Zvýšit pravomoci celníkům se chystá ministerstvo financí. Od příštího roku by měli mít možnost vystupovat pod falešnou identitou, což jim má usnadnit například kontroly elektronické evidence tržeb nebo hazardních her. Paragraf, který to má umožnit, se objevil v navrhovaném balíčku zákonů o daních pro rok 2019, o němž jedná vláda v demisi.
Celníci mají chránit ekonomické zájmy Česka a Evropské unie. Řeší podvody při obchodech, pašování zboží přes hranice a kontrolují také EET či zaměstnávání cizinců. Spadají pod ministerstvo financí.
Posílení jejich pravomocí o možnost vystupovat pod falešnou identitou zdůvodňuje ministerstvo tím, že chce celníky chránit. Předložení pravého dokladu může při kontrolách vést k jejich odhalení, navíc riskují, že se zločinci dostanou k jejich osobním údajům. Tedy například k adrese trvalého bydliště uvedené v občanském průkazu.
V Evropské unii jsou země, kde mají celníci podobné pravomoci jako policie. Například ve Finsku vedou vyšetřování podobně jako kriminalisté a při šetření mohou zakrývat svoji identitu, aby mohli snáze odhalit pachatele. Země, která leží mezi Ruskem a západní Evropou, vede dlouhodobý boj s pašováním zboží. Široké pravomoci mají také celníci ve Španělsku, kteří řeší i daňové úniky a nelegální finanční transakce.
"Prokazovat se musí tam, kde se hrají hazardní hry nebo poskytují ubytovací služby," dává příklad mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík. Doklady s falešnou identitou mohou celníci sice využívat už dnes, ale jen při vyšetřování trestných činů, kdy zasahují podobně jako policie. Na běžné kontroly se tyto pravomoci zatím nevztahují.
Původně chtělo ministerstvo, aby byly pravomoci celníků ještě širší. Měli mít například možnost zřizovat si kanceláře či listiny pod cizími jmény. Takové krytí by mohlo usnadnit kontroly podezřelých podniků. Návrh se ale nelíbil ministerstvu vnitra.
"Rozhodně nesouhlasíme se šíří a vágností nových pravomocí. Je to ještě širší okruh oprávnění, než jaký má policie. Celní správa se tak posouvá mezi policejní orgán, orgán činný v trestním řízení a zpravodajskou službu," uvedl David Chovanec, ředitel odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality na vnitru.
Podobné námitky měla i Komora daňových poradců ČR. "Rozšíření takových pravomocí na běžnou činnost příslušníků celní správy považujeme za příliš velký zásah do svobod a práv jednotlivců," uvedla.
Připomněla také výrok Ústavního soudu. Ten prohlásil, že takový druh pátrání je možné použít jen tehdy, pokud odhalení pachatele nejde dosáhnout jinak, nebo v případě, kdy je vyšetřování výrazně ztíženo.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 30 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později