Bezpilotní létající prostředky (drony nebo také UAV, Unmanned Aerial Vehicles) se staly významným segmentem trhu i podnikání, kromě toho se jim věnuje stále větší množství lidí, kteří je mají jako hobby. Světové příjmy z prodeje komerčních dronů za loňský rok odhaduje The Statistical Portal téměř na tři miliardy dolarů, v roce 2021 to má být již více než pět miliard.

Zatímco ještě nedávno drony představovaly záležitost výhradně armád technicky nejvyspělejších zemí nebo špičkových vědeckých pracovišť, nyní se uplatňují v celé řadě odvětví od zemědělství a lesnictví přes dopravu a energetiku až po policejní a záchranářské aktivity. Masové rozšíření v blízké budoucnosti předpokládají aplikace v zásilkových službách, jimiž se zabývají společnosti jako Amazon, Google, Walmart a celá řada dalších. Testují se i velké drony pro dopravu osob v městských aglomeracích.

Bezpilotní prostředky představují typický segment toho, čemu se říká Průmysl 4.0 nebo také čtvrtá průmyslová revoluce. Jde o trend spočívající na digitálních technologiích, robotizaci a umělé inteligenci. Pro malý stát bez přírodních zdrojů, zato s dlouhou tradicí pokročilé vědy a techniky představuje perspektivu dalšího rozvoje – a čeští vývojáři dronů dokážou držet krok se světem.

Například Multirobotické pracoviště Fakulty elektrotechnické ČVUT vedené Martinem Saskou získalo mezinárodní věhlas několika vítězstvími na prestižní soutěži robotických dronů MBZIRC v Abú Dhabí, kde drony plnily úkoly zcela nezávisle na dálkovém ovládání. Vyžaduje to řešení nesmírně složitých softwarových i hardwarových problémů a přesto tým z ČVUT za sebou nechal vývojáře z předních světových univerzit.

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT byla také otevřena ČVUT Drone Academy Laboratoř bezpilotních prostředků, která se pod vedením Jana Roháče zabývá další velkou výzvou problematiky dronů, kterou je autonomní navigace bez pomoci GPS. Jen tak budou moci tyto stroje bezpečně působit i v uzavřených prostorách, mezi domy, pod korunami stromů a podobně.

Bezpečnější než včely

Paradoxně největším současným problémem dalšího rozvoje segmentu bezpilotních prostředků nejsou technologické problémy, ale obavy veřejnosti živené senzacechtivými médii. I nevýznamným incidentům (často dokonce neprokázaným) je věnována široká publicita, přestože zatím není znám případ usmrcení komerčním dronem (pro srovnání: jen v Evropě včely ročně usmrtí okolo stovky lidí). Evropští a američtí zákonodárci tak pod tlakem veřejnosti vytvářejí legislativu, která komerčním UAV příliš nepřeje. Současná nařízení například zcela zakazují robotické drony i létání mimo dohled operátora stroje, což je základní podmínka uplatnění v doručovatelských službách i mnoha jiných perspektivních aplikacích. I kvůli tomu převzali iniciativu asijští výrobci.

Veřejnost má obavy především z toho, že létání s drony je naprosto živelné, což však není pravda. V České republice je jejich provoz důkladně ošetřen Doplňkem X leteckého předpisu L2. Na konferenci Aktuální vývoj v oblasti legislativy a technického v rozvoje a možnosti využití dronů, kterou v Praze uspořádala Česká vědeckotechnická společnost spojů, Jaroslav Řešátko ze společnosti Telink konstatoval: "Přestože jde o pouhých šest stránek, Doplněk X postihuje celou problematiku a přitom je dostatečně flexibilní, aby umožňoval průběžně reagovat na měnící se podmínky a vývoj dronů."

Doplněk X obsahuje například zákaz létání nad osobami bez jejich písemného souhlasu, nad hustě zastavěnými plochami nebo liniovými stavbami, jiné předpisy se týkají ochrany soukromí atd. Záležitosti týkající se provozu bezpilotních prostředků má u nás na starosti Úřad pro civilní letectví (ÚCL), kde také profesionální operátoři UAV skládají teoretické i praktické zkoušky. V současnosti je v ČR u ÚCL registrováno přibližně 600 pilotů dronů.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 30 % článku.

Předplatit za 29 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.