Internetové stránky na stahování hudby a dalších souborů Hellspy a Hellshare musí přestat vyplácet odměny svým uživatelům. Minulý týden jim to přikázal Městský soud v Praze v nepravomocném rozsudku. Nahrávání a vyhledávání obsahu je nadále možné. Servery provozují české firmy firmy I&Q Group a Hellspy SE, které jsou provázané svými jednateli. Své služby provozují v Česku, Polsku a na Slovensku.
Obě webové stránky poskytují svým uživatelům prostor pro nahrávání a stahování souborů. Služby jsou bezplatné, ale uživatelé mají možnost nakoupit si kredity, které jim umožňují například stažení více souborů současně. Za každé stažení souboru získá uživatel, který ho nahrál, další kredity. Tyto kredity mu následně provozovatelé vymění za peníze.
Hudebním vydavatelům vadí právě finanční odměna, kterou uživatelé za sdílení obsahu získávají přes výplatu kreditů. "Provozovatelé těchto služeb se snaží docílit co nejvyšší stahovanosti a přitažlivosti služby bez ohledu na nelegálnost zdroje, to není v souladu s férovou soutěží," řekl HN Leoš Bednář, zástupce České národní skupiny Mezinárodní federace hudebního průmyslu (ČNS IFPI). ČNS IFPI je pobočkou mezinárodní organizace, která zastupuje zájmy hudebního průmyslu, především vydavatelů.
Bednář dále v rozhovoru pro HN podotkl, že "rozhodnutí soudu je především vzkazem pro uploadery, kteří vydělávají na stahovanosti obsahu".
Zástupci serverů se nechtěli ke kauze vyjadřovat, dokud neobdrží písemné vyhotovení rozsudků. Přesto Jan Hřebabecký, jednatel společnosti I&Q Group, provozující Hellshare, podotkl, že "žalobce (tedy ČNS IFPI) požadoval přiznání celkem jedenácti nároků, avšak soudem mu byly přiznány jen nároky dva, a to i ty jen částečně. Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta."
Podle protokolu ze soudního jednání, které HN mají k dispozici, musí provozovatelé serverů přestat vyplácet jakékoli odměny uživatelům, kteří nemají autorská práva ke stahovanému obsahu. Samotné nahrávání souborů a jejich vyhledávání na webových stránkách soud nezakázal. Zástupci vydavatelů navíc požadovali uveřejnění rozsudku na náklady provozovatelů serverů v tištěných a on-line médiích a na jejich webových stránkách, což soud zamítl. Soud také nevyhověl požadavku, aby servery upravily svoje smluvní podmínky, tak aby uživatelé museli u souborů prokazovat, že k jejich sdílení mají povolení nebo jsou vlastníky autorských práv.
V zahraničí soudy v podobných kauzách několikrát přistoupily k úplnému zrušení serverů. Například v roce 2012 byl server s celosvětovým dosahem Megaupload úplně zrušen a jeho zakladatelé a další lidé byli obviněni z nelegální činnosti.
Servery sdílející obsah se následně vyhnuly podobnému konci, když ve smluvních podmínkách přesunuly odpovědnost za obsah na uživatele. Většina serverů včetně českých Hellspy a Hellshare ve svých podmínkách zakazuje uživatelům sdílet jakýkoli nelegální obsah. Servery za soubory, které uživatelé nahrávají, nemají odpovědnost. Teprve ve chvíli, kdy jsou na nelegální obsah upozorněni, musí provozovatelé přistoupit k odstranění z webu. Současný rozsudek tak otevírá především téma odměňování uživatelů za stahování jimi nahraných souborů, které jsou nelegální nebo k nimž nemají autorská práva.