Aktuální číslo časopisu Ekonom
Alžběta VejvodováKontroly cen, které si mezi sebou za odebrané zboží a služby účtují spřízněné firmy, se v posledních letech staly hitem finančních úřadů. Ročně jejich nastavení přijdou přezkoumat do stovek podniků a neustále si na tuto práci školí speciální kontrolory. Takzvané převodní ceny totiž finanční úřady považují za prostředek agresivního daňového plánovaní, tedy vysoce rizikový nástroj vedoucí k daňovým únikům.
Podle průzkumu společnosti KPMG vnímá zvýšený tlak finanční správy v oblasti převodních cen více než 40 procent českých finančních manažerů. Jen v roce 2016 proběhlo na 900 kontrol cenotvorby mezi spřízněnými firmami. To je téměř třikrát více než v roce 2011. "Výsledkem bylo zvýšení výběru daní o 886 milionů korun a snížení daňové ztráty o osm a půl miliardy korun," uvádí mluvčí Generálního finančního ředitelství Klára Křehlová. Díky poklesu této ztráty ubývá i peněz, které si mohou podniky z daní odečíst v dalších letech.
Ve stovkách milionů se budou počítat i doměrky za letošní rok, ačkoliv už podle daňové správy jejich výše tak dramaticky jako dříve neporoste. "Nejrizikovější subjekty již byly zkontrolovány a ostatní si dávají větší pozor a kladou na převodní ceny větší důraz," míní Křehlová. Není divu. Vedle doměření daně totiž chybující firmy riskují, že jim finanční úřad naúčtuje penále ve výši 20 procent z doměřené daně a ještě 14procentní úrok z prodlení.
Pozvánka pro kontrolu: Dcera v Lucembursku
Největších chyb se podle Generálního finančního ředitelství podniky dopouštějí při fakturování služeb, jako jsou manažerské, právní a reklamní činnosti, nebo při stanovování výše licenčních poplatků. Někdy také spřízněným firmám vystavují faktury na služby, které nikdy neposkytly, anebo si nechají stejnou činnost zaplatit dvakrát. "Finanční správa má řadu indikátorů rizikovosti, mezi které patří například umístění mateřské společnosti v zemi s nízkým zdaněním, nízká daňová povinnost v porovnání s obratem, transfery nehmotného majetku a další," popisuje, co může být pozvánkou pro daňovou kontrolu, vedoucí partner poradenské společnosti Grinex Richard Jahoda.
Téměř 900 milionů korun navíc přinesly do státní pokladny kontroly převodních cen. Tuto částku musely firmy státu doplatit na daních.
Sesterská společnost v Lucembursku přitáhla pozornost úřadů například k developerské společnosti CTP. Největší majitel průmyslových nemovitostí v Česku musel nakonec státu na daních doplatit desítky milionů korun. Nepomohlo mu ani to, že se proti postupu berních úředníků bránil prostřednictvím soudů. Nejvyšší správní soud nakonec po několikaleté při potvrdil, že právníci developera vytvořili schéma, kvůli kterému česká firma odváděla z úvěru vysoké úroky své sestře v Lucembursku a doma vykazovala ztrátu.
Zostřené kontroly převodních cen ale nejsou jen český fenomén. V posledních letech v nich přitvrdily berní úřady napříč Evropou. "Například britská finanční správa na podzim 2017 vydala zprávu, kde uvádí 90procentní nárůst doměřené daně z převodních cen mezi roky 2015 a 2016 a také 2016 a 2017," upozorňuje Natalia Pryhoda, specialistka na převodní ceny z poradenské společnosti PwC.
Kontroloři napříč Evropou často nacházejí chyby při stanovení cen za služby uvnitř skupiny i u velkých světových gigantů. "Řada významných společností a jmen, jako jsou Google, Apple, McDonalds, Starbucks, Coca-Cola, čelí doměrkům daní v oblasti převodních cen řádově v miliardách dolarů," upozorňuje partner daňového oddělení KPMG Daniel Szmaragowski.
Nemusí přitom zdaleka jít o vědomé podvody. Stanovit správnou výši převodních cen, aby se vyhnuly přetahované s úřady, nebývá pro podniky jednoduché. V Česku přitom mají víc prostoru pro chyby než v zahraničí. Žádný český zákon totiž nepředepisuje, aby si podniky o cenách, které účtují svým matkám nebo dcerám, vedly dokumentaci. Nic na tom zřejmě nezmění ani chystaná novelizace pokynů, kterou na letošek chystá Generální finanční ředitelství.
Zároveň ale absence takových dokumentů může mít pro firmy při kontrole fatální následky. "Často se nám stává, že v době daňové kontroly již ve společnosti nepracují zaměstnanci, kteří o dané transakci měli přehled, případně se na průběh a nastavení transakce jen těžko vzpomíná. Dohledání všech konkrétních podkladů pak může být velice náročné, a to navíc v poměrně krátkou lhůtu na dodání dokumentů finančnímu úřadu," varuje daňový konsultant PwC Petr Baloun.
Je to přitom firma, kdo musí podle daňového řádu před soudem prokázat správnost svých cen, a je také jen na ní, jakými důkazy to doloží. Jak ukázaly dva loňské rozsudky Krajského soudu v Českých Budějovicích, ani formálně bezvadné daňové doklady a smlouvy nemusí před soudem obstát. Neprokazují totiž, že si služby, o něž v případu jde, mezi sebou skutečně poskytovaly. Jako důkaz o faktickém poskytnutí služeb soudu nestačily ani e-maily, prezentace ze zaplacených školení, pozvánky na konference nebo akční plány na zavedení výroby.
Pokud chtějí mít při kontrole podniky šanci ceny účtované dceřiným nebo mateřským společnostem obhájit, měly by si například vést evidenci času, který jejich pracovníci strávili na aktivitách týkajících se fakturované služby. Když si mateřská firma pro dceru organizuje například školení, doporučuje Nejvyšší správní soud zařadit mezi důkazy prezenční listiny nebo doklady prokazující proplacení odměny lektora a nákladů spojených s jeho pobytem.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 30 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
