Češi podceňují ochranu majetku. Předmanželská smlouva nestačí

Koupi bytu nebo domu Češi většinou věnují víc úsilí než tomu, aby si zajistili udržení majetku do budoucna. A to přesto, že své nemovitosti obvykle splácí řádově desítky let. Přijít o střechu nad hlavou přitom lze velmi jednoduše, může k tomu vést banální chyba nebo opomenutí. Obzvlášť to platí v případě živnostníků, kteří za svůj byznys ručí celým svým majetkem. Když pak nezvládají splácet své dluhy, může exekutor uspokojit věřitele třeba z prodeje bytu, v němž bydlí podnikatelova rodina.

Stejně může dopadnout i jednatel společnosti s ručením omezeným, ačkoliv jako společník firmy celým svým majetkem neručí. Pokud se totiž prokáže, že nepostupoval s péčí řádného hospodáře a jeho firma kvůli tomu skončila v dluzích, mohou se věřitelé u soudu nebo v insolvenčním řízení domáhat absolutní odpovědnosti jednatele za firemní dluh.

I proto v posledních letech získávají na popularitě takzvané předmanželské smlouvy. Ty zužují společné jmění manželů, do nějž majetek obou partnerů po svatbě automaticky spadá, a přesouvají ho do vlastnictví pouze jednoho z nich. Podle údajů notářské komory takových smluv loni české páry uzavřely přes 10 tisíc, což znamená oproti roku 2014, kdy komora začala dokumenty sčítat, 35procentní nárůst.

Jenže ani smlouva o zúžení společného jmění nemusí rodinný majetek ochránit stoprocentně. Automaticky k ní musí exekutor přihlédnout jen v případě, že je zapsaná ve veřejném seznamu listin o manželském majetkovém režimu, který vede notářská komora. Občanský zákoník navíc připouští výjimky, při nichž se k dohodě mezi manželi nepřihlíží. "Pokud od úpravy majetkového režimu uplynulo méně než šest měsíců, může být pohledávka jeho věřitele uspokojena ze všeho, co by bylo součástí společného jmění," uvádí příklad ředitelka úseku likvidace škod D.A.S. pojišťovny právní ochrany Barbora Pospíšilová.

Navíc předmanželská smlouva riziko ztráty majetku neodstraní, jen ho přesouvá z podnikatele na jeho partnerku. O dům či byt krom toho může podnikatel kvůli zúžení společného jmění bez náhrady přijít rovněž v případě, že se manželství rozpadne.

Pod ochranou fondu

Od roku 2014 mohou Češi využít i alternativní řešení ochrany majetku a nechat si založit svěřenský fond. To je sice složitější a dražší než sepsat u notáře jednoduchou předmanželskou smlouvu, ochrana rodinného jmění touto formou ale bývá v praxi účinnější. "Majetek vyčleněný ve svěřenském fondu není majetkem klienta, jeho ženy nebo kohokoli dalšího. Znamená to, že bude-li kterýkoli člen rodiny napaden z finančních důvodů, majetek by měl být ochráněn," vysvětluje James Turnbull z Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů.

Svěřenský fond si lidé mohou nechat založit "na klíč" od profesionálních poradců. Cena za takovou službu se obvykle pohybuje mezi 40 a 50 tisíci korunami. "Navíc je k tomu třeba připočítat poplatek za notářský zápis, který se běžně pohybuje do 10 000 korun," upřesňuje Turnbull. Aby však byla ochrana majetku prostřednictvím fondu účinná, měl by si ho podnikatel nechat založit ještě před tím, než udělá dluhy, nejlépe ještě dřív, než s podnikáním vůbec začne. "Vklad do svěřenského fondu by totiž bylo možno zpochybnit, kdyby zakladatel byl již v době vkladu insolventní nebo pokud by byl vklad činěn s úmyslem zkrátit věřitele," varuje advokát Deloitte Private Jakub Hájek.

Anonymita na prvním místě

Jiné způsoby ochrany majetku zajišťují úplnou anonymitu vlastníka. Tu svým klientům slibují poradci třeba prostřednictvím takzvaných off-shore společností zřízených mimo Českou republiku, nejčastěji v některém z daňových rájů.

Tento způsob ochrany funguje tak, že vlastník svůj majetek vloží do off-shore společnosti a drží pak jen její akcie. U nemovitostí to znamená, že skutečný majitel zmizí z katastru a místo něj v něm je uvedená jen zahraniční firma. "Off-shore společnosti bývají užívány například k ochraně před insolvenční šikanou, neoprávněnou exekucí majetku nebo jako nástroj ztěžující krádež firmy," popisuje Michael Dobrovolný, manažer společnosti Smart Office & Companies, která svým klientům nabízí založení takové společnosti na klíč.

Zřízení "krycí" firmy podle něj vyjde na desítky až stovky tisíc korun. Záleží hlavně na destinaci, v níž má společnost vzniknout − a ta se volí podle účelu, k němuž má off-shorová společnost sloužit. "Například jako nástroj ztěžující krádež firmy jsou vhodné společnosti založené na Gibraltaru nebo v Singapuru," uvádí Dobrovolný. Jenže právě volba místa, kde má zahraniční společnost vzniknout, bývá slabým článkem tohoto způsobu ochrany majetku. "Pokud společnost není v daném státě aktivní, a přesto tam daní zisk, není to legální," upozorňuje vedoucí advokát Havel & Partners Josef Žaloudek.

Vedle off-shore společností staví na anonymitě majitele i řešení skrývající se pod zkratkou POM neboli "právní ochrana majetku", s nímž nedávno přišla advokátní kancelář Polverini Strnad. POM klientovi na míru kombinuje různá ustálená právní řešení a často využívá velmi jednoduché nástroje právní ochrany. Dokáže mimo jiné majetek "schovat" před dědici, které chce vlastník kvůli špatným vztahům v rodině z dědictví vyloučit, nebo jej ochránit před podvodníky, uvádí příklady partner kanceláře Pavel Strnad.

Jeho fungování je možné ukázat na příkladu ženy, kterou podvodníci připravili o pozemek. Za pomoci ukradené občanky podali na katastr nemovitostí žádost o změnu majitele. Katastrální úřad sice zaslal původní majitelce vyrozumění o vkladu nového vlastníka na adresu jejího trvalého bydliště. Jenže tam žena nežije, a tak si zásilku nepřevzala. V důsledku toho promeškala 20denní lhůtu na vznesení námitek a úřad změnu vlastníka zapsal do katastru.

"Nejjednodušší a nejlevnější rada je zřídit si službu sledování změn na katastru nemovitostí, kterou poskytuje katastrální úřad za 200 korun na rok až pro dvacet nemovitostí," poradil by ženě v rámci POM Pavel Strnad.

Protože podvodníci bývají pečliví a dokážou si o své oběti zjistit prakticky vše včetně přístupových hesel do nejrůznějších systémů, je ale podle něj lepší, aby měla ochrana víc úrovní. V případě nemovitostí je k tomu možné využít třeba i zástavního práva. To totiž brání tomu, aby nemovitost změnila majitele.

"Možností je více a záleží vždy na konkrétním případu, jak robustní právní ochranu majetku klient požaduje," dodává Strnad. Od toho se pak odvíjí i cena ochrany.