Platy soudců a politiků se dosud odvozovaly z průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelském sektoru. Český statistický úřad (ČSÚ) však upozorňuje, že tento údaj už od letošního roku není schopen správně vypočítat. Hrozí tak, že úředníci už brzy nebudou schopni určit, kolik mají soudci a politici vlastně brát.

"Pokud by ČSÚ přestal údaj o průměrné mzdě zveřejňovat, nebude od roku 2019 možné stanovit výši platových základen," říká Petr Sulek, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Právě jeho resort ze mzdy v nepodnikatelském sektoru odvozuje platy soudců a politiků.

Platová základna pro státní představitele letos činí 65 733 korun. Řadový poslanec si vydělá 71 tisíc korun, hrubá měsíční mzda předsedy sněmovny pak dosahuje 190 tisíc. Základna pro soudce obecných soudů je 80 490 korun.

Naposledy statistici zveřejnili průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře za loňský rok. Vzhledem k tomu, že platy státních představitelů se odvozují vždy z předloňského roku, má pro rok 2018 ministerstvo ještě z čeho platy vypočítat.

Mzdu v nepodnikatelské sféře nemůže ČSÚ sledovat kvůli letošní změně pravidel, kterými se musí řídit všechny statistické úřady v Evropě. Začal platit nový standard národního účetnictví ESA 2010, jenž výrazně mění způsob rozhodování o tom, která instituce ještě patří do nepodnikatelského sektoru, a která ne.

Dříve bylo rozhodující, jestli je daná instituce financována ze státního rozpočtu, nebo z vlastních tržeb. Podle nové metodiky se však rozhodujícím faktorem stává míra vlivu vlády na rozhodování subjektu.

Například nemocnice, jež jsou akciovými společnostmi ve vlastnictví státu, patřily dosud do podnikatelského sektoru. Díky novým pravidlům se však řada z nich přesune do veřejné sféry. Sektory podle dřívějších a současných pravidel tak budou rozdílné.

Vláda přesto chce, aby statistici platy ve veřejném sektoru sledovali stejně jako dosud, tedy podle staré metodiky. "Nepředpokládáme, že by ČSÚ jednal v rozporu s usnesením vlády," uvádí Sulek.

Členové České statistické rady, která je poradním orgánem ČSÚ, označují vládní nařízení za politický tlak, který je vzhledem k nezávislosti statistického úřadu nepřípustný. "Takovým postupem by úřad porušil národní i evropské právní předpisy," namítá předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

To si však na MPSV nemyslí. Podle ministerstva není důvod, aby statistický úřad nemohl pro domácí účely používat starou metodiku.

"Nebudeme a ani nemůžeme vytvářet žádnou alternativní metodiku. Nezmění to ani politická poptávka," oponuje mluvčí ČSÚ Petra Báčová.

Druhou možností, jak předejít zmatku ve mzdách státních představitelů a soudců, je změna zákona. Statistický úřad již před více než rokem vládu upozorňoval, že bude potřeba nahradit údaj o průměrné mzdě v nepodnikatelském prostředí. Navrhovali, aby se platy soudců a politiků počítaly z průměrné hrubé nominální mzdy, kterou je ČSÚ schopen sledovat i po změně metodiky.

Vláda se rozhodla jednat až letos v srpnu, kdy nařídila ministerstvu práce zákon změnit. Ačkoliv už se na novele začalo pracovat, není jisté, jestli se vše stihne do konce příštího roku.

Související