Paleta škod, za něž nesou firmy a živnostníci odpovědnost, je nesmírně široká. V některých případech přitom podnikatel ani nemusel škodu sám zavinit. Stačí, když například v restauraci zmizí z věšáku drahý kabát, který si tam host odložil. Jestliže se zloděj nenajde, bude muset kabát zaplatit provozovatel restaurace.
Podle statistik pojišťoven nabral nárůst škod vymáhaných v rámci podnikatelské odpovědnosti v posledních letech na tempu. "Ročně je to zhruba o 30 procent, což je dáno novým občanským zákoníkem i tím, že roste povědomí lidí o tom, že se mohou domáhat i poměrně vysoké náhrady," říká ředitel pojistné služby Suri Pavel Jechort.
Některé pojišťovny dokonce uvádějí, že z odpovědnostních pojistek plní mnohem častěji než z pojištění majetku. Ještě nedávno přitom byl poměr obrácený. "U pojištění podnikatelů evidujeme zhruba čtyřikrát více škod z pojištění odpovědnosti než z pojištění majetku," uvádí Renata Čapková z České podnikatelské pojišťovny.
12 procent
podnikatelů má podle České asociace pojišťoven uzavřenou obecnou nebo profesní pojistku odpovědnosti. To znamená, že pojistku má jen každý osmý podnikatel nebo živnostník.
Nejčastěji podle ní pojišťovna z pojistek podnikatelů platí škody na nemovitostech a stavební škody, dále poškození zařízení bytů a újmy na zdraví. Například u pojišťovny Kooperativa se pak na vyplaceném plnění výrazně podílí úrazy žáků a odcizené věci ve školách. "Pojistné plnění z odpovědnostních škod některých škol či školek bohužel několikanásobně přesahuje předepsané pojistné," dodává mluvčí Kooperativy Milan Káňa.
Nárůst celkového počtu řešených případů potvrzují i právníci, kteří stojí ve sporech na opačné straně a zastupují spotřebitele. "Nárůst počtu případů může být mimo jiné spojen také s větším množstvím společností zabývajících se často i bezplatným zprostředkováním právních služeb, neboť tento způsob řešení je pro klienty spojen s minimálním rizikem a náklady," míní Petr Novák, advokát spolupracující se společností Vašenároky.cz.
Odpovědnost bez hranic
V praxi podnikatel odpovídá za veškeré škody, které způsobil svou činností, ať již porušil zákon, smlouvu, nebo dobré mravy. Občanský zákoník od roku 2014 dokonce zavedl i odpovědnost za škodu způsobenou informací nebo radou. Tu nese každý, kdo v jednání se spotřebitelem vystupuje jako odborník a poskytuje mu rady. "Toto ustanovení se může týkat prakticky všech povolání s jistou mírou specifických znalostí a vědomostí, jako jsou lékaři, finanční poradci, advokáti, stavbyvedoucí, automechanici a tak dále, ale i osob, které se za tyto odborníky pouze vydávají," upozorňuje advokát Filip Melzer z kanceláře Havel & Partners.
Kromě svých chyb pak podnikatel ručí také za své zaměstnance. Bude to tedy on, kdo bude vždy platit náhrady zákazníkům, ačkoliv jim škodu v praxi nezpůsobil sám, ale některý z jeho lidí. Po zaměstnanci pak může firma náklady vymáhat pouze v případě, že k nehodě došlo v důsledku porušení pracovníkových povinností. Jde třeba o situace, kdy zaměstnanec ignoroval pokyny šéfa nebo byl v práci opilý.
Zákon navíc ani nijak nelimituje výši škody, za niž firmy ručí. "Podnikatel tak zpravidla odpovídá za celou vzniklou škodu, a to jak za škodu skutečnou, tak za ušlý zisk," vysvětluje Novák.
Výše odškodnění, které pojišťovny za své klienty platí, se obvykle pohybuje od několika tisíců až po miliony. Česká asociace pojišťoven například upozornila na případ podnikatele, který při instalaci tepelného čerpadla kvůli uvolněné hadičce vytopil rodinný dům. Celkem pak musel jeho majitelům zaplatit téměř 800 tisíc korun.
Do podobně vysokých částek pak šplhají i kompenzace za škody na zdraví. Viník nebo jeho pojišťovna přitom musí zaplatit poškozenému nejen bolestné, ale i ušlý výdělek za dobu rekonvalescence. Pokud zraněný po nehodě zůstane invalidní, počítá se odškodnění obvykle v milionech.
Statistiky pak ukazují, že ruku v ruce s počtem vymáhaných škod roste i jejich výše. Podle společnosti Suri se vysouzené náhrady ročně zvyšují zhruba o třetinu. Přesto řada podnikatelů zůstává nepojištěna. Nedávná analýza České asociace pojišťoven ukázala, že pojistku obecné nebo profesní odpovědnosti má jen zhruba každý osmý podnikatel.
"Mnoho podnikatelů stále podceňuje i výši sjednávaných limitů, přičemž odškodnění ve výši mnoha milionů korun dnes již není nijak výjimečné," varuje Renata Čapková.
Ručí se i za odložené věci. Nápis nic neřeší
Odpovědnosti se navíc podnikatel nemůže snadno zříci. V některých případech ji nese i ve chvíli, kdy sám škodu nezpůsobil. Ačkoliv například v šatnách ve sportovních areálech nebo na koupalištích provozovatelé často umisťují nápisy, že za odložené věci neručí, v praxi takové cedule nemají žádnou právní váhu. "Provozovatel služby nemůže svoji odpovědnost vyloučit jednostranným prohlášením, že za něco nenese odpovědnost," upozorňuje advokát Filip Melzer. Takový postup občanský zákoník zakazuje.
Jiné by to ale bylo v případě, že by návštěvní řád vyzýval k uložení cenností, jako jsou třeba mobilní telefony, šperky nebo notebooky, do trezorů střežených kamerovým systémem. Když by to návštěvník ignoroval a nechal tyto věci v běžné šatní skříňce, v případě krádeže nebo poškození by je už provozovatel platit nemusel.
Když se poškozený rozhodne dožadovat kompenzace újmy, musí podnikateli předložit dokumenty, kterými svůj nárok prokáže. Dokumentace se bude lišit podle toho, o jaký případ jde. "Například při odpovědnosti za vady zboží zakoupeného v obchodě bude vhodné doložit kupní smlouvu, fotodokumentaci a reklamační protokol," radí Novák.
Pokud číšník poleje hosta v restauraci polévkou, bude muset poškozený předložit účet z čistírny. Navíc je v takových situacích vhodné začít jednat hned na místě a nechat si od viníka podepsat prohlášení, v němž uznává svou odpovědnost a zaváže se, že škodu zaplatí. Pokud se mu do toho nechce, měl by si poškozený zajistit svědky. Ti se budou hodit hlavně v případě, že by se spor o náhradu dostal až k soudu.