Malí podnikatelé a provozovatelé svobodných povolání zůstávají v nejistotě, kdy na ně dopadne elektronická evidence tržeb. Poslanci v pátek odložili hlasování o vládním návrhu změny zákona, který je podmínkou pro odstartování třetí a čtvrté vlny evidence. Ty měly začít už letos v březnu a červnu, Ústavní soud je ale zastavil. Není navíc jasné, zda návrh podpoří Senát.

200 tisíc

je maximální roční příjem v hotovosti, pokud chce mít živnostník výjimku z EET.

Podnikatelé tak pořád nevědí, dokdy si mají pořídit elektronické pokladny na odesílání účtenek. "Zatím nemohu upřesnit termín, ještě je opravdu strašně brzy," uvedla po pátečním jednání sněmovny ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Třetí a čtvrtou vlnu zrušil vloni v prosinci Ústavní soud s tím, že zákon nezohledňuje dopady na některé skupiny podnikatelů. Vláda proto přišla s úlevou pro živnostníky, kteří za rok přijmou v hotovosti méně než 200 tisíc korun. Musí mít však nejvýše dva zaměstnance a nesmí být plátci DPH.

Vývoj EET

Start jen pro některé

Původní plán tehdejšího ministra financí Andreje Babiše (ANO) byl, aby se do EET zapojili všichni podnikatelé a firmy během jednoho a půl roku. Platí však jen pro majitele restaurací a hotelů od prosince 2016 a pro malo- a velkoobchody od loňského března. Účtenky finanční správě odesílá zhruba 170 tisíc podnikatelů.

Zásah Ústavního soudu

Opoziční ODS podala na zákon o EET stížnost Ústavnímu soudu. Ten vloni v prosinci rozhodl, že další vlny nesmí odstartovat, pokud zákon nezohlední dopady na některé skupiny podnikatelů. Tím odložil obě vlny na neurčito. Mělo se do nich zapojit kolem 300 tisíc lidí.

Vládní návrh

Vláda se rozhodla vyhovět Ústavnímu soudu změnou zákona. Podle ní by nejmenší živnostníci s příjmem hotovosti do 200 tisíc korun ročně nemuseli odesílat každou účtenku přes internet, ale odevzdávali by jednou za čtvrt roku výkaz tržeb na zvláštním formuláři.

Opozice se snažila přesvědčit poslance, že vládní návrh výjimek je špatný a nepočítá například s úlevami pro drobné podnikatele na venkově, jejichž příjmy jsou vyšší než uvedený limit. "Nevím, proč se stát nesoustřeďuje na velké daňové úniky místo pracovitých lidí, kteří budou na venkově chybět," uvedla poslankyně za ODS Veronika Vrecionová.

Kromě toho, že se protahuje jednání o návrhu ve sněmovně, není jasné, jak se k němu v případě schválení postaví senátoři. Ministryně Schillerová uvedla, že se zatím o podporu v Senátu nezajímala. "Se senátními kluby jsem nejednala, soustřeďuji se zatím jen na sněmovnu," řekla.

Bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu a členka senátního ústavně-právního výboru Eliška Wagnerová už HN oznámila, že vládní návrh nepodpoří. "EET bez výjimek je špatná, ale úleva pro živnostníky s obratem do 200 tisíc korun ročně je hodně málo," řekla.

Senátor za vládní ČSSD Radko Martínek míní, že přehodnotit potřebuje celý zákon. "Jakmile schválíte výjimky, přijde někdo další, kdo je chce, a začnou další ústavní žaloby," prohlásil. Pokud vládní změna Senátem neprojde, zbylé vlny elektronické evidence nejspíš ani v příštím roce neodstartují.

V prvních dvou vlnách začali odesílat účtenky elektronickou cestou nejprve předloni v prosinci provozovatelé hotelů a restaurací. Loni v březnu se k nim přidaly všechny maloobchody a velkoobchody. Povinnost ještě čeká na živnostníky, výrobce, ale také třeba na lékaře nebo poradce.

Související