Firmy si nechrání své nápady a snižují tím svoji tržní cenu

České firmy podceňují ochranu duševního vlastnictví. Jak ukázala analýza Asociace malých a středních podniků, v Česku si ročně přihlásí patent třikrát méně firem než ve srovnatelně velkém Švédsku. V roce 2016 to české podniky udělaly jen v necelých 800 případech. A podobné je to i s počtem registrací ochranných známek. Těch si předloni čeští podnikatelé přihlásili 1100, zatímco v Rakousku to bylo téměř 3200.

To zhoršuje pozici českých firem vůči zahraniční konkurenci. "Tím, že nedokážou začlenit do svého majetku hodnotu patentů, užitných vzorů nebo ochranných známek, se snižuje hodnota českých firem. Majitelé inkasují méně prostředků při prodeji podniků, start-upy přicházejí o investory a zhoršují si pozici při financování," upozorňuje předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

V řeči čísel: zatímco příjmy českých firem z licenčních poplatků dosahují ani ne 0,1 procenta hrubého domácího produktu, v Evropě je to průměrně přes jedno procento HDP. Pokud by se dostaly licenční poplatky v Česku na evropský průměr, polepšily by si české firmy ročně bezmála o 400 miliard korun.

Důvodů, proč tuzemští podnikatelé ochranu svých nápadů podceňují, je více. Často si například myslí, že se jim nevyplatí. "S našimi produkty je to neekonomické, veškeré ochranné známky jsou dost nákladné a průmyslový vzor lze lehce obejít," myslí si o ochraně duševního vlastnictví Magdalena Hájková, jejíž firma MagsBags.cz vyrábí látkové svačinové sáčky a ubrousky, a dodává: "Když budeme svou práci dělat poctivě, zákazníky udržíme. Jen je důležité neustupovat z kvality provedení i materiálu."

Firmy nedokážou začlenit do svého majetku hodnotu patentů, užitných vzorů nebo ochranných známek. Tím se snižuje hodnota tuzemských podniků.

Dalším důvodem, který od ochrany nápadů podnikatele mnohdy odradí, jsou nepřesné informace, které mezi nimi kolují. "Když jsem o registraci začala přemýšlet, narážela jsem na rozporuplné názory na funkčnost této ochrany. Setkala jsem se například s tím, že když už ochranná známka, tak pro celou Evropskou unii − což je ale pro začínajícího podnikatele z finančního hlediska skutečně nereálné," říká zakladatelka kosmetické společnosti Biorythme Aneta Adamčíková. Ochrannou známku si přesto nakonec zaregistrovala. Zvládla to sama − bez pomoci právníků. Teď plánuje, že s lidmi, s nimiž se v byznysu potkává, začne podepisovat dohody o důvěrnosti, aby její nápady nezneužili nebo nevyzradili dál.

Ochrana na kusu papíru

Právě dohody o důvěrnosti jsou podle právníků jedním ze základních způsobů ochrany duševního vlastnictví, které mohou snadno a bez velkých nákladů podnikatelé využít už v začátcích svého byznysu. "S každým, kdo by chtěl vidět můj nápad, bych dohodu o důvěrnosti podepsal," doporučuje vedoucí týmu soukromého práva Ambruz & Dark Deloitte Legal Martin Bohuslav a dodává: "Nestojí to nic − jenom odvahu říct: já vám to neukážu, dokud mi nepodepíšete dohodu o důvěrnosti."

Ilustrace: Vojta Šeda

Správně sepsaná dohoda by měla obsahovat definici toho, co důvěrné informace jsou, kdo je může získat, a vymezovat účel, za nímž jsou poskytnuty. Následovat by mělo poučení, že tyto informace se nesmí šířit, a stanoveny by v dohodě měly být i sankce za její porušení.

Jak neslavně to může pro zakladatele start-upu dopadnout, když takovou dohodu s lidmi, s nimiž sdílí svůj nápad, nemá, ukazuje případ sociální sítě Facebook. Spor jeho zakladatele Marka Zuckerberga s dvojčaty Cameronem a Tylerem Winklevossovými se vlekl sedm let. Dvojčata si prostřednictvím právníků stěžovala na to, že jim Zuckerberg nápad na vytvoření sociální sítě ukradl. Ještě před vznikem Facebooku totiž vytvořili na Harvardově univerzitě projekt s názvem ConnectU a Zuckerberga pro něj chtěli získat jako programátora. Ten jim ale dodal pouze nedokončený a nefunkční kód, sám přitom spustil konkurenční projekt Thefacebook.com. Zuckerberg nakonec dvojčatům zaplatil jako vyrovnání 65 milionů dolarů. To je ale jen zlomek hodnoty nápadu, o nějž přišli. Tržní hodnota Facebooku totiž přesahuje 500 miliard dolarů.

