Poslanci kontrolující policejní odposlechy kritizují justici. Ze zákona mají soudy a státní zastupitelství povinnost informovat lidi, kteří byli odposloucháváni, ale nepřišlo se u nich na žádný trestný čin. O tom, zda to dodržují, se však nevedou žádné záznamy. Kvůli chybějícím datům tak nemůže parlamentní komise ověřit, zda soudy a státní zastupitelství svou povinnost plní. V minulosti se ukázalo, že instituce nedodržely informační povinnost ani v jednom z případů.
"Soudy a státní zastupitelství neevidují, komu podle zákona měly dát vědět o odposlouchávání a zda to udělaly," míní Tomáš Vymazal (piráti) ze stálé komise pro kontrolu odposlechů. Proto si chce od soudů a zastupitelství vyžádat seznam ukončených případů, kde mezi důkazy byly zahrnuty i odposlechy. "Budeme u nich zjišťovat, zda soudy dodržely informační povinnost," doplnil Vymazal.
Na poslance z komise se obrací lidé, kteří žádají, zda mohou prověřit, jestli nebyli náhodou odposloucháváni v některém z ukončených případů. Běžně je to i několik desítek lidí za rok. "Řešili jsme teď jednu stížnost, kdy občan údajně nedostal vyrozumění. Musíme se podívat do záznamů policie a dát mu vědět, zda na něj byl odposlech nasazen," popisuje postup v jednom z případů člen komise Pavel Žáček (ODS).
Ministerstvo spravedlnosti o problému s chybějícími statistikami u soudů a státních zastupitelství ví. "Vypracovali jsme analýzu přínosů a rizik vůči ministerstvu. Analýza ukázala, že finanční náklady vynaložené na změnu informačních systémů by byly vzhledem k platnosti získaných údajů nepřiměřeně vysoké," sdělila Alžběta Šírková z tiskového oddělení ministerstva. Analýzu ministerstvo ale odmítlo poskytnout. Cena by podle úřadu byla příliš vysoká i s přihlédnutím k tomu, že by se ze systému vyjmuly případy, které podléhaly utajení.
Poslanci však obavu z příliš vysokých nákladů nesdílejí. "Připadá mi úsměvné, když ministerstvo spravedlnosti o něčem v zákoně říká, že to nebude dělat, protože je to moc drahé," kritizuje poslanec Vladimír Koníček (KSČM).
Problém s nedostatečnými záznamy se řeší už od roku 2014, kdy byla ministryní spravedlnosti za ANO Helena Válková. Protože se problém nepodařilo vyřešit, chtějí ho poslanci z komise na kontrolu odposlechů znovu otevřít. Před čtyřmi lety se ukázalo, že byli odposloucháváni novináři Jakub Svoboda a Janek Kroupa. Policie se snažila přijít na jejich zdroje v kauze obrněných transportérů Pandur. Oba muže ale soudy ani státní zastupitelství po ukončení o odposlouchávání neinformovaly, i když je k tomu zákon zavazuje.
Loňské statistiky k odposlechům zatím nejsou k dispozici. Jak ale informovalo Právo, v roce 2016 bylo "napíchnuto" 6717 telefonů. Průměrná délka odposlechů se pak pohybovala kolem 102 dní.
