Pojem informační společnost je předmětem různých strategií a plánů vlád celé Evropy. Moderní digitální stát má zahrnovat jako jeden ze základních prvků snadný přístup k informacím. Automatický a zároveň také automatizovaný přístup k elektronickým informacím týkajícím se výsledků rozhodovací činnosti se stává samozřejmostí. Možnost pracovat s kompletními a neupravenými texty soudních rozhodnutí v běžném životě je již dnes považována za nutnost. Prevence a edukace mezi občany jsou jen některé z mnoha důvodů pro zpřístupňování.

Kompletní uveřejňování relevantních textů pravomocných soudních rozhodnutí by mělo být obvyklou součástí dnešní právní kultury.1 💬 Nárok veřejnosti na přístup k informacím, resp. povinnost státních orgánů poskytovat informace, je součástí našeho ústavního pořádku, obdobně jako veřejnost soudního jednání nebo vyhlašování rozsudků. Předvídatelnost soudního rozhodování a legitimní očekávání jsou základní součástí principů právního státu. Na evropské úrovni bylo v oblasti eJustice zatím přijato pouze několik koncepčních materiálů. Víceleté akční plány a strategie pro elektronizaci justice jsou vydávány minimálně od roku 2009. Ale konkrétní úkoly pro hromadné zveřejňování či zpřístupňování v jednotlivých členských státech z nich nevyplývaly.2 💬

I současná vláda má ve svém programovém prohlášení položen důraz na digitalizaci státu a elektronizaci státní správy a justice. Zásada předvídatelnosti práva je dokonce obecně zdůrazněna jako základní myšlenka v oblasti práva a spravedlnosti. Zjednodušení činností, zrychlení řízení a snížení nákladů mají být důvody pro elektronizaci justice.3 💬

Donedávna ani u nás nebylo téma zveřejňování či zpřístupňování textů soudních rozhodnutí atraktivní a po odborné i praktické stránce mu byla věnována minimální pozornost. Hlasy oponující kompletnímu zpřístupňování vždy především zmiňovaly pouze velmi obecné důvody spočívající v přehlcení informacemi, tj. bagatelními rozhodnutími, či technický problém spočívající v nutné anonymizaci za účelem ochrany osobních údajů. Problém neúplného zveřejňování, resp. absence kompletního zveřejňování až v současné době více rezonuje i v médiích či mezi odbornou veřejností.4 💬

V českém prostředí neexistuje všeobecná zákonná povinnost zveřejňovat všechny texty přijatých soudních rozhodnutí. Pouze ve vyjmenovaných případech zákon ukládá či povoluje je zveřejňovat. Jen vrcholové soudy jako Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a Ústavní soud mají povinnost přímo ze zákona vydávat výběrové sbírky upravených vybraných rozhodnutí.5 💬 Tyto vrcholné soudy nadto z vlastní iniciativy již nyní elektronicky zveřejňují veškerá relevantní rozhodnutí na svých internetových stránkách.Veškerá regulatorní úprava se tak doposavad odehrává na úrovni vnitřních resortních předpisů či nelegislativních koncepčních materiálů. Otázka je, jak ale jsou tyto povinnosti plněny v praxi.

Systém eJudikatura

Na úrovni interních předpisů v rámci justice (státní správy soudů) byla zavedena jednotná povinnost evidovat vybraná rozhodnutí nižších soudů v elektronické podobě a vybraná rozhodnutí. Od roku 2003 začala být zařazována rozhodnutí nižších (okresních, krajských a vrchních) soudů do elektronického vnitřního evidenčního systému − neveřejné části obsahující vybraná rozhodnutí pro potřebu soudu. Zároveň byly stejné texty přístupné všem ostatním soudům v rámci tzv. Centrální evidence soudních rozhodnutí.6 💬 Od roku 2011 byla centrální evidence soudních rozhodnutí zpřístupněna i veřejnosti v databázi na internetových stránkách ministerstva.7 💬

Jedním z konkrétních důvodů pro tento krok k otevřenosti justice byla zmíněna i preventivní funkce případnému předcházení sporů mezi občany. Jestliže mají občané šanci se seznamovat s aktuální rozhodovací praxí, měli by tak lépe předvídat šance a výsledky v případných sporech.8 💬

Aktuálním problémem může ale být současný stav povinnosti soudů, resp. ministerstva průběžně evidovat a především zpřístupňovat texty rozhodnutí v centrální evidenci. Podle dostupných údajů je zřejmé, že nepřibývá mnoho textů rozhodnutí nižších soudů a databáze není příliš naplňována. Otázka je, zda evidenční senáty podle své úvahy nemají dostatek zajímavých rozhodnutí k evidenci, nebo není pouze plněna povinnost evidenčních senátů či samotného ministerstva přidávat vybraná rozhodnutí do databáze.9 💬

Vládní strategie tzv. eJustice 2020

Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo v roce 2015 nelegislativní materiál Resortní strategie pro rozvoj eJustice na období let 2016 až 2020,10 💬 který vláda schválila usnesením v polovině roku 2016. Vláda uložila ministru spravedlnosti zajistit realizaci rozvoje elektronizace složek resortu justice a také povinnost zpracovat navazující akční plán. Zároveň ministr dostal povinnost také vládě předložit informaci s průběžným vyhodnocením dosažení cílů strategie. Ministr vnitra měl za úkol spolupracovat s ministrem spravedlnosti při koordinaci v oblasti rozvoje eJustice a eGovernmentu. Další členové vlády dostali úkol spolupracovat v oblasti úpravy elektronických komunikací.

