Plán ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) na to, jak dostat co nejvíce lidí z dluhové pasti, narazil. Větší šanci na úspěch má nyní pozměňovací návrh k jeho novele insolvenčního zákona. Ten je vstřícnější k dlužníkům i věřitelům. Do řešení se zřejmě více zapojí i stát. Věřitelé by si v budoucnu mohli o nedobytné pohledávky snížit daňový základ.

Počet předlužených lidí v Česku narůstá. Loni jich bylo v exekuci 863 tisíc, více než polovina z nich pak měla tři a více exekucí. Celkem po nich věřitelé vymáhají 239 miliard korun.

Dnes se z dluhové pasti může dostat jen ten, kdo je schopen za pět let zaplatit alespoň 30 procent svých závazků. Po tuto dobu mu zůstává jen minimální částka nutná k živobytí. Pokud vše splní, zbylé dluhy se mu smažou. Takové požadavky ale splní jen zlomek dlužníků. Těm, kteří kvůli této podmínce na oddlužení nedosáhnou, stát rovněž nechává jen částku životního minima. Své dluhy ale musí platit bez vyhlídky na jejich prominutí.

863 tisíc

Loni bylo v exekuci 863 tisíc lidí. Více než polovina z nich měla tři a více exekucí.

Právě jim měla pomoci Pelikánova novela insolvenčního zákona, jež se nyní dostala do sněmovny. Dlužníkům přináší další dvě varianty osobního bankrotu.

První nabízí oddlužení lidem, kteří za tři roky splatí polovinu svého dluhu.

Druhá, takzvaná nulová varianta trvá sedm let. Během nich se dlužník musí snažit zaplatit co největší část závazků. Jejich minimální hranice ale není stanovena. Dlužník se tak za určitých podmínek může svých dluhů zbavit i v případě, že věřitelům nic nezaplatí.

Pelikánův návrh však neměl jednoznačnou podporu ani v hnutí ANO, a tak by nejspíš sněmovnou neprošel. "Stejně jako nemůžeme přeceňovat dlužníky, tak by bylo nefér přeceňovat i fyzické osoby, které jsou věřiteli," říká poslanec za ANO a pražský zastupitel Patrik Nacher. Myslí tím třeba majitele bytů či dodavatele energií, kteří na rozdíl od finančních institucí nemají o dlužníkovi tolik informací.

Role insolvenčních správců

Dlužník dnes musí při vstupu do oddlužení prokázat, že je v následujících pěti letech schopen uhradit alespoň 30 procent svých závazků.

Návrh Patrika Nachera tuto bariéru odstraňuje a osobní bankrot tak bude moci vyhlásit kdokoliv.

Klíčovou roli při posuzování, jestli se dlužník opravdu snažil zaplatit věřitelům co nejvíc, budou mít insolvenční správci.

Právě z jejich zprávy bude vycházet soudce při rozhodování, jestli dlužníka zbaví dluhů i v případě, že neuhradil požadovaných 30 procent závazků.

"Bude probíhat průběžný dohled, který může mít za následek, že už v průběhu procesu dojde k odstavení dlužníka. Tím se dlužníci rozdělí na dva typy - na ty, co si zaslouží projít oddlužením, a na ty, co ne," říká Michal Žižlavský, advokát a předseda rady expertů Asociace insolvenčních správců.  

Insolvenční správci mohou dlužníka například donutit vzít lépe placenou práci. Pokud to dlužník odmítne, může správce navrhnout zastavení oddlužení.

V Česku je nyní okolo 500 insolvenčních správců, kteří každý rok dohlížejí na přibližně 20 tisíc procesů oddlužení. Pokud se zmírní pravidla pro vyhlášení osobního bankrotu, toto číslo se může výrazně zvýšit. "Nárůst zatím nedokáži seriózně odhadnout, může to být třeba o deset až dvacet tisíc případů více. To se dá zvládnout, pokud budeme dostatečně materiálně a personálně vybaveni," dodává Žižlavský. 

Nacher spolu s Taťánou Malou (ANO) původní Pelikánův návrh výrazně mění a sedmiletou variantu osobního bankrotu ruší. Zůstane jen tříletá a pětiletá verze. Na rozdíl od současného pětiletého oddlužení ale nebude dlužník na začátku testován, jestli je schopen zaplatit alespoň 30 procent závazků. Pokud soudce na konci procesu uzná, že dlužník dělal, co bylo v jeho silách, zbaví ho dluhů i v případě, že na hranici 30 procent nedosáhl. I zde tedy za určitých okolností nemusí dlužník věřiteli nic zaplatit.

Z návrhu však mohou těžit i věřitelé. O nedobytné pohledávky by si nově mohli snížit základ daně. Právě to je největší rozdíl proti původní novele. Pelikán zapojení státu odmítal.

"Pohledávky se v případě dodavatelů energií pohybují v řádu desítek tisíc korun. Zákon jim navíc umožňuje dodávky vody nebo tepla ukončit," uvedl Pelikán minulý čtvrtek ve sněmovně při debatě o insolvenčním zákonu. "Stát tento problém nezavinil, a neměl by tedy nic sanovat."

Nacher ministrovi spravedlnosti oponuje. "Věřitel to přece také nezpůsobil. Bavit se o věřiteli jako o predátorovi, který si to způsobil sám, tak s tím nesouhlasím." Konkrétní návrh pozměňovacího návrhu zákona přinese Nacher příští středu poslancům na podvýbor pro problematiku exekucí.

"Budu rád, když vznikne jeden návrh, pod který se podepíší odborníci na tuto problematiku ze všech poslaneckých klubů," říká Nacher s tím, že na většině parametrů se s ostatními poslanci shodne. Zákon by tak mohl být schválen po letních prázdninách.

Debata se ale dá čekat třeba u odměn pro insolvenční správce. Ti budou kontrolovat, zda se dlužník opravdu snaží a zda by nemohl třeba vykonávat lépe placenou práci. Nyní od každého dlužníka dostávají poplatek zhruba tisíc korun měsíčně, který jim dlužník musí zaplatit přednostně před závazky vůči věřitelům.

Podle odborníků by odměna měla být navázána více na to, kolik správce od lidí skutečně vybere. Nacher se však přiklání k paušální odměně. "Odměna se správcům za 10 let nezvýšila, i když roste inflace i cena práce. Z odměn si správci musí hradit veškeré náklady své činnosti, agendy jim navíc přibývá," souhlasí s ním advokát a insolvenční správce Michal Žižlavský.

Související