeno na základě petice se čtvrtmilionem podpisů, vláda tehdy schválila. Dál se ale předloha nedostala.

9 obcí

spojilo vypsání místního referenda s termínem říjnových sněmovních voleb.

Vlastní verze v roce 2014 předložili i komunisté a Okamura.

Ten navrhoval, aby občané mohli hlasovat takřka o všem, například o změně ústavy, zrušení parlamentu či o daních.

K vypsání referenda by stačilo 100 tisíc podpisů. Výsledek by byl platný bez ohledu na účast.

Podle ústavního právníka Marka Antoše ale absence podmínky, že je referendum závazné až od určitého počtu hlasujících, může být nebezpečná. Antoš by také vyhlašování referend nechal raději v rukou státu.

"Spíš bych referendum vnímal jako koření zastupitelské demokracie než něco, na co bychom měli spoléhat jako na samospásný mechanismus," dodal Antoš.

To, že Česko dosud zákon o obecném referendu nemá, neznamená, že se celostátní hlasování nemůže konat. Je k tomu ale nutný speciální ústavní zákon, jako tomu bylo v roce 2003, kdy Češi hlasovali o vstupu do Evropské unie.

Odborník na ústavní právo Jan Wintr má za to, že současné nastavení je dostatečné. "Myslím si, že náš ústavní systém je vyvážený v tom, že preferuje zastupitelskou demokracii a zároveň dává možnost ústavní většině jednorázově vyvolat referendum," uvedl Wintr.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 40 % článku.

Předplatit za 29 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.