Jourová sestaví seznam zemí, odkud mohou proudit peníze pro teroristické útoky v Evropě

Evropská komise chce sestavit seznam rizikových zemí, odkud mohou putovat peníze teroristům v Evropě. Na starosti ho bude mít česká eurokomisařka Věra Jourová.

Ministři financí členských zemí Evropské unie tento týden již schválili "černou listinu" daňových rájů. Zatím zahrnuje 17 jurisdikcí, tedy států a území se soudní a úřední pravomocí. Odliv peněz do daňových oáz představuje pro Evropskou unii značné hospodářské ztráty. Část těchto peněz někdy odtéká do zdrojů, z nichž se financuje terorismus. To už jednoznačně je vysoce nebezpečná trestná činnost, a bruselská exekutiva si na ni chce "natvrdo" došlápnout. Proto se rozhodla připravit zmíněný seznam "rizikových" zemí, který sestaví Jourová.

"Seznam, který mám připravit do konce příštího roku, se bude týkat zemí, kde jsou problémy s praním špinavých peněz a zdroji financování terorismu," uvádí v rozhovoru pro Hospodářské noviny Věra Jourová. Jak dodává, čeká ji a její tým spousta práce, během které se budou využívat četné informační zdroje. Tím prvním – a výchozím – je "černá listina" daňových rájů, kterou 5. prosince schválili ministři financí členských zemí EU.

Komisařce budou také k dispozici záznamy Europolu, jež mohou obsahovat i podezření, že se v některých zemích skrývá zdroj, z něhož se financují teroristické akce v Evropě.

Expertnímu týmu také významně pomůže existující soupis vysoce rizikových zemí, který sestavuje mezivládní organizace pro finanční boj s praním špinavých peněz – Financial Action Task Force on Money Laundering (FATF). V současné době má 36 členů, včetně Evropské komise. O vzniku této instituce, jež sídlí při pařížském sekretariátu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), rozhodl pařížský summit skupiny G7 v roce 1989. 

Evropská komise se chce řídit vlastní, přísnější metodologií a zveřejnit svoji "černou listinu". "Seznam FATF se nám jeví jako nedostatečný, a proto chceme přijít s vlastním evropským seznamem, za jehož vytvoření v Evropské komisi odpovídám," uvádí komisařka Jourová.

Evropská komise se pustí i do vlastních analýz, což pro komisařku Jourovou znamená, že bude muset vyčlenit další kapacity – experty, kteří posoudí další kritéria, která se dosud nehodnotila. Například, zda se v rizikových zemích některé věci postihují, či nikoli, nebo zda existuje transparentnost, pokud jde o konečné vlastníky.

"Není to jednoduché, neboť přidat do seznamu nějakou novou zemi je vždy politicky citlivá záležitost, ale musíme to udělat. Slíbila jsem, že stihneme první hodnocení do konce příštího roku. Budeme vyhodnocovat zhruba 200 zemí. Jako první musím udělat určité síto, tedy určit země, kde je riziko praní špinavých peněz nejvyšší. Počítám, že do konce příštího roku bychom dali na seznam kolem dvaceti zemí s tím, že do roku 2025 se budou přidávat další země, které se budou jevit jako rizikové," vysvětluje v rozhovoru komisařka.  

Do současného seznamu, který má FATF, navrhuje přidat Etiopii, kde Evropská komise zjistila velké problémy s odhalováním případů praní špinavých peněz, které mohou mít zdroj v Evropě. "Nyní čekám, zda Evropský parlament seznam rozšířený o navrhovanou Etiopii schválí," podotýká komisařka. Současně upozorňuje, že Evropská unie nebude moci přimět určitou rizikovou zemi k nápravě, uplatnit vůči ní nějaké sankce. "Potřebná opatření, mechanismy se budou odehrávat na půdě EU. Nemáme žádnou sankční jurisdikci vůči třetím zemím," říká Jourová.

Podstata obranného mechanismu spočívá v tom, že pokud přijde do Evropy finanční transakce z podezřelé země, příslušná banka ji musí podchytit a nahlásit v příslušném státě orgánu, jenž má na starosti sledování podezřelých transakcí. Tato informace se následně dostane do centrálního evropského registru sdíleného členskými zeměmi.