Praha má nástroj na vyvlastňování pozemků. Výstavbu metra D to ale nejspíš neurychlí

Už tento týden získá Praha nástroj, který jí má pomoci urychlit zahájení výstavby metra linky D z náměstí Míru do Písnice. Od 1. září začne platit zákon 416, jehož smyslem je urychlit výstavbu pro stát důležitých staveb. Vztahuje se právě i na metro D. Praha by díky tomu po letech mohla vyřešit komplikace s problematickým výkupem pozemků, které brání stavbě nové trasy. Městu dnes chybí zhruba 600 parcel nad budoucími stanicemi, které patří asi 150 vlastníkům. Díky zákonu by je mohla vyvlastnit a stavět na nich ještě před tím, než soudy určí finální částku, kterou má majitelům zaplatit. Analýza, kterou si dopravní podnik nechal udělat, tuto cestu ale nedoporučuje.

Na pražském magistrátu se kvůli zákonu rozpoutala debata, zda nezrušit původně zamýšlený projekt společné firmy pražského dopravního podniku se skupinou Penta. Soukromý investor měl Praze pomoci s výkupem pozemků − majitelům by mohl nabídnout více, než kolik může zaplatit město.

"Díky zákonu, který myslí na metro D, již dnes v podstatě není společný podnik třeba zakládat," říká náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (SZ).

Jinak se na věc dívá náměstek pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD). "Při schvalování zákona bylo jasně řečeno, že má být užíván pro jednotlivé případy, a ne pro zabezpečení několika set pozemků na jednu investici. Proto vyvlastnění samo o sobě není řešení," tvrdí Dolínek.

Kvůli nejednotnému názoru si nechal v červenci Dopravní podnik hlavního města Prahy zpracovat právní analýzu, jaké dopady může mít novela na výstavbu metra D. Ta má být podkladem pro rozhodování radních − na jednom z příštích jednání by se mělo odhlasovat, zda společný podnik vznikne.

HN měly možnost do analýzy nahlédnout. Vyplývá z ní, že zákon sice urychlí vyvlastnění potřebných parcel, jako rychlejší cestu však označuje výkup prostřednictvím společného podniku.

Analýza také varuje před tím, že s procesy, které zákon číslo 416 zavádí, nemá nikdo zkušenosti, a není tak možné říct, jak dlouho budou skutečně jednotlivé procesy trvat. "Kvůli odvolávání ze strany majitelů a případným žalobám se může vyvlastňování protáhnout i na několik let. Proto myslím, že důvod ke vzniku společného podniku stále zůstává," říká radní pro majetek Karel Grabein Procházka (ANO).

"Obecně si myslím, že je lepší se na něčem dohodnout než nad někým zvítězit. Pokud by město začalo hromadně vyvlastňovat pozemky, vyvolalo by to negativní reakce. Město, potažmo dopravní podnik, by se dostalo v podstatě do válečného stavu," říká šéf realitní divize Penty Petr Palička.

Základní princip spolupráce má být jednoduchý. Dopravce založí s Pentou společný podnik, ve kterém Penta získá 51 procent. Díky tomu bude možné pozemky vykupovat za tržní, a nikoliv odhadní ceny, za které by je musela vykupovat městská firma. Problém je navíc širší než jen vysoká cena.

Dopravce často naráží na situaci, kdy potřebuje od majitelů koupit pouze část pozemku nutnou pro zbudování výstupu z metra, vlastníci jsou však ochotni pozemek prodat pouze vcelku. Po vstupu soukromého investora získá dopravce možnost nakupovat celé parcely, což bude zajímavé i pro Pentu.

Základní kapitál společného podniku má činit 650 milionů korun. Z toho 318 milionů vloží do firmy dopravce a 332 milionů soukromý investor. Celkem bude akciovka na výkupy pozemků a výstavbu potřebovat 6,5 miliardy korun.

Penta následně získá přednostní právo si od společného podniku pozemky nad stanicemi metra koupit. Právě pozemky nad vestibuly jsou ty z nejlukrativnějších. "Nečekáme však, že na všech pozemcích budeme stavět my. Na to nemáme kapacity ani ambici. Ale určitý přednostní přístup mít budeme," dodává Palička.