Digitální hrozby v posledních letech eskalují po celém světě. Jenom prostřednictvím blokačních virů provedli hackeři loni každý den na čtyři tisíce útoků. Ve srovnání s rokem 2015 je to nárůst o 300 procent a rizika nepolevují.
"V minulosti se hackeři soustředili jenom na peníze nebo šlo o aktivismus a chuť se zviditelnit. Dnes jsou peníze sice stále hlavní cíl, ale jsou v útocích různě skryty. Místo vykradení bankovních účtů jde třeba o zpeněžení citlivých informací nebo krádež identity," popisuje motivaci útočníků Karel Obluk, odborník na kybernetickou bezpečnost z Evolution Equity Partners.
Povědomí o kyberbezpečí je nízké
Podle Evropské komise čelilo loni alespoň jednomu kybernetickému útoku 80 procent všech evropských společností napříč finančním sektorem, logistikou, energetikou i zdravotnictvím. Letos by měla být čísla ještě vyšší. Řada napadených firem o svá data přišla a do rukou hackerů se dostaly adresy, telefonní čísla nebo bankovní účty stovek tisíc lidí.
General Data Protection Regulation je nové nařízení EU, které výrazně zvýší ochranu osobních dat.
Navzdory rostoucím hrozbám je povědomí o otázkách kybernetické bezpečnosti stále nízké. Průzkumy ukazují, že 69 procent společností netuší, jakým rizikům jsou jejich systémy vystaveny. "Firmy často zabezpečení citlivých dat podceňují. Neřeší třeba vůbec samotný fakt, že může k úniku dojít, a nemají plány, co dělat, když už se zloděj do domu dostane," vysvětluje Obluk.
To by mělo změnit evropské nařízení o ochraně osobních údajů − GDPR −, které přináší nová pravidla, jak mají firmy chránit osobní data klientů či zaměstnanců. Upravit svoje interní procesy a IT systémy podle nových požadavků budou muset všechny státní instituce i soukromníci. Jedním z cílů je nashromážděné údaje zabezpečit právě proti případným únikům.
15. 11. - GDPR a zaměstnanci
22.11. - Neochotní klienti
29. 11. - GDPR a zahraniční firmy
Jak náročné bude v souvislosti s GDPR změnit nastavení systémů, se odvíjí například od toho, jestli podniky osobní údaje zpracovávají jako svoji hlavní činnost. Důležité také je, jaký typ dat uchovávají.
"Třeba nemocnice budou mít víc práce než výrobní společnosti. Rozsah změn pro jednotlivé správce osobních údajů závisí také na tom, jestli v současné době dodržují zákon o ochraně osobních údajů," vysvětluje Klára Valentová, právnička ze společnosti Vilímková Dudák & Partners.
Pomoci firmám i státním institucím zvládnout požadavky GDPR po technické stránce je úkol pro experty na kybernetiku. Ti jsou však k nové legislativě skeptičtí a upozorňují, že být v souladu s nařízením neznamená, že se případní útočníci k údajům nedostanou.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později