Padělatelé značkových výrobků neobírají pouze originální výrobce o zisk. Podle studie Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) z let 2015 až 2017 dokážou kromě způsobených ztrát ve výši 60 miliard eur jen v unii připravit o práci 434 tisíc lidí.

Zmíněná suma škod odpovídá částce ve výši 116 eur na občana EU ročně. V České republice padělatelé každoročně připraví výrobce o 8,6 procenta přímých tržeb. To odpovídá částce ve výši přibližně 20 miliard korun, 1 907 korun na každého obyvatele.

Úřad přitom zkoumal ztráty způsobené padělateli jen ve třinácti výrobních odvětvích. Mezi ně patří například kosmetika, oděvy, obuv, hračky, hodinky, ale třeba i takové výrobky, jako jsou pneumatiky.

Oslovení čeští výrobci z uvedených oblastí potvrzují, že padělání značkových výrobků pro ně znamená problémy spojené s vysokými finančními ztrátami.

Například společnost Dermacol uvádí, že na zahraničních trzích je na jeden originální výrobek jeden padělek. "Bojujeme s nimi celosvětově. S nárůstem obliby produktu Dermacol prudce vyletěly padělky tohoto produktu," říká Barbora Bystřická z exportního oddělení společnosti. Škody se dají podle Bystřické odhadovat na miliony. Část padělků navíc zákazníci kupují s vědomím, že jde o padělek. "Jsou k nalezení na různých internetových tržištích za velmi nízkou cenu," dodala Bystřická. Zároveň potvrdila, že boj s padělky už dospěl do takové fáze, že je třeba si na to najímat specializované firmy. 

Jednou z nich je M2C. Provozní ředitel Oldřich Rutar říká, že zákazník, který nechce být ošizen při nákupu falešného výrobku, má mnohdy dost indicií na to, aby výrobek rozeznal od originálu. "Materiál rozhodně není tak kvalitní, jak tomu bývá u originálních výrobků. Výrobky mnohdy doprovází charakteristický zápach, který může vznikat kvůli nesprávnému skladování, případně hnilobě. To s sebou nese i jisté zdravotní následky," řekl Rutar. V tomto směru jsou podle něj velkým problémem například padělky sportovních bot, které nesplňují základní parametry kvality a ničí nohy. "Bota není šitá kvalitně. Správně nedrží klenbu nohy. Velikostní tabulky na štítku neodpovídají,“ dodal Rutar.

Jenomže u některých výrobků je rozeznat originál od padělku složitější. Ví o tom své například známý český výrobce hodinek PRIM. "Dlouhodobě se potýkáme s nekalou soutěží, kdy na český trh dodává hodinky pod značkou PRIM firma, která nemá s tradiční výrobou hodinek v Novém Městě nad Metují nic společného," uvedla tisková mluvčí výrobce Adéla Dittmannová. Na trhu se objevují hodinky PRIM neznámého původu, které nepocházejí z dílny firmy Elton hodinářská, majitele značky PRIM. "Způsobené škody jsou dle našeho odhadu v řádu desítek milionů," doplnila Dittmannová. 

S padělky se přitom setkávají i firmy, jejichž výrobky je složité napodobit alespoň v ucházející kvalitě. To je případ společnosti Ryor, která uvádí, že vyrobit kopie krémů na bázi "citlivých emulzních systémů" je složité. "Zažili jsme však parazitování na naší značce. A to hned od dvou českých firem, kdy názvy produktů byly velmi podobné, použité hlavní aktivní látky taktéž a v několika případech i grafika," popsala obchodní ředitelka Ryoru Jana Štěpánková. Také ona způsobené škody vyčísluje na desítky milionů korun. 

Firmy se mohou částečně opírat i o činnost státních úřadů, byť se i tak musejí obracet na soukromé firmy, které jejich padělky cíleně vyhledávají. Zátahy na tržnicích a podobných místech, kde jsou často padělky k mání, provádí Celní správa. O problematiku se zajímá také Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV). "Účastníme se některých akcí a činností EUIPO a jeho Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví," uvedl Josef Dvornák, zástupce předsedy a vedoucí kanceláře úřadu. Dodal, že pro konkrétní akce ve věcech vymáhání průmyslových práv úřad nemá zákonnou kompetenci. ÚP se tak podílí zejména na rozhodování v probíhajících správních řízeních. 

Kontroly provádí také Česká obchodní inspekce (ČOI). V roce 2017 například inspekce během kontrol zajistila přes 38 tisíc kusů padělků. Jejich hodnota u originálních výrobců činila téměř 84 milionů korun. "Padělané zboží má stále na českém trhu své prodejce i zákazníky. Za poslední tři roky jsme zaznamenali nárůst případů, kdy obchodníci nabízí a prodávají padělané výrobky. Za toto období se počty zjištěného padělaného zboží navýšily téměř o deset procent,“ uvedl ředitel ČOI Mojmír Bezecný.

Související