Podvodníci našli nový způsob, jak připravit firmy o peníze. Stačí jen vytvořit webovou stránku, která budí dojem odborné konference, a nabízet účast za stovky i tisíce eur.

Loni v září se měla v Praze odehrát druhá Meziná­rodní konference dětské neurologie. Pozvánku organizátoři poslali některým českým odborníkům a odkazovali na webové stránky s programem. Ty vybízely k zaplacení vstupního poplatku až ve výši tisíců eur. Šlo ale o podvod, upozornila Společnost dětské neurologie − profesní asociace sdružující neurology a další odborníky pečující o dětské pacienty.

V lékařských kruzích je běžné, že podobné konference zastřešují právě stavovské organizace. Společnost dětské neurologie ale nikdo z pořadatelů o konání akce neinformoval. Předseda společnosti Pavel Krška se o ní dozvěděl náhodou od jednoho z lékařů. "Byl jsem velmi překvapen, že jsem o této akci nic nevěděl, a jako předseda Společnosti dětské neurologie v ČR bych měl být informován," říká. Zvláštní a podezřelé bylo podle něj také to, že na webu konference, která se měla konat v pražském hotelu Marriott, nebyl jmenován nikdo z českých kapacit v oboru.

Podezření pozvánka na konferenci vzbudila i u významné české neuroložky Soni Nevšímalové. Organizátora − společnosti Conference Series − se obratem ptala, jestli o chystané akci informoval Evropskou společnost dětské neurologie. Odpovědi se jí ale nedostalo, nikdo z pořadatelů na její e-mail nereagoval. Pořadatelská společnost obdobně nereagovala ani na zaslané dotazy týdeníku Ekonom.

Krška se obrátil přímo na evropské kolegy. Od profesora Lievena Lagaea, tehdejšího prezidenta Evropské společnosti dětské neurologie, se dozvěděl, že konference organizátora jsou minimálně podezřelé. V případě konání kvalita přednášejících neodpovídá prestiži, kterou organizátor nabízí a za niž účastníci platí. A právě na základě tohoto Společnost dětské neurologie před akcí varovala na svém webu a označila ji za podvodnou.

Jakmile oběť zaplatí poplatek za účast svých zaměstnanců, je konference náhle zrušena. Peníze podvodníci nevrátí.

Konference se nakonec v pražském hotelu Marriott skutečně konala. Mezi řečníky však chyběla jména významných českých i světových odborníků. V jiných případech ovšem organizátoři lákají i na ně. Inzerovaní řečníci ale o akci často vůbec nic nevědí. "Známí řečníci se pak na poslední chvíli 'omluví'," vysvětluje Nevšímalová, která se sama dvou obdobných akcí zúčastnila.

Pro takové konference s pochybnou kvalitou se vžil název predátorské. Jejich organizátoři vydělávají na objemu pořádaných akcí a vybraných poplatcích. Nejde přitom zdaleka jen o české nebo evropské specifikum. Jak nedávno upozornil deník The New York Times, predátorské konference se ve velkém konají i ve Spojených státech.

Jenže i predátorské konference vyžadují poměrně složitou organizaci a péči o zákazníky, a tak se v nabídce objevují i ty zcela smyšlené. Stejně tak predátorské konference využívají webové stránky s propracovaným programem a na první pohled zajímavými řečníky. "Jakmile však oběť učiní objednávku a zaplatí poplatek za účast svých pracovníků, náhle je konference zrušena a zaplacené peníze už poškozená firma nikdy neuvidí," popisuje Jan Vučka z advokátní kanceláře Dvořák Hager & Partners.

Podle Jána Lalky ze společnosti Surveilligence, která se odhalováním obdobných podvodů zabývá, lze mnohé vyčíst z anotace, která má inkriminovanou konferenci propagovat. "Po určité době začnete mít pocit, že něco nesedí − jako kdyby texty vznikaly slepením z více nesouvisejících zdrojů," vysvětluje.

Pravděpodobnost, že se "falešné hráče" podaří dopadnout, je malá. "Podvodníci mají vytvořenou síť bílých koní, offshorové firmy s anonymizovanou strukturou a způsob, jak rychle a bezpečně vyzvednout peníze, které jim potečou na účet," upozorňuje Lalka. Zároveň podvodníkům nic nebrání ve vytváření dalších webových stránek s obměněnými texty.

Zájemci o účast na odborné konferenci by si ji tedy měli  pečlivě prověřit. Jedním z indikátorů podvodu může být fakt, že během příliš detailního programu konference by se dala stihnout sotva polovina vypsaných témat. Dále je vhodné kontaktovat avizované přednášející a zjistit, jestli o konferenci vědí zda a nejlépe také to, jestli se už nějaké konference daného pořadatele zúčastnili a jaká byla její kvalita.

Firmy by také měly zpozornět ve chvíli, kdy se jméno údajného pořadatele nápadně podobá jiné známé instituci, stejně tak pokud o pořadateli dosud neslyšely, i když působí ve stejném oboru. Věřit se nedá ani profilům na sociálních sítích. Ty mohou být uměle vytvořené pro propagaci konferencí. V některých případech podvodníci vytvoří i profily svých fiktivních zaměstnanců na LinkedInu. Od těch pak chodí e-maily zájemcům o účast.

Nicméně i v prostředí sociálních sítí je možné hledat indicie, které prozradí možný podvod. Typicky jde o situace, kdy profil na Facebooku čítá až desetitisíce sledujících, zatímco u zveřejněných příspěvků je aktivita fanoušků minimální.

V neposlední řadě je dobré prozkoumat údaje o samotných webových stránkách. "Když zjistíte, že se jedná o stránku založenou krátce před konferencí, vytvořenou ze šablony, bez návštěvnosti, bez historie, s texty zkopírovanými z jiných stránek, je zřejmé, že jde o velice rizikovou společnost," radí Lalka. Ke zjištění informací o webu je možné využít webovou stránku who.is.

V tom, jak prověřovat konference, kterých se chtějí zúčastnit, by firmy měly proškolit své zaměstnance. Jen tak zvyšují šanci, že podvodníky odhalí dřív, než jim pošlou peníze.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.

Související