Právo na informace je už po několik let velkým tématem v rámci všech úseků veřejné správy. Vzhledem k obecnosti zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů ("zákon o svobodném přístupu k informacím"), vznikla řada praktických a teoretických otázek, na něž odpovědi leckdy neposkytuje ani bohatá judikatura správních soudů.
Za vyřešenou lze v rámci problematiky poskytování nepravomocných rozhodnutí naopak považovat odpověď na otázku vztahu mezi zákonem o svobodném přístupu k informacím a zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ("ZZVZ"), resp. jeho předchůdcem, zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ("ZVZ"). K této právní otázce se opakovaně vyjádřil Krajský soud v Brně i Nejvyšší správní soud.1 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ("ÚOHS") však jejich závěry ve své správní praxi nereflektuje.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později