Už téměř měsíc musí úřady státní správy, ministerstva a další jim podřízené organizace zadávat veřejné zakázky v centrálním státním systému. Povinnost platí asi pro 500 zadavatelů, například policii, hasičský záchranný sbor, některé nemocnice nebo i polostátní energetickou firmu ČEZ.

Systém známý jako Národní elektronický nástroj (NEN) stál Česko více než 600 milionů korun. Další milionové investice do jeho provozu a rozvoje se už plánují. Navzdory tomu nepracuje správně, a to ani po sedmi letech příprav. Na jejich konci mělo být centrální "tržiště" vhodné pro soutěžení všech typů veřejných zakázek, jež bude zdarma a transparentní.

Špatný stav tržiště, za které odpovídá ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), potvrzuje oficiální zpráva Evropské komise, již mají HN k dispozici.

Neveřejnou zprávu EK z loňského roku si list vyžádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Co je NEN

◼ Centrální státní systém pro zadávání veřejných zakázek (Národní elektronický nástroj – NEN) musí mít ČR kvůli čerpání evropských dotací. Mnoha zadavatelům však nevyhovuje.

Výjimku z povinného užívání zatím dostalo například Ředitelství silnic a dálnic nebo České dráhy.

◼ Systém mělo vyvinout MMR pod vedením Karly Šlechtové.

Už v roce 2012 dostalo pokutu od ÚOHS, že při výběru dodavatele porušilo zásadu rovného zacházení. V roce 2016 zakázal antimonopolní úřad aktualizace NEN kvůli chybě při zadání veřejné zakázky. O rok později z podobného důvodu zakázal další rozvoj systému ÚOHS.

Národní kontrolní úřad v roce 2016 konstatoval, že NEN nepřinesl předpokládanou úsporu státních peněz, která měla být tři miliardy korun ročně.

"Některé činnosti systému nejsou funkční. NEN je neefektivní a složitý, v některých situacích kolabuje.

Nefunguje jeho napojení na další elektronické nástroje pro zadávání veřejných zakázek a dodavatelé zakázek nemají motivaci se do něho registrovat," popisují některé z problémů experti z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, kteří zprávu o stavu systému pro EK vypracovali.

Analytici univerzity znali výsledky testování státního tržiště pro Brusel už na jaře loňského roku. Tedy krátce před tím, než se vláda rozhodla jeho povinné užívání o rok odložit. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) však už tehdy veškeré pochybnosti o funkčnosti systému vylučovala. "Z našeho pohledu je systém plně připraven už od startu testovacího provozu v roce 2015. Chápeme ale, že jednotlivé resorty potřebují více času, jak se novinky naučit," zdůvodnila tehdy pro HN odkladnou lhůtu Šlechtová.

Příliš složitý systém

Vývoj systému NEN mělo za úkol ministerstvo jako gestor zákona o veřejných zakázkách. Jeho cílem bylo, aby zadavatelé i dodavatelé našli všechny veřejné zakázky na jednom místě. Systém chtěli dokončit ještě před tím, než od letošního října začne platit povinnost elektronického zadávání stanovená Evropskou unií. Elektronické tržiště poté budou potřebovat například také všechny kraje a obce i další zadavatelé, kteří soutěží zakázky financované z dotací nebo jiných veřejných zdrojů. Zatím mohou využívat obálkový systém.

Někteří zadavatelé však požádali o výjimku z povinnosti systém využívat. Mezi žadateli byl také Úřad vlády. Výjimku pro sebe a své organizace chtěla i ministerstva dopravy, zemědělství, zdravotnictví či průmyslu a obchodu.

Některým uživatelům však systém vyhovuje a chválí i myšlenku na jednotný systém zadávání. "Používání NEN je zdarma, ostatní nástroje jsou zpoplatněny, takže bychom ho používali, i kdyby nebyl povinný. S problémy při zadávání jsme se nesetkali, ale prostředí by mohlo být uživatelsky přívětivější," uvedla například Michaela Chaloupková, členka představenstva ČEZ.

MMR s kritiky systému nesouhlasí a upozorňuje, že ve zdokonalování NEN už pokročilo. "S vývojem jsme začali před šesti lety, za tu dobu se požadavky uživatelů posunuly. Postupně je zapracováváme a řadu věcí jsme vylepšili," řekl Stanislav Bogdanov, ředitel odboru elektronizace veřejných zakázek MMR. Zdůraznil například, že ministerstvo na konci roku spustilo takzvaný zjednodušený průchod. Ten umožňuje zkušenějším zadavatelům vyhnout se velkému počtu mezikroků a proces urychlit. Bogdanov také odmítá, že by roční provoz za 45 milionů korun byl příliš drahý a neefektivní, jak uvádí zpráva EK.

