Chyby při sčítání hlasů mění organizaci voleb. Lístky budou jednostranné, odměny komisí vyšší

Úspěch volební stížnosti Tomáše Nováka, která poslala do sněmovny Martina Kupku (ODS) místo původně zvoleného Petra Bendla, ukázal na rozsáhlé systémové chyby při sčítání preferenčních hlasů.

Členové komisí zapomínali na kroužky udělené kandidátům na zadních stranách lístků, někteří je zase automaticky přičítali prvním čtyřem kandidátům. Na stejný problém upozorňoval i nakonec stažený podnět pirátské strany.

Ministerstvo vnitra a Český statistický úřad nyní kvůli tvrdé kritice, která zazněla v rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS), navrhují změny týkající se zejména okrskových volebních komisí. Projdou novým proškolením a důkladnější kontrolou, jejich zapisovatelé by měli být úředníky nebo mít vysokoškolské vzdělání. Jim i předsedům komisí se o pět set korun zvýší odměny. Lístky navíc budou příště tištěny jen jednostranně, padají i návrhy na zkrácení voleb do jediného dne.

Problém − sehnat správné lidi

"Vydal jsem metodický pokyn pro starosty, kteří jmenují zapisovatele, o tom, jaké předpoklady by měli mít," uvedl náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.

Klíčoví členové komisí, kteří zhotovují sjetinu volebních výsledků a mají být osobou, která dohlíží na to, že se vše děje v souladu se zákonem, nejsou vždycky proškolenými úředníky.

"Ty není problém sehnat u větších měst, ale zejména u nejmenších obcí do 500 obyvatel, kterých je nejvíce, je to potíž," poznamenal Mlsna.

Podle pokynu by zapisovatelem měl být v první řadě úředník obecního úřadu, nemají-li ho však, mají starostové požádat ředitele krajského úřadu, aby jim poskytl zaměstnance.

"A pokud nemá ani kraj, protože všechny úředníky už rozeslal do komisí, tak by měl starosta sehnat aspoň někoho s vysokoškolským vzděláním. Pokud se nestane ani to, tak by měl jmenovat osobu, která má dostatečné zkušenosti s výkonem této práce a má znalosti volebních zákonů," dodal náměstek.

Chystá se i novela vyhlášky, která zapisovatelům zvyšuje odměnu z 1500 korun na 2000 a předsedovi z 1600 na 2100. "Tuto odměnu by měli pobírat už za prezidentské volby, rozeslali jsme ji do zkráceného připomínkového řízení," poznamenal Mlsna.

Probíhají i intenzivní školení. "Dohodli jsme se s Českým statistickým úřadem na vysvětlování jakýchsi modelových, složitějších situací, které mohou v okrskové volební komisi nastat," vysvětlil náměstek.

Technická novela má navíc zajistit u voleb do sněmovny, krajských zastupitelstev a Evropského parlamentu jednostranný tisk lístků. "V senátních a prezidentských je jednostranný vždy, je jen jeden kandidát na lístku. U komunálních je složité zajistit jednostranné v Praze," dodal Mlsna.

Úředníci ministerstva vnitra chtějí navrhovat i omezení voleb na jeden den. "Například na pátek či sobotu od sedmi ráno do deseti večer. Ale to si musí rozhodnout sami politici. Jednou už to tak bylo v roce 2000 při prvních volbách do krajských zastupitelstev, pak to ale zrušili," uvedl Mlsna.

ČSÚ také navrhuje změny

"Ministerstvu vnitra budeme zasílat podněty pro změnu zákona, například návrh na změnu počtu okrskových volebních komisí a počtu přebíracích míst," uvedla tisková mluvčí ČSÚ Petra Báčová. Vnitro, zdá se, souhlasí. "Například počet okrskových komisí by se z dnešních 10 800 mohl snížit na devět tisíc, což by mohlo přinést větší šanci sehnat kvalitní zapisovatele a předsedy a tím i snížit počet chyb," řekl náměstek Mlsna.

Soud versus vnitro

Odpovědi na dotaz, proč opatření nebyla navržena dříve, se Mlsna vyhnul. "Co zjistil NSS je třeba brát vážně, reagoval jsem popsanými kroky. Zdali vzejdou nějaká interní opatření, nebudu sdělovat přes média," řekl.

Opatření by se mohla týkat odboru všeobecné správy, která má za volební agendu zodpovědnost.

Vede ho Václav Henych, který působí na vnitru jako ředitel různých odborů od roku 1980 a volby měl na starosti z rozhodnutí ministra Jana Rumla už v roce 1992. Problémů s výkladem volebního zákona bylo za jeho působení hned několik.

Nejčerstvější je z minulé středy, kdy NSS sice odmítl stížnost Terezie Holovské, která se domáhala zrušení registrace pěti prezidentských kandidátů s vícenásobnými podpisy
poslanců nebo senátorů, zároveň však jasně řekl, že to není správný postup.

V roce 2012 přitom vykládalo ministerstvo právo poslanců a senátorů podepisovat se pod nominaci prezidentských kandidátů v souladu s tímto názorem soudu, letos ale otočilo a připouštělo, že zákonodárci mohou umožnit kandidaturu více uchazečům.

V témže roce také musel Nejvyšší správní soud rozhodovat o platnosti odečítání chybných podpisů, protože vnitro při něm podle názoru soudu chybovalo a neoprávněně vyřadilo z klání kandidátku Janu Bobošíkovou.

K Henychově pozici se však Mlsna, který je jeho nadřízeným, vyjadřovat nechtěl. "Jsou spíš úvahy, jak agendu z odboru vyčlenit. Asi těžko lze panu Henychovi vyčítat, že v několika okrscích chybně sečetli hlasy," řekl pouze.