Ocenění pro "neviditelné" firemní experty

Málokdo zná české společnosti tak jako jejich podnikoví právníci. Pro mnohé jsou právě tito experti klíčoví a zahrnují je do nejužšího managementu. Desítku nejlepších firemních právníků za letošní rok ocenila Unie podnikových právníků ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce v rámci sedmého ročníku galavečera Podnikový právník. Cílem ocenění je upozornit na schopnosti této "neviditelné" skupiny právníků. "Podnikový právník není vidět. Nemůže se pyšnit vlastními úspěchy. Jeho úspěchem je, když jeho společnost dobře funguje a nemá žádné právní problémy," zahájil večer ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (za ANO).

Ministr v rámci galavečera mimo jiné vzpomínal i na to, jaké měli na začátku 90. let podnikoví právníci postavení ve Francii. Tam jezdil se svou matkou, nynější soudkyní evropského Tribunálu, profesorkou Irenou Pelikánovou. "Chovali se k nim všichni s takovou obrovskou úctou a respektem. My jsme tomu moc nerozuměli, protože tou dobou nebylo podnikový právník sousloví, které by mělo zrovna skvělý zvuk. Byla doba, kdy všichni chtěli být advokáty," dodal ministr s tím, že dnes již je situace jiná. Souhlasí s ním i Jan Šafránek, partner advokátní kanceláře bnt. "Korporace již nejsou schopny fungovat bez erudovaného podnikového právníka. To, co se může například investorům jevit jako skvělá byznysová příležitost, může být z právního pohledu zcela nezpůsobilé," uvádí Šafránek.

Byznyspřístup především

"Posunuli jsme se od expertů pro dílčí právní otázky k byznyspartnerům," říká k postavení, které dnes mají podnikoví právníci v korporacích, vítězka v kategorii Samostatný podnikový právník, Jitka Piňosová ze společnosti Lego. "Dnes jsou právníci častěji podporou top managementu, obvykle přímou součástí vedení. Je vhodné jejich zapojení do strategického plánování. Umožní to komplexní přípravu projektů ve společnosti a včasné rozpoznání případných rizik. Tedy od 'hašení požárů' k prevenci," dodává.

S tím souhlasí i další z oceněných (za procesní právo) Miroslav Mrázek z Českých Radiokomunikací. "Trendem posledních let je rozhodně byznyspřístup. Nad rámec kvalitního poskytování právní podpory všem oddělením je zapotřebí zohledňovat obchodní hledisko, firemní hodnoty a dlouhodobou strategii firmy. V tom lze spatřovat přínos interních právníků," potvrzuje.

Podle Bořivoje Líbala z PwC Legal je přítomnost právníků v top managementu žádaná. "Optikou členů představenstva je určitě logické, aby členem řídících orgánů byl i někdo s právním vzděláním, zejména tam, kde se často rozhodují běžné věci vyžadující právní posouzení. Může to pomoci členům neprávníkům snížit jejich odpovědnost z případného porušení jednání s péčí řádného hospodáře," říká. Vlastimil Diviš ze společnosti ČEPS, letošní výherce v kategorii Správní právo, dodává, že každá podstatnější transakce musí být podmíněna stanoviskem podnikového právníka. "Takový odborník nepředstavuje nutné zlo a brzdu pokroku, ale je naopak jedním z neopominutelných členů týmu a součástí úspěchu společnosti," uvádí. Jiří Hlaváč, partner společnosti TPA, pak připomíná, že je takový přístup znatelný zejména u velkých korporací. "U menších a někdy i středních společností plní roli podnikového právníka advokát," tvrdí Hlaváč.

Bez advokátů to (někdy) nejde

"Podnikový právník zároveň hraje nezastupitelnou úlohu i při komunikaci s advokátem. S ohledem na znalost prostředí je pak komunikace a spolupráce efektivnější," říká Ondřej Trubač z advokátní kanceláře Bříza & Trubač a dodává, že jsou podnikové právní kanceláře také čím dál tím víc podobné i těm advokátním, ať jde o vnitřní procesy, šíři záběru anebo styl práce. "Kolegy z firmy, kteří žádají o poskytnutí našich právních služeb, označujeme za vnitřní zákazníky," popisuje Vlastimil Diviš. Miroslav Mrázek z Českých Radiokomunikací popisuje, že si řada společností postupem času vybudovala velmi silné právní týmy, které jsou schopné řešit agendu na úrovni renomovaných advokátních kanceláří. "Firemním právníkům jsou tak svěřovány velmi náročné úkoly, které by ještě před několika lety byly ve velkém počtu případů zadávány externím poradcům," říká Mrázek.

Zároveň se rozšiřuje agenda, kterou musí firemní právníci pokrýt. "Větší složitost právního řádu a menší právní gramotnost způsobuje, že na podnikového právníka se obracejí zaměstnanci jak se složitými právními problémy, tak i s relativně jednoduchými dotazy. Právní útvar tak zajišťuje klíčovou podporu činností podnikatele," říká Petr Liška z České spořitelny, vítěz v kategorii Občanské a obchodní právo. Jedna z letošních čtyř výherkyň v kategorii Compliance (soulad s právními, etickými a dalšími pravidly) Klára Novotná má na starosti ochranu dat ve společnosti Novartis. Tvrdí, že kromě tradičních oblastí, jako je HR či korporátní podpora, přibyla v posledních letech agenda compliance, práva kybernetické bezpečnosti anebo právě ochrany osobních údajů. Podle Miroslavy Rybové z Agrofertu, další z oceněných v kategorii Compliance, je tak cílem podnikového právníka zejména předcházet sporům a pokud možno vyřešit případ rychle, tedy mimosoudně. "Dlouhodobost sporů samozřejmě každého podnikatele odrazuje," říká Rybová.

Řadu oblastí přesto podnikoví právníci nedokážou plně pokrýt. "Ponecháme-li stranou období, kdy dochází k novelizacím důležitých zákonů, pak se většinou jedná o větší či složitější akviziční transakce, vnitroskupinové přeměny či spornou a nekalosoutěžní agendu," přibližuje některé z oblastí partnerka advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík Dagmar Dubecká. V zásadě tak jde podle Jiřího Hlaváče z TPA o oblasti, které pro ně představují výjimečnou agendu anebo na ně nemají kapacitu. "Často jde také o kauzy, na které neexistuje jednoznačný právní názor nebo ustálená judikatura," dodává Jan Šafránek z bnt.

Podle Jitky Piňosové z Legal je pak při dlouhodobější ustálené spolupráci výhodné spolupracovat formou takzvaného přidělení, kdy přímo ve společnosti dlouhodobě působí přidělený zkušený koncipient či relativně juniorní advokát.