Tématem druhého dílu článku o Průmyslu 4.0 je působení digitálního prostředí (sociálních médií, nepřetržité on-line dostupnosti) na skupiny a jednotlivce a pozorování jejich proměny, popř. jejich přizpůsobení se nové realitě. Jsou přírodní vědy díky čím dál lepšímu rozboru/pochopení člověka schopné věrohodně zachytit komplexitu člověka? A do jaké míry ovlivňuje tento nový vývoj lidské vnímání světa a další?

Právní odpovědnost

Jako základ odpovědnosti přichází obecně v úvahu zaviněné protiprávní jednání škůdce nebo nebezpečnost určité činnosti. Konstrukce (subjektivní) odpovědnosti za zavinění ale naráží na své hranice tam, kde protiprávní zaviněné jednání nezávisí na chování člověka (např. v případě škod vzniklých v důsledku autonomního řízení vozidla). Je otázka, jak si současná česká právní úprava odpovědnosti s takovou situací poradí.

Dle českého občanského zákoníku se vznik obecné, tj. subjektivní odpovědnosti váže na splnění následujících předpokladů:

  • (i) vznik škody
  • (ii) protiprávní jednání
  • (iii) kauzalita a 
  • (iv) zavinění.

Základem nároku na náhradu škody je tedy vznik škody, který je důsledkem protiprávního zaviněného jednání nebo opomenutí. Za pouhou náhodu naproti tomu nikdo neodpovídá (i když § 2904 OZ stanoví, že újmu způsobenou náhodou nahradí ten, kdo dal ze své viny k náhodě podnět).

Porušení zákona

Odpovědnost za porušení zákona představuje spolu s odpovědností za porušení dobrých mravů (deliktní) odpovědnost za protiprávní jednání.

Právní úprava deliktní ani smluvní odpovědnosti v českém právním řádu neposkytuje dostatečné základy pro odpovědnost umělé inteligence a inteligentních robotů.

Dojde-li k porušení zákona (§ 2910 OZ), tj. k zásahu do (i) absolutních práv poškozeného (např. právo na tělesnou a duševní integritu, na život, svobodu, ochranu osobnosti a ochranu ochranných známek, patentů či autorství, právo na vlastnictví a další věcná práva) nebo k zásahu (ii) do jiných práv poškozeného v důsledku porušení ochranné právní normy, jejímž účelem je zamezit konkrétním škodám (např. odpovědnost dlužníka v úpadku za opožděné podání insolvenčního návrhu má zabránit vzniku škody věřitelům), nese poškozený důkazní břemeno při prokazování vzniku újmy, porušení zákona škůdcem (protiprávní jednání) a příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a vznikem škody. Prokáže-li poškozený, že tyto předpoklady odpovědnosti byly splněny, platí vyvratitelná domněnka, že škůdce škodu zavinil z (lehké) nedbalosti. Škůdce však může předložit důkaz prokazující, že protiprávní jednání a z něho plynoucí škodu nezavinil (§ 2911 OZ).1 💬

Ke vzniku odpovědnosti na základě protiprávního jednání musí být odpovědná osoba deliktně způsobilá. Deliktní způsobilost mají dle úpravy občanského zákoníku v zásadě fyzické osoby, které jsou na základě rozumu schopné rozpoznat protiprávnost jednání ("Handlungsunrecht") a protiprávnost následků tohoto jednání ("Erfolgsunrecht") a zároveň své jednání ovládat. Právnickým osobám přiznává deliktní způsobilost zákon (§ 167 OZ). Protiprávní jednání nebo opomenutí jsou přičitatelné právnické osobě, dopustil-li se jich člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný zástupce této právnické osoby při plnění svých úkolů. Institut protiprávního jednání tedy vyžaduje podle české doktríny aktivní jednání nebo opomenutí člověka (robot sám o sobě nemůže jednat protiprávně).2 💬

Vznikne-li škoda bez přičinění či opomenutí člověka, představuje buď náhodu nevedoucí k povinnosti nahradit škodu, nebo vyvolá odpovědnost určitého subjektu podle zvláštních skutkových podstat o náhradě škody, viz níže pod názvem "Speciální skutkové podstaty odpovědnosti".

Protiprávně přitom vždy nemusí jednat přímo ten, kdo za škodu v konečném důsledku odpovídá. Občanský zákoník široce definuje odpovědnosti příkazce za jednání pomocníka (§ 2914 OZ): "Kdo při své činnosti (bez toho, aby existoval zvláštní vztah mezi příkazcem a poškozeným) použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám." Zproštění se této odpovědnosti není na rozdíl od ustanovení § 1315 OZO, které sloužilo jako předloha dnešní úpravě, možné.3 💬 Podnikatel (příkazce) neodpovídá za škodu pouze tehdy, pokud škůdce nevystupuje jako pomocník, ale jako samostatný poddodavatel podnikatele; podnikatel pak odpovídá pouze za nevhodný výběr (culpa in eligendo) a nedostatečný dohled (culpa in vigilando) nad poddodavatelem. Koncepce tohoto ustanovení ovšem předpokládá lidské jednání nebo opomenutí pomocníka.