Obecným cílem této strategie byl rozvoj elektronizace justice. Zajištěním elektronizace se má podpořit zajištění práva na soudní ochranu a spravedlivý proces. Zároveň přímo v rámci této strategie samo ministerstvo deklarovalo, že poskytováním informací o výsledcích své činnosti může soudnictví zvýšit svou důvěryhodnost a celkovou kvalitu rozhodování.11 💬

Jedním ze strategických cílů eJustice2020 bylo konkrétně poskytování informací o rozhodování soudů. Cílem mělo být také sjednocení zveřejňování soudního rozhodnutí a zvýšení jeho přehlednosti. Pro usnadnění vyhledávání by měla vzniknout centrální databáze soudních rozhodnutí.

Dalším pouze zvažovaným cílem může být podle strategie částečná automatizace anonymizace soudních rozhodnutí a její integrace do modulu tvorby soudních rozhodnutí. Do budoucna by tak mohlo být možné zveřejňování "všech" soudních rozhodnutí v anonymizované podobě) "alespoň v určitých agendách".12 💬

Výsledkem navrhovaných cílů strategie by tak mělo být snížení administrativní zátěže soudů, stejně jako úspora finančních prostředků (neboť nebude třeba udržovat více nezávislých a nepropojených databází). Automatizace má také zvýšit efektivitu práce na soudech.

Na počátku roku 2018 vláda schválila změnu při provádění této strategie v praxi. Nově bylo jako spolugestor strategie povoláno ministerstvo financí.13 💬 Jeho zapojením by se měly posílit především schopnosti převést elektronizaci do reálné praxe. Podřízené organizace ministerstva financí mají obecně větší kapacity a zkušenosti s informačními technologiemi.

Zpráva o stavu zveřejňování

Neúnosný stav plnění dříve zavedené povinnosti zveřejňovat vybraná rozhodnutí v Centrální evidenci soudních rozhodnutí se poslední dobou dostal do centra pozornosti i některých veřejných orgánů či médií.

Na základě různých zjištění přistoupila Kancelář veřejného ochránce práv již v roce 2016 k prošetřování této situace. Závěry šetření byly zpracovány do zprávy o šetření. Posléze byly veřejně stručně shrnuty v rámci tradiční výroční zprávy veřejného ochránce práv za rok 2016.14 💬 Bylo konstatováno, že "(m)inisterstvo spravedlnosti, ač vytvořilo veřejně přístupnou evidenci soudních rozhodnutí a její fungování upravilo svou instrukcí, nezajišťuje její řádné naplňování, a to zejména tím, že neposkytuje soudům odpovídající metodické vedení pro zveřejňování rozhodnutí, dle sdělení soudů ani dostatečné finanční (personální) zajištění, a také tím, že nekontroluje, zda soudy naplňují databázi v souladu s instrukcí."15 💬

Ministerstvo spravedlnosti, jako ústřední orgán státní správy soudů a zároveň autor instrukce o zavedení a naplňování on-line přístupné evidence soudní judikatury, je povinno podle závěrů ochránce zajistit řádné fungování této evidence.

Oproti tomu podle konkrétních zjištění a průzkumů úřadu ombudsmana pak databáze vrcholných soudů či soukromé komerční databáze právních informací obsahují řádově mnohem větší objem judikatury, a to paradoxně včetně rozhodnutí nižších soudů.

Se závěry šetření byl pak na jaře 2017 seznámen ze strany úřadu veřejného ochránce práv přímo ministr spravedlnosti. Byla mu předána žádost, aby vytvořil podmínky pro naplňování centrální evidence. Veřejná ochránkyně práv popsala stávající stav, kdy je mnohem více rozhodnutí dohledatelné v soukromých komerčních databázích než ve veřejné oficiální databázi jako něco, "… nesprávné, dokonce nemravné".16 💬 Tehdejší ministr měl přislíbit nápravu ne­utěšeného stavu a probrat problém na poradě předsedů soudů, kdy by měla být přizvána i veřejná ochránkyně práv. Stav se ale od té doby (alespoň z pohledu veřejně dostupných informací) nijak zásadně neposunul.

Akční plán pro otevřené vládnutí 2018 až 2020

Po vzrůstající kritice zevnitř i vně státní správy, nejen z odborných a akademických kruhů, bylo téma hromadného zveřejňování textů rozhodnutí tak během roku 2018 uchopeno i na vládní úrovni.

V novém akčním plánu pro otevření vládnutí přijatém vládou v červenci tohoto roku je jedním ze stěžejních závazků povinnost ministerstva spravedlnosti zprovoznit do roku 2020 internetový přístup k textům rozhodnutí všech soudů nižších instancí.

Akční plány pro otevřené vládnutí jsou pravidelně přijímané nelegislativními dokumenty na vládní úrovni, a to na půdě Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí, jako pracovního orgánu vlády.17 💬

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.