Novou evropskou právní úpravu sekuritizovaných transakcí přináší nařízení EU č. 2017/2402 ("Nařízení"), kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci. Jeho účinnost je stanovena od 1. ledna 2019 s tím, že by se zásadně mělo vztahovat na sekuritizace, jejichž cenné papíry byly vydány od 1. ledna 2019.
Vznik Nařízení byl iniciován v rámci unie kapitálových trhů (Capital Markets Union) jako jedna ze změn, jejichž cílem je podpořit rozvoj kapitálového trhu v Evropské unii. Podle Evropské komise poklesl v roce 2014 v EU objem sekuritizací o 42 % v porovnání s průměrnou výší v období před hospodářskou krizí (2001-2008). Sekuritizace úvěrů či jiných aktiv je podle Komise důležitým zdrojem financování pro malé a střední podniky vedle tradičních bankovních úvěrů. Ze závěrů Komise přitom vyplývá, že objem sekuritizovaných úvěrů pro malé a střední podniky poklesl ze 77 miliard eur v roce 2007 na 36 miliard eur v roce 2014. Např. v roce 2013 35 % malých a středních podniků v EU nedosáhlo na veškeré financování, o které žádaly u bank. Odhady Komise pak ukazují, že pokud by objem sekuritizace v EU dosáhl "předkrizové" úrovně, uvolnilo by se tím pro další financování 100-150 miliard eur.1