Patent za statisíce

U patentové ochrany se do značné míry potvrzují obavy začínajících podnikatelů: stojí peníze. Pokud by firma chtěla chránit svůj vynález napříč všemi světovými trhy, musí počítat s tím, že za patenty zaplatí až stovky tisíc dolarů. Ani náklady na tento typ ochrany pouze pro Českou republiku nebudou malé. V průběhu let je zvyšují hlavně takzvané udržovací poplatky. Dvacetiletá registrace patentu tak jeho vlastníka vyjde zhruba na 170 tisíc korun.

Proto by si měly firmy dobře rozmyslet, kde potřebují svůj produkt chránit. "Nemělo by to být tak, že podnikatel ještě neví, na jaký trh bude chtít prorazit, ale má po ruce právníka, tak si nechá patent zaregistrovat třeba v Americe nebo v Japonsku. Je potřeba to byznysově promyslet a poté podle nákladů porovnat, jestli má ochrana duševního vlastnictví v dané zemi smysl, nebo ne," radí Bohuslav.

Důležité je také vědět, že ne vše jde patentovat. Pravidla pro udělení patentu se navíc mezi jednotlivými zeměmi výrazně liší. "Ve Spojených státech byl vydaný patent třeba na double click myši. Kdežto v České republice nebo v Německu se dnes nedá zpravidla patentovat ani samostatný software," vysvětluje Bohuslav s tím, že v Evropě lze získat patent obvykle jen na skutečné inovace.

Duševní vlastnictví by si měli chránit i společníci mezi sebou. Chaos uvnitř firmy a nejasné podíly mohou odradit investory.

Pokud nejde o technické řešení, ale třeba o inovaci z oblasti designu, měl by si nechat autor nápadu zaregistrovat průmyslový vzor. Jeho registrace je i výrazně levnější, než je tomu u patentů. V českých podmínkách za pětiletou ochranu vlastník vzoru zaplatí 1000 korun a pětistovku za každé další prodloužení. Pro ochranu marketingových řešení, jako je označení výrobku, jeho tvar nebo obal, který má odlišit výrobek od konkurence, pak slouží ochranná známka.

Vůči sobě navzájem

Duševní vlastnictví ale nestačí chránit jen navenek, důležitá je i jeho ochrana dovnitř společnosti. Ta je klíčová hlavně v případě, že se na jejím vzniku podílí více společníků.

"Stává se, že společníci začnou k rozvoji svého nápadu používat firmu, která patří jen jednomu z nich. Druhý zaregistruje ochrannou známku, třetí webové stránky," popisuje běžnou situaci ředitelka pro inovace společnosti Deloitte Senta Čermáková. Když se pak na firmu podívá potenciální investor, vidí bouřlivou historii, z níž není jasné, co komu patří. "To je pro start-up konkurenční nevýhoda, která může potenciální investory odradit," varuje Čermáková.

Proto by si měli společníci hned v začátcích podnikání nastavit pravidla mezi sebou navzájem. Ujasnit si, kdo čím do společného podniku přispěl a jaký je jeho podíl na hodnotě firmy.

Ubránit se útokům

I tam, kde zakladatelé věnují ochraně duševního vlastnictví pozornost a nic nepodcení, se ale může stát, že se na trhu objeví produkt, který zasahuje do jejich práv, a je potřeba se bránit. Prvním krokem je upozornit viníka na to, že zasahuje do chráněných práv firmy. To lze udělat například dopisem. Pokud s tím poté nepřestane, je potřeba se bránit za pomoci regulačních orgánů.

Porušení registrovaných práv duševního vlastnictví, jako je patent, průmyslový vzor nebo ochranná známka, se řeší přes úřad, který je zaregistroval, v českých podmínkách tedy přes úřad průmyslového vlastnictví.

"Pokud je to třeba o doménách s koncovkou .cz nebo doménových jménech, tak je možná arbitráž přes CZ.NIC. U softwaru, který je v Česku chráněný pouze autorským právem, je potřeba domáhat se ochrany u soudu. Tam žádná jiná regulační autorita není," popisuje další možné postupy Bohuslav.

I v případě sporů o ochranu duševního vlastnictví by ale měli vlastníci práv dobře zvážit, kdy se jim spor před úřady nebo soudem ještě vyplatí a kdy jde o zbytečné mrhání penězi. Právníci z Deloitte Legal řešili třeba případ klienta, který se soudil o 600 tisíc korun. Když po 13letém úsilí spor nakonec vyhráli, klientovi za svou práci vyfakturovali tři miliony korun. Efektivnější a levnější zbraní tak v některých případech mohou být například sociální sítě, kde podnikatel své zákazníky na plagiátora upozorní.

Jak si poradit s ochranou duševního vlastnictví, teď podnikatelům radí i Asociace malých a středních podniků. Ta ve spolupráci s Vysokou školou finanční a správní připravila publikaci, která vysvětluje důležité pojmy a uvádí i praktické příklady. Na téma ochrany duševního vlastnictví chystá i sérii seminářů.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce