Zatímco část poslanců už delší dobu slibuje přímou volbu starostů a věc podporuje i premiér Andrej Babiš z hnutí ANO, některé obce si její obdobu zavedly bez ohledu na volební systém. Zvláště v malých obcích mají vlastní pravidla, která považují za spravedlivější. Díky nim si vybírají zastupitele přímo, jako třeba v Kateřinicích na Vsetínsku nebo v jihočeském Nákří. Tam mají skoro třicet let starostu Pavla Božovského, na kterém se lidé předem shodli v anketě. Samotné volby pak byly jen formalitou.
V Nákří nedaleko Temelína, kde žije 220 obyvatel, začali vybírat starostu přímo už v roce 1990. Před volbami vždy uspořádali anketu, jejíž výsledky byly závazné a lidé pak podle nich hlasovali. Drželi se toho až do voleb v roce 2014. V anketě vždy předem vybrali, kdo má kandidovat a kdo se má stát starostou. "Účast v ní byla od roku 1990 pokaždé vyšší než v samotných volbách a nikdy neklesla pod 83 procent," uvedl politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Jüptner.
Princip je jednoduchý. Každá rodina dostala anketní lístek, kam napsala jména patnácti sousedů, které chce v zastupitelstvu. Toho, kdo se má stát starostou, přitom podtrhla. Na lístek také napsala, co se má v obci zlepšit. Když vítězové ankety souhlasili, dostali se na kandidátku. "Cítil jsem větší podporu mezi lidmi i v zastupitelstvu," uvedl dosluhující starosta Božovský. Po osmadvaceti letech v čele obce teď končí.
Anketa, v níž se volí starosta, je podle politologa Václava Bubeníčka z České zemědělské univerzity ojedinělá. Letos se však v Nákří nekonala. Složení kandidátky Za krásné Nákří si dohodli zájemci mezi sebou tak, jak je před volbami obvyklé. Kandidát na starostu Miloslav Jodl vysvětluje změnu tím, že anketa dopadla vždy skoro stejně a jeho tým chce složení zastupitelstva obměnit. Na rozdíl od Božovského ale nebude mít jistotu, že se starostou stane, protože o tomto místě rozhodne až nové zastupitelstvo. "Nemám z toho obavy. U nás boj o starostu není velký," prohlašuje ale Jodl.
Obvyklejší než anketa je jiný systém, který roku 2002 zavedly valašské Kateřinice, kde žije asi tisíc lidí. Každý tu kandiduje jednotlivě. "Je to nejčistší řešení. Do zastupitelstva se dostane ten, kdo získá nejvíc hlasů," řekl starosta obce Vojtěch Zubíček. Ve standardních obecních volbách, kde kandidují strany a hnutí, se hlasy na mandáty převádějí podle složitého přepočtu, takže člověk s vyšším počtem preferenčních hlasů nemusí vždy uspět.
28 let
vedl obec Nákří u Českých Budějovic "přímo volený" starosta Pavel Božovský. Lidé si ho nejdřív vybrali v anketě, pak teprve šli k volbám.
365 hlasů
dostal v roce 2014 starosta Kateřinic blízko Vsetína. Tady každý jednotlivec kandiduje zvlášť sám za sebe.
V Kateřinicích se většinou stane starostou ten, koho podpořilo nejvíce lidí. "Způsoby, kdy každý zájemce kandiduje zvlášť, jsou v českých obcích stále častější," uvedl Bubeníček. Podobně si vedení obce letos vybírají třeba lidé v Tichonicích na Benešovsku.
Ankety se podle Jüptnera konají i v dalších obcích. V těch však lidé nevybírají starostu, ale pouze kandidáty do zastupitelstva. "V řadě obcí to slouží k tomu, aby bylo dost zájemců," zmínil Jüptner. Přesvědčit lidi, aby šli do voleb, bývá obtížné hlavně na vesnicích. Pokud ale předem vidí podporu, spíše se odhodlají kandidovat.
"Setkáváme se i s případy, kdy si končící zastupitelé místa na kandidátce pro příští volby losují," řekl Bubeníček. To platí, když se voleb v obci účastní jedna strana či hnutí. Výhodou je, že se pak starostou často stane uchazeč s nejvyšším počtem hlasů.
