Stát se z firem snaží dostat účetní závěrky. V některých letech je nezveřejnily až čtyři pětiny společností

Sbírka listin obchodního rejstříku zeje prázdnotou. O roky neřešený problém se teď začínají zajímat hned dvě ministerstva. Jedno chce usnadnit rušení "hříšníků", ve hře je ale i možnost, že by stát podniky úplně zbavil povinnosti vkládat předepsané listiny do sbírky. Jde například o zakladatelské dokumenty, jako je například společenská smlouva, výroční zprávy, účetní závěrky nebo zprávy o vztazích, které popisují, kdo zvenčí má na společnost vliv.

I když tato povinnost v Česku existuje už od 90. let, firmy ji často ignorují. "Když člověk nahlíží do obchodního rejstříku, zdá se, že jde až o polovinu firem. Regulované společnosti povinnosti většinou dodržují, ale v rejstříku jsou desetitisíce menších společností, často s ručením omezením, u nichž dokumenty chybí i za několik let," popisuje neutěšený stav obchodního rejstříku advokát KPMG Legal Filip Horák.

Oficiální statistiky o tom, kolik společností listiny do rejstříku nezakládá, nikdo nevede. Namátková kontrola, kterou v roce 2013 provedl Nejvyšší kontrolní úřad, ale ukázala, že výroční zprávy v některých letech nezveřejnilo až 81 procent společností. To, že neplní svou zákonnou povinnost a nevkládají stanovené dokumenty do sbírky, zdůvodňují obavami o svůj byznys. "Domnívají se, že jde o citlivé údaje, jejichž zveřejnění by mohlo případně ohrozit jejich ekonomickou stabilitu a pověst mezi obchodními partnery," vysvětluje Lucie Plachá z Hospodářské komory.

Kdo odhalí hříšníky

Kontrolovat plnění povinnosti a vyzývat firmy k nápravě, když předepsané listiny ve sbírce chybí, by měly rejstříkové soudy. Podniku, který neuposlechne výzvu k doplnění dokumentů, mohou už podle nyní platné právní úpravy dát pokutu až 100 tisíc korun, anebo ho dokonce nechat zlikvidovat. Jenže ani to v praxi nestačí. "Pokud se bavíme o sankci nejvyšší, tedy o zrušení společnosti s likvidací, tak si vedení provinilých společností dobře uvědomuje, že před takovým zrušením je dost velký časový prostor pro případnou nápravu, kdyby šlo opravdu do tuhého. Stát tu řádně neplní svou represivní funkci, a tím přispívá k neférovému konkurenčnímu boji," myslí si řídící partner PwC Legal Bořivoj Líbal.

S likvidací společností někdy váhají i samotné rejstříkové soudy. Pokud totiž korporace nemá dostatečný majetek, je její zrušení s likvidací pro stát poměrně drahé. Podle propočtů ministerstva spravedlnosti zaplatí jen likvidátorovi za jeden takový případ zhruba 9500 korun. "K tomu je třeba připočíst náklady na práci vykonávanou soudci, vyššími soudními úředníky a dalšími soudními osobami. Tyto náklady odhadujeme na cca 2000 korun na jeden případ," dodává mluvčí ministerstva Lucie Machálková.

A právě to by měla od roku 2020 změnit novela zákona o obchodních korporacích. Tu připravilo ministerstvo financí a teď čeká na projednání ve vládě. Pokud ji zákonodárci schválí, budou moci soudy "zapomenuté" společnosti, které ani nejde kontaktovat, rušit bez likvidace. V zásadě je jen vyškrtnou z obchodního rejstříku. Soudy to budou moci udělat, když zjistí, že podnik nevložil do rejstříku dvě po sobě jdoucí účetní závěrky a zároveň nebude reagovat na výzvy o nápravu. Návrh novely počítá s tím, že by v takovém případě soud nejprve zveřejnil informaci o tom, že se chystá podnik zrušit, v obchodním rejstříku. Tam by zůstala rok. Pokud v této lhůtě nikdo neprokáže, že podnik má majetek, po uplynutí čekací doby ho soud z rejstříku vymaže. To, co v praxi znamená právní "smrt", by se mohlo týkat až 45 tisíc firem.

Hromadné rušení firem se ale zřejmě konat nebude. Samotná kontrola totiž v českých podmínkách selhává. Soudy samy nedostatky často vůbec nedokážou odhalit, a tak reagují až na podněty od účastníků řízení, státních zástupců či policistů. "S ohledem na značné množství subjektů zapisovaných do veřejných rejstříků nejsme schopni provádět každoroční kontroly založení listin," přiznává mluvčí Krajského soudu v Ústí nad Labem Veronika Suchoňová. Soud podle ní nemá dostatek zaměstnanců, kteří by mohli rejstřík systematicky procházet.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 40 % článku.

Předplatit za 29 Kč měsíčně

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

• Web Ekonom.cz bez reklam
• Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
• Možnost ukládat si články na později

Nebo

Přihlásit se a dočíst článek

Vaše e-mailová adresa:* Proč ji potřebujeme?

Zadejte prosím platný e-mail. Tento e-mail je již použit. Zadejte jiný nebo se přihlaste

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Nechci dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s.

Přeji si dostávat obchodní sdělení společnosti Economia, a.s., týkající se též jiných než objednaných či obdobných produktů. Informace o zpracování osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení jsou dostupné zde.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.