Právník a mecenáš Jaromír Císař se mimo partnerství v advokátní kanceláři Císař, Češka, Smutný věnuje v nadačním fondu Bohemian Heritage Fund podpoře českého kulturního dědictví. Česko přitom podle něj firmy nemotivuje k dobročinnosti tak, jak to dělají státy na západě.

Je podle vás úroveň společenské odpovědnosti firem, takzvané CSR, v západních zemích na lepší úrovni než ve východních zemích?

Nemám to podložené nějakým srovnáním. Předpokládal bych, že ano, ale jsem občas svědkem toho, že některé západní společnosti, které působí v České republice, jsou poněkud skrblické. A to mě překvapuje. Čekal bych, že když v zemi mají pobočku a působí v ní, budou se chtít zviditelnit. A dostat od některých z nich částku, která by byla více než symbolická, může být problém.

Může to být i tím, že neinvestují do dobročinnosti proto, že to není v České republice tak časté?

Je to možné. Třeba mají pocit, že to tu není tolik potřeba, ale to pak znamená, že v centrále a v jiných zemích to dělají jako určitou úlitbu společenskému tlaku. Přesto bych rád zdůraznil, že obecně v České republice velmi výrazně stoupá úroveň společenské odpovědnosti firem.

Jak je to u advokátních kanceláří?

U nich převažuje spíše činnost pro bono. Na to není třeba vytvářet koncepci. Takovou situaci přinese život. Obrátí se na vás někdo s právním problémem, víte, že to nemá z čeho zaplatit, a vy se mu buď rozhodnete vypomoct bez nároku na odměnu či za symbolickou částku, nebo případ odmítnete.

Je dobročinnost i marketingovým nástrojem firem?

Objektivně je. Jde o vedlejší efekt a je pak otázkou, zda se jí firma věnuje pod tlakem z toho důvodu, že se to má, nebo z toho důvodu, že se to chce. Ale dary nelze opovrhovat ani v tom případě.

Měli by advokáti či jiné profese, které nabízejí poradenství, dělat CSR v kombinaci s pro bono?

Myslím, že to k sobě tak nějak patří. Není příliš časté, aby advokátní kanceláře pouze podporovaly charitu a nepomáhaly přímo tím, co umí. U ostatních profesí je to jistě podobné.

Vaše kancelář je známá hlavně podporou kultury, a to prostřednictvím fondu Bohemian Heritage Fund. Poskytujete právní poradenství i nemajetným z široké veřejnosti?

V tomto směru je naše pomoc spíše nahodilá. Pokud se podobný případ vyskytne, samozřejmě se mu věnujeme, ale pomoc není z naší strany systematická.

Jak vlastně vybíráte projekty, které v rámci fondu podpoříte?

Máme radu, která o alokaci prostředků konkrétně rozhoduje. S nimi se každý rok před Vánoci sejdeme, hodnotíme a rozhodujeme o plánech pro další rok.

Snažíte se některým podporovaným projektům mimo financování také poskytovat právní poradenství?

Ano. Příkladem z poslední doby je například právní podpora filmu Hovory s TGM, který má v těchto dnech premiéru.

Podpoře dobročinnosti by měla být více přizpůsobena daňová politika státu. Vzorem může být třeba americká úprava.

Měl by podle vás oblast právní pomoci více regulovat stát? Třeba povinností bezplatného právního poradenství v rozsahu několika hodin v měsíci?

Ne. To by nefungovalo dobře. Když má někdo povinnost vykonat určitou věc, nedělá to zpravidla tak kvalitně. Myslím si, že by podpoře dobročinnosti, a pod dobročinnost zahrnuji i CSR i pro bono, měla být více přizpůsobena daňová politika státu.

Je tomu tak v nějakých státech?

Vzorem je americká úprava. Státní politika přímé ingerence do kultury je tam velmi slabá, ale stát poskytuje podporu daňovou politikou a velkým korporacím vytváří takové výhody, že kultura do značné míry žije díky soukromému sektoru. Do určité míry se to týká i zemí na západ od nás. Zde rozdíl mezi Východem a Západem rozhodně vidím.

O jaké daňové výhody se jedná?

Jsou výhodnější daňové podmínky, tedy mohou odečítat vyšší částky vynaložené na dobročinnost z daňového základu. U nás je limit nízký. Ale pořád také chápu opatrnost státu spojenou s určitou nedůvěrou, aby se nezneužívaly daňové výhody, protože v 90. letech vznikaly nějaké nadace, které v podstatě sloužily k přelévání nezdaněných peněz zpátky k soukromníkům.

Je tedy otázkou času, kdy k tomu dojde i u nás?

Ano, ze dne na den to nebude, ale měli bychom se posouvat k částkám, které jsou zvykem v západní Evropě.

Související