"Důležité je, že poplatek za provoz NEN je paušální. Částka se tedy nenavyšuje podle počtu vysoutěžených zakázek, jako tomu bylo u soukromých provozovatelů," vysvětlil Bogdanov.

NEN očekává tisíce zadavatelů

Analytici z Masarykovy univerzity spočítali, že aby se NEN státu vyplatil, muselo by ho využívat alespoň tisíc zadavatelů, jinak by bylo výhodnější platit soukromé dodavatele elektronických systémů. Dnes ho podle Bogdanova používá asi 700 zadavatelů. MMR však počítá od října, kdy bude elektronické zadávání povinné pro všechny veřejné soutěže, s navýšením počtu zadavatelů na zhruba 12 tisíc.

Zpráva dále kritizuje dosavadní účet za vývoj NEN, který dnes dosahuje v úvodu zmíněných 600 milionů korun. Provozovatelé soukromých konkurenčních systémů, které zvládají podobné funkce jako NEN, tvrdí, že investovali do jejich vývoje výrazně méně. Například dvě významné firmy v oboru − Tender systems a NWT holding − uvedly, že šlo o desítky mi­lionů korun.

Účet za NEN přitom není konečný. Například do konce letošního roku připravuje ministerstvo veřejnou zakázku na jeho další rozvoj. Počítá s investicí 80 milionů korun. Podle zprávy Evropské komise by přizpůsobení NEN dnešním požadavkům na software i hardware mohlo být dražší než celý jeho vývoj.

Podle Michala Bláhy, odborníka na IT a provozovatele serveru Hlídač státu, má systém stejné problémy už od spuštění zkušebního provozu, a je tedy otázka, proč ho MMR od dodavatelů, kterými jsou firmy Tesco SW a O2, v takovém stavu převzalo. "Chyba je, že systém je od začátku špatně naprogramovaný a rozhodně neodpovídá velikosti investice," řekl Bláha.

Pokud by se systém nevyužíval, MMR by muselo vrátit evropskou dotaci v řádech stovek milionů korun, kterou na vývoj systému čerpalo.

Zkušenosti s NEN

Státní systém pro zadávání veřejných zakázek měl přinést úspory států. Podle kritiků místo toho znamená spíš starosti pro zadavatele a odrazuje dodavatele, kteří pak nemají zájem o zakázky soutěžit. Někteří uživatelé ho ale vítají, protože je zdarma a umožňuje soutěžit všechny druhy zakázek.

Vítězslav Hezký, mluvčí Úřadu pro civilní letectví

V systému NEN zadal úřad desítky veřejných zakázek. 

"Kdyby nebyl státní systém povinný, nevyužívali bychom ho. Problém je s nezájmem dodavatelů. Vrátili bychom se k předchozímu soukromému nástroji pro jeho vyšší uživatelský komfort, provázanost s profilem zadavatele a rychlejší odezvu systému." 

Jarmila Balážová, mluvčí MŠMT

V systému zadali jednu veřejnou zakázku. 

"Kvůli velice pomalé odezvě systému se i banální úkony administrátorů protahují. Systém není intuitivní, ne vždy je snadné přijít na to, jakým způsobem provést některé úkony, velice zmatečné je například poskytování vysvětlení zadávací dokumentace. 

Michaela Chaloupková, členka představenstva ČEZ

V NEN zadali stovky zakázek. 

"Používání NEN je zdarma, ostatní nástroje jsou zpoplatněny, takže bychom ho používali, i kdyby nebyl povinný. S problémy při zadávání jsme se nesetkali, ale prostředí by mohlo být uživatelsky přívětivější."

Eva Jouklová, mluvčí ministerstva vnitra

V systému zadali zatím asi 7,5 tisíce zakázek. 

"Komplexnost NEN přináší větší náročnost na proškolení uživatelů oproti běžným elektronickým nástrojům. Je však vykompenzována tím, že zadavatel využívá pro zadávání všech svých veřejných zakázek pouze jeden elektronický nástroj, a ne více, jako tomu bylo doposud."

Ivana Nguyenová, vrchní komisařka policejního prezidia

Do NEN zadali téměř 600 zakázek. 

"Policie ČR se setkala i s problémy s podporou, která ne vždy dokáže pomoci. Stává se, že většinou si podpora vezme čas na rozmyšlenou a poté již nedojde k žádné odezvě. Kdyby alespoň zakázky malého rozsahu bylo možné zadávat na elektronických tržištích, přispělo by to k pracovní efektivitě."

Související