Pokud v příštích letech udeří silná vedra jako letos, úředníci budou moci nařídit například majitelům studní, vodních nádrží nebo rybníků, že jejich voda se bude používat pro celou obec.

A budou moct vstoupit i na soukromý pozemek, aby zajistili její čerpání. Týkat se to má jak lidí, tak firem. Pokud odmítnou, budou jim hrozit pokuty − až 200 tisíc korun a u podniků pak až půl milionu.

Tyto nové pravomoci dá úředníkům novela vodního zákona, kterou nyní dokončují ministerstva životního prostředí a zemědělství a kterou mají HN k dispozici. Podle návrhu vzniknou "komise pro sucho", které budou o omezeních rozhodovat a zároveň i určovat, zda nastal kritický nedostatek vody.

1,16 mld. Kč

požadují zemědělci jako odškodnění za loňské sucho.

"Jedním z hlavních cílů je samozřejmě zajistit pitnou vodu pro obyvatele a další strategické potřeby," řekla k chystanému návrhu mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová. Pokud zákon projde hladce sněmovnou i Senátem, změna začne platit od začátku roku 2020.

Vysoké teploty a málo srážek jsou v Česku stále větším problémem. Jarní teploty byly letos nejvyšší za více než půlstoletí. K nejteplejším měsícům za poslední desítky let patřil i červenec. Řekami aktuálně protéká mezi 15 a 50 procenty dlouhodobého měsíčního průměru.

Sucho dopadá zejména na zemědělce. Ti za loňský rok žádají po ministerstvu zemědělství odškodnění 1,16 miliardy korun. Nejvíce vláhy chybí v půdě na severu a východě Čech, v Olomouckém nebo Moravskoslezském kraji.

Nejvíce vody pak v Česku spotřebovávají průmyslové podniky, zejména energetické a chemické.

Úředníci se dnes bojí sousedů

Už dnes mohou obce i kraje v době sucha omezovat spotřebu vody, například zalévání zahrad pitnou vodou nebo její čerpání do bazénů. Nově ale budou moci vstupovat právě na pozemky a o omezujících opatřeních bude rozhodovat více lidí, od hydrometeorologů až po hasiče a policii. "Komise pro sucho" jsou inspirovány krizovými stavy během povodní.

Právě širší složení komisí bude pro prosazování omezujících opatření účinnější, soudí advokát a odborník na vodní právo ze společnosti Deloitte Legal Zdeněk Horáček. Rozhodnutí tak nebude činit například jen starosta, jako je tomu často dnes. "Pro úředníky je nyní lidsky těžké omezit odběr vody svému sousedovi nebo významnému zaměstnavateli v regionu," vysvětluje Horáček, proč úřady v řadě případů odběr vody zejména v malých obcích v současné době neomezují.

Nová pravidla navíc závazně určují, na koho restrikce dopadnou nejdřív. Nyní si to může každá obec určovat dle svého uvážení. "Obecně lze říci, že mezi prvními omezeními bude používání pitné vody pro účely zalévání, napouštění bazénů a mytí aut," vysvětluje mluvčí ministerstva zemědělství Václav Tampír.

Elektrárny až na konec

Pokud by bylo sucho takové, že by nestačilo zakázat plnit zahradní bazény nebo zavlažovat trávníky, přišla by na řadu omezení firem. "Dopad na firmy samozřejmě může být negativní. Je zde možnost, že budou muset omezit výrobu," myslí si Horáček.

V nejzazší variantě mimořádně dlouhého sucha by se to dotklo i dodávek pitné vody do domácností. "Na nejvyšším stupni žebříčku je takzvaná kritická infrastruktura jako třeba chlazení elektráren, bez které by se voda k uživatelům vůbec nedostala," upozorňuje ministerstvo životního prostředí.

Podniky se v posledních letech snaží s vodou hospodařit lépe a její spotřebu snižují. "V porovnání s rokem 2010 je to nyní o plnou třetinu," uvádí například mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková. Pivovary z této skupiny nyní na výrobu litru piva spotřebují asi tři litry vody. Prazdroj část vody využívá i opakovaně. I díky tomu dopady letošního sucha zatím nepocítil.

Více čtěte v rubrice Názory

Video

Přehrát video
Související
Zobrazit