Každý, kdo se v rámci své právnické profese věnuje závazkovému právu, se s největší pravděpodobností setkal s formulací smluvní pokuty, která sankcionovala smluvní stranu za porušení jakékoliv povinnosti, jež pro ni ze smlouvy vyplývá. Otázkou platnosti takto zvolené formulace smluvní pokuty se v minulosti zabývala jak odborná veřejnost, tak i rozhodovací činnost vyšších soudů. Jednalo se konkrétně o otázku, zda se v případě "všeobjímající smluvní pokuty" jedná o příliš neohraničené (bezbřehé) utvrzení dluhu, jež způsobuje neplatnost smluvní pokuty, nebo zda se jedná o projev vůle smluvních stran, který je v souladu s právem. Závěry v této otázce nebyly jednoznačné. Došlo v průběhu času k objasnění předmětné otázky a lze tedy bez potenciálních negativních právních následků utvrdit smluvní pokutou porušení jakékoliv povinnosti smluvní strany vyplývající pro ni ze smlouvy? Tímto tématem bych se rád zabýval na následujících řádcích.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později