Smluvní odpovědnost

Zcela odlišně upravuje občanský zákoník odpovědnost za porušení smluvní povinnosti (§ 2913 OZ). Zákonodárce zde upustil od odpovědnosti za zavinění a vytvořil kvazi odpovědnost za následek (Erfolgshaftung) s možností liberace. Tato úprava se tolik neinspirovala právními řády sousedních států ani předchůdcem současného občanského zákoníku (OZO), ale spíše úpravou obchodního zákoníku platného do 31. prosince 2013 (§ 374 ObchZ), úpravou koupě v Úmluvě OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (CISG) a Principy evropského smluvního práva (PECL).4 💬 Podle současné české úpravy stačí k založení odpovědnosti důkaz vzniku škody, porušení smlouvy a příčinné souvislosti mezi porušením smlouvy a vznikem škody. Právní nauka vyžaduje navíc − praeter legem − adekvátnost mezi porušením smlouvy a vznikem škody, která není naplněna především tehdy, nebyly-li následky škody při uzavření smlouvy objektivně předvídatelné.5 💬

Zprostit se odpovědnosti prokázáním dodržení příslušné péče není v případě smluvní odpovědnosti možné. Jedinou možností liberace (kromě odlišné úpravy ve smlouvě samé) je prokázání, že škůdci zabránila v plnění smlouvy:

  • i. mimořádná
  • ii. nepředvídatelná
  • iii. a nepřekonatelná překážka,
  • iv. která je nezávislá na jeho vůli, tedy nastoupila mimo jeho sféru působení (vyšší moc, společenské převraty, stávky atd.).

Naplnění výše uvedených předpokladů k liberaci nepostačuje, pokud překážka vznikla v době, kdy byl již škůdce v prodlení, nebo vznikla z jeho osobních poměrů. Liberaci taktéž brání, zavázal-li se škůdce ve smlouvě danou překážku překonat (např. obstarat neexistující kolaudační rozhodnutí při koupi bytu). Lze uzavřít, že se česká právní úprava smluvní odpovědnosti za škodu přiklání k (objektivní) odpovědnosti za následek bez ohledu na zavinění s omezenou možností liberace.

Využije-li oproti tomu dlužník pomocníka k plnění svého dluhu, resp. k plnění svých smluvních povinností, odpovídá tak, jako by plnil sám, tj. na základě smluvní odpovědnosti (§ 1935 OZ).6 💬 I zde ale vychází zákon z toho, že pomocníkem může být pouze člověk.

S ohledem na výše uvedené lze na tomto místě konstatovat, že právní úprava deliktní ani smluvní odpovědnosti v českém právním řádu neposkytuje dostatečné základy pro odpovědnost umělé inteligence a inteligentních robotů. Právní úpravu deliktní odpovědnosti nelze aplikovat z toho důvodu, že je založená na protiprávním jednání a zavinění, které lze přičítat pouze stvořením nadaným vědomím.7 💬 Smluvní odpovědnost sice předpokládá v rámci ujednání stran (objektivní) odpovědnost za určitý následek (např. zajištění bezvadného poskytnutí smart mobility služeb), nasazení inteligentních robotů má nicméně mnohem širší oblast působnosti, než jaká může být pokryta smluvní odpovědností. Otázka odpovědnosti by navíc měla být upravena jednotně pro jednotlivé v potaz přicházející oblasti.

Speciální skutkové podstaty odpovědnosti

Základ pro odpovědnost inteligentních robotů je možné nalézt taktéž ve speciálních skutkových podstatách zakládajících objektivní odpovědnost škůdce na základě nebezpečnosti určitého provozu (Gefährdungshaftung). Tyto speciální skutkové podstaty jsou v českém právu upraveny následovně:

a. Odpovědnost spojená s provozem závodu nebo jiného zařízení sloužícího k výdělečné činnosti (§ 2924 OZ)

Kdo (soustavně) provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena:

  • (i) vlastní provozní činností,
  • (ii) věcí při ní použitou (ve smyslu širokého pojetí věci, podle něhož je věcí vše, co je odlišné od člověka a slouží potřebě člověka) nebo
  • (iii) vlivem provozní činnosti na okolí (tedy např. chemické, biologické, fyzikální vlivy a emise).

Je zřejmé, že základem odpovědnosti není zavinění vlastníka závodu, ale úvaha, že škodu by měl nést ten, kdo má z činnosti prospěch. Základem odpovědnosti tedy není zavinění, ale nebezpečnost provozu.

Poškozený musí pouze prokázat, že mu provozem vznikla škoda. Další podmínky vzniku odpovědnosti zákon nevyžaduje. V rozporu s principy (objektivní) odpovědnosti na základě nebezpečnosti provozu umožňuje zákonodárce provozovateli závodu liberaci v duchu odpovědnosti za zavinění, a není tedy zcela jasné, o jakou formu odpovědnosti se zde jedná. Zákonodárce umožňuje provozovateli liberovat se, pokud prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat k předejití škody. Tato úprava se částečně odvrací od koncepce (objektivní) odpovědnosti na základě nebezpečnosti provozu a přiklání se k odpovědnosti za zavinění (o čemž svědčí i důvodová zpráva k občanskému zákoníku).8 💬 V literatuře převažuje názor, že judikatura setrvá na striktním objektivním pojetí této odpovědnosti, tedy odpovědnosti bez ohledu na zavinění.9 💬 O konečné vyjasnění této otázky se musí postarat soudy.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.