Aktuální číslo časopisu Ekonom
Stát jim za komunistů sebral pozemky na území dnešního hlavního města Prahy. Jako náhradu jim nabízí třeba skálu někde ne Benešovsku nebo kousek louky u Aše. I takto dnes stát vyrovnává dluh vůči lidem, které poškodil po únoru 1948. Mnohým dodnes nedal náhradu za půdu, kterou jim zabavil v 50. letech či později.
Vývoj ve společnosti ale hraje proti restituentům. Státní administrativa k nim přistupuje jako k někomu, kdo se chce obohatit na úkor státu. Místo aby Státní pozemkový úřad restituce konečně vypořádal, najímá si za desítky milionů korun právníky, aby ochránili majetek republiky. Soudy dávají za pravdu lidem, kteří se soudí o svá majetková práva. Státu hrozí, že za svou liknavost zaplatí desítky miliard. Na spravedlnost stále čekají desítky tisíc lidí.
Advokát Petr Meduna zastupuje řadu restituentů už od roku 1992. "My spory neprohrajeme. Ale už i jako advokáti se bojíme, že se jejich konce nedožijeme," říká. Nápravy majetkových křivd váznou v případech, kdy pole nebylo možné původním vlastníkům vrátit, protože přes ně vedou silnice, nebo na nich vyrostla sídliště, fabriky či jiné stavby. Stát měl za ně nabídnout náhradní pozemky. Kdo chtěl, mohl kývnout na finanční odškodnění. To je ale silně podhodnocené vzhledem k tomu, jak půda podražila. Většina restituentů chce proto pozemky.
Od 1. července jim ale stát nevrátí už ani píď. Po takzvané druhé restituční tečce, se kterou přišla minulá vláda, a schválil ji parlament, bude možné křivdy nahradit už jen v penězích. Odškodnění vychází z cen z roku 1991, což restituenti berou jako další příkoří. Nevědí, co bude po restituční tečce, proto se mnozí brání soudními žalobami.
Třeba rodina Červených, která historicky vlastnila několik parcel v pražské Chuchli. Dnes je na nich dostihové závodiště. Stát parcely rodině i dalším původním vlastníkům nevrátil, závodiště i s částí pozemků koupil na sklonku minulého roku developer Radovan Vítek.
Majetkové nároky na papíře drží kolem 45 tisíc restituentů. Jejich celková hodnota je zhruba 400 milionů korun. Pozemkový úřad inicioval restituční tečku, protože půda prý došla. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, tedy další složka státu, přitom vloni rozprodal pozemky za 400 milionů. Státní pozemkový úřad má ve správě stále kolem 130 tisíc hektarů, pro uspokojení restituentů by stačilo asi deset tisíc hektarů.
"V letošních třech termínech připravujeme dostatečnou nabídku pro vypořádání nároků za zhruba 200 milionů," oznámila ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová. Předpokládá, že půda bude stačit pro ty, kteří mají o vydání náhradních pozemků zájem. V prvním lednovém kole nabídl úřad pouhých 573 hektarů v různých koutech republiky, včetně svahů a skal.
Úřad opakovaně tvrdí, že nabídky byly dostatečné. Vinu za nedokončené restituce přičítá lidem, že pozdě reagovali a nehlásili se do veřejných nabídek. Restituenti namítají, že stát pro ně uvolňoval jen malé, nekvalitní pozemky, mnohdy zatížené nějakým břemenem. Navíc o ně museli soutěžit a přeplácet jiné zájemce.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 30 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
