Ústavní soud stanovil limity státní regulace v nálezu na zrušení části EET

Do finále ankety Zákon roku se netradičně vedle čtveřice zákonů probojoval i nález Ústavního soudu, který zrušil třetí a čtvrtou vlnu elektronické evidence tržeb a vyškrtl z ní také platby kartou. Díky nálezu povinnost elektronicky evidovat tržby zatím nedopadne na lékaře, právníky a účetní nebo také na kadeřnice, elektrikáře, pokrývače, výrobce hraček či nábytku.

Usnesení je ale také významné tím, že se v něm ústavní soudci vyjadřují k nastavení vhodné míry regulace podnikání ze strany státu. "V otázce, kterou Ústavní soud nálezem řeší, jsou do jisté míry soustředěny obecné problémy vztahu moderního státu a jeho občanů, například priority v činnosti státu, míra zátěže, kterou lze občanům uložit, možnosti i rizika, která přinášejí nové technologie a podobně," upozorňuje advokátka a členka nominační rady Monika Čírtková. Význam nálezu se podle ní odrazil i na publicitě, které se mu dostalo v médiích a na sociálních sítích.

Nález k EET Ústavní soud vynesl loni v polovině prosince, a reagoval tak na návrh 41 poslanců z řad ODS a TOP 09. Ti se u soudu domáhali zrušení celého zákona. Soud jim ale vyhověl jen zčásti. Vládě a ministerstvu financí vytkl, že při uzákonění třetí a čtvrté vlny EET nedostatečně zvážily možné dopady na podnikatele, jichž se měly tyto etapy týkat.

"Nemyslím, že to nějak mimořádně ovlivní podnikatelské prostředí. Je to ale důležité rozhodnutí z pohledu exekutivních činitelů, které jasně říká, že zákony musí být pečlivěji připravené a průběžné změny by měly být prodiskutovány jak na odborné, tak politické úrovni," míní o nejdůležitějších aspektech nálezu předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

Odklad pro EET

Nález nominovaný na Zákon roku ostatně neznamená, že by se třeba lékaři, kteří měli začít evidovat tržby od 1. března, nebo podnikatelé ve stavebnictví, jichž se měla evidence týkat od 1. června letošního roku, povinnosti hlásit své tržby on-line finanční správě definitivně vyhnuli. Na ministerstvu financí se už finalizuje změna zákona, která reaguje právě na nález Ústavního soudu a měla by potvrdit povinnost evidovat tržby i těm poplatníkům, kteří z ní nyní kvůli nálezu vypadli. Resort slibuje, že novelu zveřejní v nejbližších dnech.

"V okolních státech vidíme tendenci finančních úřadů mít co nejvíce informací od daňových subjektů ve strukturovaném formátu a ideálně on-line dostupné. V některých státech se zasílají i detailní informace o každé vystavené faktuře, jiné státy implementovaly systém SAF-T, pod nějž subjekty musí zpřístupnit správci daně několik výkazů, například i veškeré skladové pohyby," připomíná manažer v daňovém oddělení poradenské společnosti Deloitte Petr Čapoun. Že by se čeští zákonodárci, kteří se navíc v posledních letech hlasitě hlásí k boji proti daňovým únikům, vydali jinou cestou, tak daňoví poradci neočekávají.

Zpět do rukou parlamentu

Nález zasáhl i pravomoci vlády, které jí zákon o EET přiznal. Rozhodování o výjimkách Ústavní soud vrátil do rukou poslanců a senátorů. "Ústavní soud nám tím připomíná, že je vždy dopředu nutné zákonem stanovit jasná pravidla hry," míní advokátka Deloitte Legal Jiřina Procházková. Přímo v zákoně by tak mělo být stanoveno, na koho evidence dopadne a v jakém rozsahu.

O možnost vydávat nařízení umožňující evidovat některé tržby ve zjednodušeném režimu nebo je neevidovat vůbec vláda podle usnesení soudu přijde od ledna příštího roku. Přestanou také platit výjimky, které vláda už přijala, tedy například vyloučení těžce zrakově postižených podnikatelů z EET nebo prodejců kaprů během Vánoc.

Zmírnění povinností čeká ty podnikatele, kteří evidují platby kartou, a to už od 1. března. Právě na platby kartou se od tohoto data už nebude EET vztahovat. To je ale pro finanční správu jedna z největších obtíží, kterou nález přináší. Placení platební kartou je totiž v Česku na vzestupu. Generální finanční ředitelství v souvislosti s tím očekává, že se letos 70 procent všech plateb uskuteční prostřednictvím karet.

Jenže Ústavní soud to vidí jinak. Podle daňového řádu totiž má finanční správa i další možnosti, jak potřebné informace o tomto typu plateb zjistit. Zatěžování podnikatelů jejich evidováním je tak zbytečné. Inspiraci v tom, jaká regulace má a nemá smysl, přineslo i odlišné stanovisko pěti ústavních soudců, kteří na rozdíl od většiny svých kolegů prosazovali úplné zrušení zákona o EET. Zdůraznili v něm, že administrativní zátěž kladenou na podnikatele nemůže stát zvyšovat donekonečna a že soběstačná podnikatelská vrstva je důležitým prvkem ekonomiky. "Je tedy nutné zmáčknout onen pomyslný knoflík, nastavit podnikatelům ze strany státu také vlídnou tvář a začít znovu prosazovat klientský přístup," připomíná Jiří Nesrovnal, který v nominační radě Zákona roku reprezentuje Komoru daňových poradců. Význam stanoviska podle něj přesahuje oblast EET a týká se daní obecně.