V trestním zákoníku by se měl objevit zcela nový trestný čin s názvem maření spravedlnosti. Podle ve středu schválené změny zákona se jej dopustí ten, kdo předloží falešné nebo pozměněné důkazy. Poslanci o tuto změnu zákona ve středu svedli velký boj. Návrh, který prosazovala vládní poslankyně za ANO Helena Válková, nakonec zmírnili.

Pro předlohu hlasovalo 114 ze 163 poslanců. Ruku pro zvedli hlavně zástupci ANO, ČSSD, pirátů, starostů a KSČM. Naopak poslanci ODS a SPD byli proti, hlasování se zdrželi hlavně lidovci a TOP 09. Novela tak nyní poputuje do Senátu.

Kritici návrhu například dosáhli toho, že možné maření spravedlnosti se bude týkat výhradně věcných a listinných důkazů, které musí mít podstatný význam pro rozhodnutí soudu.

Trestné také nebude svádění k němu, jak původně Válková navrhovala.

Předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka zároveň prosadil, že maření spravedlnosti nebude proti původnímu plánu závažným trestným činem. Policisté tak při vyšetřování nebudou moci využívat odposlechy.

"Maření spravedlnosti, jak je navrhováno, nevykazuje znaky, aby muselo být zařazováno mezi zvlášť závažnými trestnými činy. Odposlechy jsou výrazným zásahem do soukromí," argumentoval Chvojka, proti jehož slovům se nakonec nepostavil ani ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO). "Novela na odposleších nestojí ani nepadá," konstatoval.

Největší kritici celé této změny, mezi které patřil Marek Benda z ODS, ale nedosáhli toho, aby maření spravedlnosti v zákoně vůbec nebylo. "Přetrvávají u mě jisté pochybnosti, jestli tato změna zákona nepovede k tomu, že ve výsledku se řada trestních, ale i civilních řízení prodlouží, protože jedna ze stran začne tvrdit, že byl předložen falešný důkaz, a bude probíhat trestní stíhání a může to zkomplikovat celé řízení," sdělil své výhrady Benda.

Ohledně delšího řízení s ním souhlasí i advokát Tomáš Sokol. "Někteří soudci to mohou postoupit policii k prověření, zda to nebyl trestný čin. A civilní řízení tak může být na roky zablokované," řekl.

Piráti ve sněmovně opakovaně útočili na advokáty, že právě oni jsou těmi, kteří falešné doklady často předkládají. Někteří poslanci ale naopak vystoupili na obhajobu advokátů, například Marek Výborný z KDU-ČSL. "Tak jako máme lepší a horší soudce, máme lepší a horší advokáty. Ale považovat někoho automaticky za toho, kdo současné zákony nějakým způsobem zneužívá, mi přijde nemístné. Je potřeba se advokátů zastat," řekl Výborný.

Chystaný paragraf už předem kritizovala Česká advokátní komora. Podle advokáta Sokola může zákon přinést víc škody než užitku, byť prošel ve výrazně zmírněné formě.

"Budeme muset připravit poučení pro advokáty, ve kterém bude upozornění, že pokud budou klientem zmocněni k předložení listin, tak by se měli zajistit proti tomu, kdyby byly náhodou nepravdivé, padělané. Aby měli doklad o tom, že je dostali od klienta," uvedl Sokol. Ten současně poukazuje na úskalí, jímž je advokátní mlčenlivost. "O tom, že jsem doklady dostal od klienta, bych měl mlčet, pokud mě on sám nezbaví mlčenlivosti," řekl Sokol.

Jeho kolega a současně senátor Václav Láska navíc poukazuje na to, že jako advokát nemá možnost zkoumat, zda mu klient říká pravdu. "Pokud mi přinese doklad a řekne: ten je pravý, předložte ho u soudu, já nemám oprávnění to přezkoumávat. A když to předložím já, můžu být nyní popotahován," řekl s tím, že tuto záležitost by měli zákonodárci nějak vyřešit.

Přesto může mít novela podle Lásky pozitivní vliv. "Může to mít preventivní charakter. Mohlo by to některé lidi odradit od jednání, které je velmi rozšířené. Zda je to ale třeba řešit prostředky trestního práva, je otázka," uvedl Láska, který byl v minulosti i elitním vyšetřovatelem.

Podle Sokola se každý obžalovaný bude moci hájit, jak bude chtít, i když paragraf začne platit. Včetně použití lži. "Každý je poučen, že se může hájit způsobem, jaký uzná za vhodný," řekl Sokol s tím, že za nové situace se zřejmě bude muset dramaticky změnit poučení. "Nově se asi bude říkat: Můžete se hájit, jak uznáte za vhodné, ale nesmíte předkládat padělané listiny."

Související