O krok dál je Česko ode dneška v řešení jednoho z nejpalčivějších ekonomických problémů současnosti − zadlužení stovek tisíc lidí s malými příjmy a nižším vzděláním částečně kvůli agresivním praktikám prodejců spotřebitelských půjček. Nový zákon zavedl povinnost, aby nebankovní úvěrové firmy pro své podnikání získaly licenci − podobně jako to je u bank. Zákazníci by díky tomu měli dostávat lepší informace o riziku zadlužení. Také budou chráněni před neúměrně vysokými penále při nesplácení.
K 1. červnu končí rok a půl trvající proces udělování licencí úvěrovým společnostem, který byl pro Českou národní banku (ČNB) za posledních deset let největší akcí v oblasti dohledu nad finančními službami. Licence nakonec získalo 84 společností. Více než dvě desítky firem neuspěly nebo žádost samy stáhly.
Přísnější požadavky na nebankovní prodejce půjček souvisejí se zákonem o spotřebitelském úvěru, který má za cíl udělat na úvěrovém trhu pořádek. V minulosti na něm působily podle odborníků až stovky firem, které mohly půjčovat lidem jen na základě živnostenského oprávnění a nepodléhaly regulaci. Částečně i kvůli nim je podle statistik v České republice kolem 860 tisíc lidí s exekucí a zadluženost nízkopříjmových rodin se stala sociálním problémem. Politici na situaci reagovali v roce 2016, kdy byl nový zákon schválen.
s licencí ČNB zbylo v Česku po čistce na trhu půjček.
"Vydáním licencí to teprve všechno začíná," říká člen bankovní rady ČNB Tomáš Nidetzký, který má dohled nad finančním trhem na starosti. "My jsme vlastně udělali takovou technickou prohlídku těch, kteří v oboru působí. Rozdali jsme řidičské průkazy, řekli jsme si, jak se bude projíždět křižovatkami. Ještě jsme ale nekontrolovali, jak ten provoz nově funguje v praxi."
Na licencování v ČNB pracovala asi stovka lidí. Pracovníci dohledu od firem chtěli dokumenty o vlastnické struktuře, o původu peněz k podnikání nebo kontrolovali, zda firmy správně informují klienty o ceně půjček i o sankcích při nesplácení. Zaměřili se také na férové procesy vymáhání splátek. Zákon také poskytovatelům nařídil mít základní jmění alespoň 20 milionů korun.
Podle Daniela Hůleho, který ve společnosti Člověk v tísni dlouhodobě upozorňuje na predátorské praktiky některých prodejců půjček, očistilo licencování trh od nejproblémovějších firem. Odhaduje, že licenci získala jen desetina firem v porovnání se stavem před rokem a půl.
