Systém jednotného elektronického "tržiště" potřebuje úpravy, ÚOHS však další vývoj zatrhl

Digitální zadávání veřejných zakázek v České republice je stále v nedohlednu. Evropská unie přitom počítá s elektronizací procesu jejich zadávání do roku 2020. Zatímco některé státy osmadvacítky − jako třeba Finsko, Švédsko nebo Itálie − mají proces elektronizace téměř hotový, Česká republika je teprve na začátku. Jejím cílem je zvýšit míru přehlednosti a transparentnosti hospodářské soutěže.

V Česku tomu mělo pomoci vybudování jednoho společného elektronického "tržiště"; místo toho je vývoj systému předmětem boje mezi ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a soukromými provozovateli elektronických nástrojů. Kvůli tlaku na dokončení Národního elektronického nástroje (NEN) tak ministerstvo jako gestor zákona o veřejných zakázkách samo porušuje jeho podmínky.

MMR už za vývoj systému utratilo přes půl miliardy korun, stále se ho však nedaří dokončit. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) navíc minulý týden definitivně zatrhl plnění smlouvy na jeho další rozvoj. "Podmínky veřejné zakázky byly netransparentní a mohly diskriminovat potenciální dodavatele, kteří neměli znalost původního systému NEN," říká Petr Rafaj, předseda ÚOHS. Podle Rafaje ministerstvo nezveřejnilo požadavky veřejné zakázky na úpravy centrálního tržiště dostatečně podrobně, načež se do výběrového řízení na dodavatele přihlásila jediná firma.

Šlo o společnost Dezadata Group, napojenou na jednoho ze současných provozovatelů NEN − firmu Tesco SW. Přestože ani Dezadata Group podmínky zakázky nejdříve nesplnila, nakonec se s ministerstvem dohodla a zakázku získala, což napadla společnost QCM.

"Vše o naší zakázce pro ministerstvo je veřejně dostupné, obdobně jako vlastnická struktura naší společnosti a našich dodavatelů," hodnotí kauzu Vladimír Vašek, jednatel Dezadata Group.

Zprovoznění státního systému znamenalo konec byznysu pro provozovatele elektronických tržišť, kteří zatím elektronické zadávání veřejných zakázek zajišťovali. Jedním z nich byla právě firma QCM. Za provoz tržišť stát ročně platil celkově asi 44 milionů korun. To však s úderem letošního léta skončilo.

Pyrrhovo vítězství

Přestože společnost QMC ve správním řízení ve sporu s ministerstvem uspěla, jedná se spíš o Pyrrhovo vítězství. Následná stížnost ministerstva na rozhodnutí ÚOHS měla odkladný účinek, takže než tento úřad celou kauzu znovu posoudil, byla smlouva se společností Dezadata Group platná.

"MMR nyní prohlašuje, že všechno, čeho chtělo zakázkou dosáhnout, je už hotovo, takže není důvod vypisovat soutěž znovu. Zakázka sice byla nezákonná, ale peníze jsou utraceny a dílo dokončeno. V tomto ohledu tedy náš podnět byl naprosto zbytečný," hodnotí výsledek David Horký, ředitel QCM.

"Chtěli jsme se zapojit do programu elektronizace veřejných zakázek. Zakázka vypsaná MMR to ale neumožnila, neboť byla připravena pro tvůrce NEN a jejich spřízněné firmy," tvrdí Horký.

Na jeho stranu se ÚOHS přiklonil už před rokem, smlouvu zablokoval a uložil ministerstvu pokutu půl milionu korun. "Očekávali jsme, že na základě rozhodnutí ÚOHS vypíše MMR zakázku znovu s férovými podmínkami soutěže," komentuje Horký.

Dva veřejné zájmy

Ministerstvo se odvolávalo především na veřejný zájem a zásadu hospodárnosti. Jaké nadbytečné náklady v souvislosti se zákazem vznikají, však ministerstvo neuvedlo.

"Nemůžeme se k tomu vyjádřit, protože nejsme autory daného rozkladu. Na naší straně dochází k odkladu naplnění dalších požadavků na rozvoj systému," říká Vilém Frček, tiskový mluvčí ministerstva pro místní rozvoj. Veřejná zakázka na úpravy systému nyní musí být vyhlášena znovu. Podle Frčka se nedá odhadnout, jak dlouho bude její vypsání a výběr nového dodavatele trvat. "Lze očekávat, že při současné praxi by otevřené řízení probíhalo v řádu několika let. Po celou dobu i po dobu realizace nové veřejné zakázky tak bude nástroj NEN prakticky nefunkční," uvedla společnost Dezadata Group ve svém vyjádření.

Podle Petra Rafaje však jde jenom o obecné námitky nepodložené konkrétními důkazy, a proto s nimi nesouhlasí. To potvrzuje i Radim Obert, expert na správní právo z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners. "Důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným (ekonomickým) zájmem na straně zadavatele mohou převážit nad veřejným zájmem na zákonném a transparentním zadávání veřejných zakázek pouze ve zcela výjimečných případech," vysvětluje Obert. "Smlouva je zjevně výsledkem nezákonné veřejné zakázky, při které došlo k opakovaným a významným porušením zákona ze strany MMR," říká.

Díky tomu, že zakázka je už z větší části hotová, také ministerstvo své námitky mírní. "K žádnému omezení provozu NEN nedojde, bude stále v provozu a bude moci být využíván stejně, jako tomu je v současnosti," tvrdí Frček. Je však otázka, jak ministerstvo za zakázanou zakázku vzhledem k neplatnosti smlouvy zaplatí.