Na stěnách brněnské kanceláře senátorky Elišky Wagnerové již nevisí jediný obraz, zbyl pouze státní znak. Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a místopředsedkyně Ústavního soudu má pracovnu již téměř vyklizenou. Zatímco se před druhým kolem senátních voleb mluví o tom, koho občané zvolí do horní komory parlamentu, některé osobnosti z ní odcházejí.

Wagnerová je jednou z nich. Jako uznávanou autoritu z justice ji voliči v Brně poslali do Senátu v roce 2012. Už tehdy věděla, že o hlasy znovu usilovat nebude.

"Dojíždění do Prahy je přece jenom namáhavé a mně bylo letos sedmdesát let. Člověk si nemůže myslet, že je nesmrtelný. Petr Pithart v Senátu skončil ve stejném věku a já jsem vždycky říkala, že pro mě to je také taková meta," připomíná.

Senát nepoutá takovou pozornost jako Poslanecká sněmovna a někteří senátoři zůstávají nepovšimnuti veřejností po celý šestiletý mandát. To není případ Wagnerové.

Naposledy o sobě dala vědět, když podala trestní oznámení na členy hnutí Slušní lidé, kteří v květnu přerušili divadelní představení hry Naše násilí a vaše násilí.

Není jedinou zřetelnou osobností, která končí. Ani o Františku Bublanovi (ČSSD) jako předsedovi výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost neplatí, že by byl v Senátu schovaný. Upozornil třeba, že prezident Miloš Zeman mylně informoval veřejnost o výrobě jedu novičok v Česku.

"Už jsem si toho v politice užil poměrně dost. Vyhodnotil jsem si, že bych potřeboval nějakou životní změnu," vysvětluje odchod Bublan, jenž byl v minulosti také poslancem, ministrem vnitra či ředitelem civilní rozvědky.

Znovu nekandidoval ani Jan Veleba, do března šéf Strany práv občanů. Senát však nepřijde o všechny výrazné tváře. V obvodu Wagnerové uspěl rektor Masarykovy univerzity Mikoláš Bek. Již v prvním kole se do Valdštejnského paláce dostal Jiří Drahoš, ve druhém potom ho napodobili další neúspěšní prezidentští kandidáti Pavel Fischer a Marek Hilšer. 

Související