Učitelé, policisté a další pracovníci ve veřejném sektoru si na informaci, o kolik přesně dostanou přidáno, budou muset počkat nejméně do poloviny srpna. "Zatím je jednoznačná shoda na tom, že přidání určitě bude," řekl po pondělním jednání se zástupci vlády Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Na konkrétních sumách se však s ministry nedohodl.
Odboráři momentálně požadují navýšení částky na platy učitelů o 15 procent. U ostatních pracovníků ve veřejném sektoru, jako jsou příslušníci ozbrojených složek nebo zdravotníci, pak chtějí, aby jejich platy ve všech tarifních třídách narostly o desetinu. Odbory původně chtěly zvýšit platy už od letošního října, Středula nicméně připouští, že na datu tolik netrvá. "Tato otázka je určitě otevřená. Jsme připraveni se na termínu poměrně flexibilně dohodnout," uvedl.
Předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček po jednání s odbory připustil, že pro policisty a hasiče bude požadovat růst tarifů o čtyři procenta, o šest procent by pak zvýšil jejich rizikový příplatek.
Premiér Andrej Babiš už dříve prohlásil, že na platy půjde v roce 2019 o 8,8 miliardy korun více než letos, což je desetiprocentní nárůst. Učitelům chce Babiš od 1. ledna přidat 15 procent. Ostatní zaměstnanci by si polepšili o šest procent. Tabulkové platy by jim vzrostly o dvě procenta, zbytek by získali na odměnách. "Přístup, že budeme navyšovat všem stejně, je pro nás absolutně nesmyslný. Ty nůžky se rozevírají a je jasné, že ne každý pracuje stejně. Kompetence na to, jak kdo má být odměňován, mají zaměstnavatelé," uvedl před měsícem Babiš.
Na pondělní schůzce byli vedle Středuly, Babiše a ministryně financí Aleny Schillerové poprvé i sociální demokraté − Hamáček s ministrem práce a sociálních věcí Petrem Krčálem.
Ve hře je tedy několik možností, jak a kolik se jednotlivým profesím přidá. Ministerstvo práce jednotlivé varianty vypracuje do středy. O nich se odboroví předáci budou s ministry bavit během léta na neformálních schůzkách. Další oficiální jednání se uskuteční v první polovině srpna.
Právě na něm by se obě strany podle Středuly měly dohodnout. "O tom, jestli se to stihne, rozhodne i to, kdy bude k dispozici červencová prognóza ekonomiky pro rok 2019, která je pro sestavování rozpočtu klíčová," řekl Středula.
Odhad má vliv na plánované rozpočtové příjmy. Pokud se zvýší, jednotliví ministři by s vyšším růstem platů snáze souhlasili. "Jsme přesvědčeni, že ty prostředky tam jsou i v současnosti, čímž se samozřejmě lišíme od představitelů vlády," tvrdil Středula.
Vyjednávání o platech pracovníků ve veřejné sféře může podobu rozpočtu na příští rok ještě výrazně ovlivnit. Jeho návrh musí vláda podle zákona schválit a poslat do sněmovny do konce září. Aktuálně se počítá se schodkem 50 miliard korun, tedy stejným jako letos. Ministryně financí Schillerová ho označila za nepřekročitelný.
Zaměstnanci ve veřejné správě a členové bezpečnostních sborů dostali přidáno naposledy loni v listopadu, kdy si přilepšili o 10 procent. Učitelům tehdy platy narostly dokonce o 15 procent. Od začátku letošního roku pak dostali přidáno také pracovníci ve zdravotnictví.
Ve veřejném sektoru bylo v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku zaměstnáno 682 tisíc lidí. Jejich průměrný měsíční plat byl podle údajů ministerstva práce 32,7 tisíce korun.