Skoro milion a tři sta tisíc korun zaplatil stát odvolanému šéfovi chrudimského berňáku za "nicnedělání", které mu naordinovali nadřízení. Odškodnění za protiprávní vyhazov vysoudil také bývalý zaměstnanec Generálního finančního ředitelství. Zpětně dostal dlužnou mzdu i s úroky.

Sotva doběhlo vyrovnávání za čistky, které se na finanční správě rozjely poté, co před čtyřmi lety nastoupil na finance jako ministr Andrej Babiš (ANO), jeho jednobarevná vláda bez důvěry přistoupila k další vlně. Kvůli odvolání se někteří bývalí ministerští náměstci chtějí soudit.

Zbyněk Klem přijde daňové poplatníky draho. Což vůbec není jeho vina, může za to finanční správa. V červnu 2014 byl odvolán z funkce ředitele Finančního úřadu v Chrudimi. "Důvod mi nikdo neřekl. Při kontrolách se na úřadu nikdy nic nenašlo," říká Klem. Po sesazení několik měsíců marodil. Pak mu zaměstnavatel nabízel práci kolem dotací, což odmítl. Na této agendě nikdy nedělal, navíc by dostal poloviční plat. Protože zaměstnavatel vytvořil sesazenému Klemovi překážku v práci, celý další rok mu posílal ředitelský plat. Pak přišel dopis, že mu ruší pracovní poměr, jelikož nepřijal žádné nabídnuté místo.

"Přihlásil jsem se na úřad práce a podal žalobu na neplatnost zrušení pracovního poměru. Soud prvního stupně vydal neurčité rozhodnutí, vypadalo to, že jsme vyhráli. Finanční správa se odvolala a spor se táhl do předloňského listopadu. Soud se mě zastal s tím, že pracovní poměr trvá. Takže mi doplatili další skoro rok a půl," vypráví bývalý ředitel chrudimského finančního úřadu. Pozdější nabídku na přijatelnou pozici v Hradci Králové odmítl ze zdravotních důvodů. Definitivně na finanční správě skončil v únoru 2017 a skoro rok byl na podpoře v nezaměstnanosti. V květnu nastupuje do předčasného důchodu.

Místo aby Zbyněk Klem sloužil ve finanční správě a daně vybíral, mu tak ona z peněz daňových poplatníků zaplatila kvůli překážkám v práci skoro 1,3 milionu korun.

Jeho vyhazov tenkrát podepsal Jiří Žežulka. Babiš ho pověřil řízením finanční správy poté, co byl nucen rezignovat Jan Knížek.

"Odvolat pana Klema chtěl ředitel Finančního úřadu pro Pardubický kraj. Do pravomocí ředitelů jsem nezasahoval, návrh jsem tedy podepsal," říká Žežulka. Tvrdí, že personální změny nebyly nijak masivní. "Nebyl jsem odvolán sám, bylo nás víc. Na někoho došlo později," vzpomíná Klem.

Vyhazov po 21 letech a čtyři roky soudů

Padáka bez udání důvodu dostal na konci června 2014 také Petr Taranda, do té doby ředitel odboru vymáhání na Generálním finančním ředitelství. Teprve nedávno první část sporu s bývalým zaměstnavatelem dotáhl do konce, druhá část je nyní u dovolacího soudu.

"Nejvyšší soud potvrdil, že můj vyhazov byl protiprávní," uvedl Taranda. Už předloni k tomuto závěru dospěl Městský soud v Praze, ke kterému se Generální finanční ředitelství odvolalo. S rozsudkem se odmítlo smířit, jak uvedlo v reakci na zprávu o vyhozeném úředníkovi v médiích (vyjádření je dodnes na webu v rubrice Nepřesnosti v médiích).

"Generální finanční ředitelství nesdílí názor odvolacího soudu. Na uvedené důvody neplatnosti výpovědi má jiný právní názor, proto podalo dovolání k Nejvyššímu soudu," bránilo se finanční ředitelství pod vedením Martina Janečka v Tarandově kauze. Právní názor vedoucích představitelů finanční správy však utrpěl porážku. Nejvyšší soud sice ponechal v platnosti závěr, že Žežulka mohl dělat personální změny, ačkoli nebyl právoplatný generální ředitel jmenovaný vládou. Na druhé straně však finančnímu ředitelství ani v nejmenším neposvětil podivný postup, jak se se svým zaměstnancem rozloučil.

Petr Taranda působil ve finanční správě 21 let, skoro čtyři roky se pak soudil. Zaměstnavatel mu musel uhradit dlužnou mzdu plus úrok z prodlení. Někteří sesazení vedoucí pracovníci se smířili s přeřazením na horší pracovní pozice, někteří odešli z finanční správy úplně. Bránit se proti vyhazovu z práce žalobou k soudu vyžaduje kromě jiného psychickou odolnost, trpělivost a jistou ekonomickou svobodu.

"Jsem bezdětný, nemám rodinu, netlačí mě půjčky ani hypotéka, takže jsem do tohoto sporu mohl jít," vysvětluje Taranda, který dnes působí jako daňový specialista.

Za služby advokátů zaplatil desetitisíce a k tomu ještě soudní poplatky.

"Stát má tu výhodu, že na rozdíl ode mě soudní poplatky hradit nemusí. Prostě je od nich osvobozen. To je nezanedbatelná výhoda, kterou si málokdo v první chvíli uvědomuje," povzdechl si Taranda. Dodává, že ještě ke všemu soudní poplatek za dovolání v pracovněprávní věci nedávno zdražil z 10 na 14 tisíc korun. Řadu lidí to podle něj odradí od odhodlání dovést svou věc až k nejvyšší soudní instanci.

"I když mi dal Nejvyšší soud za necelé dva roky za pravdu v tom, že jsem byl vyhozen neprávem, ve výsledku se na mé situaci nic nezměnilo. S výjimkou náhrady dlužné mzdy, kterou jsem dostal teprve po urgenci mého právního zástupce," konstatuje Taranda.

Trpce podotýká, že Generální finanční ředitelství svou chybu neuznalo. "Nezmohlo se ani na písemnou omluvu, ačkoli je jasné, že nejednali v souladu se zákonem," uzavírá bývalý dlouholetý zaměstnanec.

Bezdůvodným odvoláním má bránit služební zákon. Menšinová vláda v demisi ale již navrhla novelu, která má vyhazovy naopak usnadnit. K těmto změnám se však ještě musí vyjádřit Evropská komise.

Související