Žalobci asi odloží případ miliardové stavby jaderného meziskladu v Temelíně

K odložení spěje případ, v němž policie a žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Praze prošetřují jedenapůlmiliardovou zakázku na stavbu jaderného meziskladu společnosti ČEZ dokončeného v roce 2010. K vyšetřování dala podnět soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 7 Jana Miklová, která řešila spor bývalých jednatelů společnosti CEEI, jež uvedenou zakázku získala.

Miklová došla k tomu, že za společností CEEI stál jako investor lobbista a bývalý ředitel vládního kabinetu Václava Klause Jiří Kovář. A zakázka byla podle ní s největší pravděpodobností zmanipulovaná.

"Nerozpornou se jeví verze, že to byl Kovář, který coby lobbista zajistil CEEI tu zakázku. Zní to věrohodně, bylo prokázáno, že jako šedá eminence v pozadí se účastnil všech důležitých schůzek," uvedla už na jaře 2014 Miklová, když připomněla i tvrzení jednoho z jednatelů CEEI Martina Petera, že v zakázce byla "troufalá" marže 300 milionů korun.

Žalobci se prý chytají všeho

Případ poté otevřelo Vrchní státní zastupitelství. Ale ani za víc než tři roky se mu nepodařilo shromáždit důkazy, že zakázka byla předražená. A stejně tak se nepodařilo jednoznačně prokázat, že skutečným vlastníkem CEEI byl již zmíněný Kovář.

Státní zastupitelství, které si vyhradilo informování o případu, zatím nechce stav vyšetřování komentovat. "Trestní řízení zabývající se výstavbou meziskladu vyhořelého jaderného paliva v Jaderné elektrárně Temelín se stále nachází ve stadiu prověřování, které je neveřejné," uvedla žalobkyně Petra Ullrichová.

Podle informací HN policie poslala již několikátou žádost o zahraniční pomoc. Zatím se marně snaží vypátrat skutečné vlastníky CEEI, kteří se skrývají za najatými správci v Lichtenštejnsku, a rozklíčovat také toky peněz, které ČEZ firmě CEEI zaplatil. Ten si na samotnou stavbu najal tuzemské stavební firmy.

Policie si také nechala udělat znalecké posudky, zda byl mezisklad doopravdy předražen. Právě posudky jsou přitom největším problémem. "Bohužel znalci říkají, že ty ceny tak vyletěly nahoru, že ta vysoutěžená cena není nereálná," uvedl zdroj, obeznámený s vyšetřováním. "Chytají se všeho, co by mohlo to odložení zmařit, ale zatím se jim to nedaří," dodal zdroj na adresu policie a žalobců.

Prázdná schránka bez zkušeností

Zakázku na stavbu meziskladu získala v květnu 2008 čerstvě vzniklá firma CEEI s utajenými vlastníky, která neměla s podobnými stavbami vůbec žádné zkušenosti. ČEZ jí ji zadal i přesto, že v podmínkách tendru výslovně bylo, že uchazeč o zakázku musí mít s podobnou stavbou zkušenosti a musí doložit, že v posledních pěti letech takový sklad postavil. Energetická firma kvůli tomu také dostala od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pokutu 390 tisíc korun.

CEEI získala zakázku s projektem, který odkoupila od firmy GNS, jež projektuje sklady jaderného paliva v Německu. A na stavbu si najala české stavební firmy. ČEZ se přitom zavázal, že za mezisklad zaplatí CEEI 1,55 miliardy korun, tedy skoro dvojnásobek toho, za kolik stejný mezisklad podle tohoto projektu postavil EON. Jenže nikdo jiný než CEEI se do soutěže ČEZ o stavbu meziskladu nepřihlásil.

Jakoby šitá na míru…

Firmu CEEI zastupovali jako jednatelé Jiří Kovář a Martin Peter. Jenže brzy se rozhádali a jejich spor musely řešit soudy. Na jeden z nich se obrátil Kovář, který jménem CEEI žádal po Peterovi náhradu údajně způsobené škody firmě ve výši 64 milionů korun. A Peter spolu se svým kolegou Jakubem Smolkou proto dokonce stanul před trestním soudem s obžalobou z "tunelování" firmy – poslala je tam na základě Kovářova trestního oznámení státní zástupkyně Dagmar Máchová.

U soudu pak Peter prohlásil, že majiteli CEEI byli právě on s Kovářem a že se jej Kovář z jejich společné firmy pokusil vystrnadit. Soudkyně Miklová této verzi uvěřila a jak Petera, tak Smolku osvobodila. "Pokud vyplynulo podezření ze spáchání trestného činu, tak se týkalo úplně jiného skutku a jiných podezřelých," konstatovala Miklová a nepřímo ukázala na Kováře.

O zproštění obžaloby požádal sám státní zástupce Jan Lelek, kterému Máchová případ po podání obžaloby předala. "Působí to spíše jako důsledek neshody dvou obchodních partnerů, a ne trestný čin," řekl Lelek, podle něhož značné pochybnosti vzbuzuje i samotná zakázka. "Ty okolnosti, kdy ČEZ věděl dlouho dopředu, že bude muset stavět, okolnosti vyhlášení stavby na klíč, kdy se neúčastní žádný z velkých hráčů, jen společnost, která má minimální základní kapitál, anonymní strukturu a žádné zkušenosti – jako by byla šitá na míru konkrétnímu subjektu," shrnul v závěrečné řeči, která byla spíš obhajobou.

Sám ČEZ se odmítá k případu vyjadřovat. "Nejsme oprávněni poskytovat informace k aktuálnímu stavu, ani zda šetření ještě vůbec probíhá. To mohou jen příslušné orgány," uvedl mluvčí energetické společnosti Ladislav Kříž. Již dříve firma uvedla, že vše bylo v pořádku. S firmou CEEI uzavřeli smlouvu, i když nesplnila podmínky, proto, že jinak by musel být odstaven Temelín, protože by nebylo kam dát vyhořelé palivo.

Redakce se pokusila získat i vyjádření Kováře, ten ale na zaslané otázky neodpověděl. Již dříve se přitom o případu odmítl bavit.