Aktuální číslo časopisu Ekonom
Více než tři roky se v Česku špatně vypočítávala, a tedy i platila jedna z daní – konkrétně daň z nabytí nemovitosti. Její výpočet zpochybnil Nejvyšší správní soud (NSS) hned ve dvou rozsudcích, ze kterých vyplývá, že se do kupní ceny pro účely výpočtu této daně nemá počítat DPH, což bylo do té doby běžnou praxí finanční správy.
"V takovém případě by převodce danil nejen svůj zisk z převodu nemovitosti, ale i částku, kterou inkasoval pro stát a která se fakticky nestala částí jeho majetku," uvádí v rozsudku Nejvyšší správní soud.
NSS se však zabýval pouze případem, že daň platí prodávající. Od ledna 2014 do října 2016 bylo totiž možné si vybrat, jestli daň z nabytí nemovitosti, zpravidla čtyři procenta z kupní ceny, zaplatí kupující, či prodávající. Možnost výběru stanovil na nátlak developerů v roce 2013 Senát, který mohl kvůli rozpuštěné Poslanecké sněmovně historicky poprvé zcela sám přijímat zákony. Nyní už má zaplacení daně na starosti jen kupující.
Finanční správa konečně vnáší světlo do situace, kdy daň zaplatil kupující. V páteční tiskové zprávě oznámila, že bude postupovat v obou případech stejně. Tvrdí, že postupovala podle zákonu a jeho praxi potvrdily i krajské soudy. Výklad ale následně změnil již zmíněnými rozsudkny Nejvyšší správní soud. "Nakonec se dvěma rozsudky přiklonil k názoru, který je ve prospěch poplatníka, tedy že má Finanční správa u daně z nabytí nemovitých věcí akceptovat u poplatníka převodce cenu sjednanou bez DPH," uvedla finanční správa v tiskové zprávě.
"Situaci poplatníka nabyvatele bylo nutné podrobit dalšímu rozboru obou rozsudků. Na základě důkladné analýzy se finanční správa přiklonila k závěru, že není důvod, aby soud v budoucnu nerozhodl i v tomto případě obdobně jako u poplatníka převodce," uvádí finanční správa.
Toto opatření se vztahuje na všechny nemovitosti, které byly nabyté po 1. lednu 2014 (zpravidla bývá dnem nabytí den zápisu do katastru nemovitostí) a jejichž prodejce byl plátcem DPH. Každý, kdo podal daňové přiznání z ceny včetně DPH a komu dosud neuplynula lhůta pro stanovení daně (zpravidla tři roky od podání přiznání), tak může podat dodatečné daňové přiznání, v němž zažádá o přeplatek.
Vzhledem k tomu, že by mohlo jít až o tisíce případů, by tak stát mohl vracet částky až v řádech stamilionů. "Já to stanovisko vítám, především proto, že ušetří mladým rodinám peníze na dani, aniž by musely vést s finančním úřadem spor," řekl Tomáš Hajdušek. Odhadl také, že se může jednat řádově o více stovek milionů korun přeplatků.
Už teď je však jasné, že se do zmíněné lhůty nevejdou všichni, kterých se to týká. "Pokud plátci uplynula prekluzivní lhůta, tak s tím bohužel nelze nic dělat," dodal k tomu Tomáš Hajdušek, daňový poradce obce Střelské Hoštice, který oba spory ohledně vyměřování daně vyvolal.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
