Pokud obchodník (plátce daně z přidané hodnoty) koupí zboží či služby, včetně DPH, a nepodaří se mu je prodat, může od finančního úřadu požadovat vratku této daně. Tento takzvaný nadměrný odpočet mu v následujícím měsíci zpravidla dorazí na účet. V některých případech však stačí pochybnost finanční správy, aby se záležitost protáhla na několik měsíců či let. Kvůli pochybnostem ohledně jednoho obchodu tak firmám mnohdy uvázne výplata prostředků souvisejících s celou řadou jiných a nesporných transakcí. Tento postup je podle ankety Absurdita roku 2018 největším nesmyslem, kterým "úřední šiml" znepříjemňuje podnikání v Česku. Podle Ladislava Minčiče, experta Hospodářské komory ČR, může dlouhodobé zadržování peněžních prostředků firmám působit existenční problémy.

Anketu už 12. rokem vyhlašují Hospodářské noviny a je součástí soutěží Vodafone Firma roku a Česká spořitelna Živnostník roku. Jejím cílem je upozornit na nesmyslné administrativní povinnosti a nařízení, které úřady ukládají podnikatelům, a snaha o jejich odstranění či úpravu.

Letošního vítěze anticeny nominovala Hospodářská komora a zvolila ho veřejnost hlasováním na internetu. Daňové kontroly jsou podle komory běžným nástrojem daňového řízení. Peníze, které si od berního úřadu podniky nárokují, jsou ale vypláceny až po jejich skončení.

"Případů, kdy blokování nadměrných odpočtů DPH tíživě doléhá na firmy, je celá řada. Podnikatelé o nich neradi mluví, aby proti sobě ještě víc nepopudili finanční úřad," uvedli včera na vyhlášení výsledků organizátoři.

Finanční správa na svých účtech koncem roku 2016 blokovala celkem 4,71 miliardy korun. Hájí se tím, že toto číslo průběžně klesá. Letos v únoru přitom tato částka stoupla na 5,08 miliardy korun. "Nárůst zadržených nadměrných odpočtů byl v únoru 2018 mimořádný, neboť finanční správa odhalila dva případy významných vratek," podotýká Lukáš Heřtus z Generálního finančního ředitelství.

5,08 miliardy Kč

je částka zadržených nadměrných odpočtů DPH ke konci února 2018.

Podle berního úřadu je tato praxe nutná. "Pokud by finanční správa tuto možnost neměla, musela by všechny odpočty bez rozdílu vyplatit a následně ty neoprávněně uplatněné vymáhat zpět," říká Kateřina Vaidišová, mluvčí finančního ředitelství. To by podle ní v extrémním případě mohlo vést k "vycucnutí" celého státního rozpočtu jedním podvodným přiznáním. Ministerstvo financí však už chystá novelu, jež by umožnila vyplácení odpočtů i částečně.

To, že systém výběru DPH podnikatele trápí, se ukázalo i vloni, kdy bylo Absurditou roku zvoleno placení DPH z neproplacených faktur. O rok dříve zase zvítězila povinnost podávat kontrolní hlášení každý měsíc také pro firmy, které podávají přiznání k DPH jen jednou za čtvrtletí.

Na druhé příčce se v letošní anketě umístily potravinářské průkazy "nadosmrti". Vydává je lékař na základě prohlídky, která má vyloučit možnost infekční choroby prohlíženého. Tím, že se vydají na neomezenou dobu, průkazy ztrácí smysl a jsou jen administrativní zbytečností.

Třetí místo mezi nesmysly obsadila povinnost zaměstnavatelů zajistit svým pracovníkům nejméně jednou za šest let placenou preventivní prohlídku u lékaře. Všichni pojištěnci přitom v Česku mají možnost preventivní prohlídky u lékaře bezplatně jednou za dva roky.

Související