Sjednocování judikatury prostřednictvím zejména rozšířeného senátu NSS ("RS NSS")1 💬 nepředstavuje pouze jednotící mechanismus uvnitř Nejvyššího správního soudu ("NSS"), ale díky závaznosti právního názoru pro nižší instance (v konkrétním případě) RS NSS plní funkci sjednotitele pro celý systém správního soudnictví a rozhodovací praxi správních orgánů. Ačkoliv v českém právním řádu není stanovena obecná závaznost soudních rozhodnutí, platí, že správní orgány i správní soudy se již vyslovenými názory zásadně řídí. Proto lze rozhodování NSS (resp. RS NSS) přiznat tzv. kvaziprecedenční význam a není možné opomíjet jeho důležitost.

Sám NSS ve svých rozhodnutích opakovaně dospěl k závěru, že funkcí RS NSS je zajištění jednotnosti a předvídatelnosti judikatury.2 💬 V usnesení č. j. 2 Afs 66/2004-53 ze dne 11. 1. 20063 💬 RS NSS konstatoval, že "Ratio legis tohoto mechanismu je založeno na myšlence, že judikatura Nejvyššího správního soudu musí být jednotná a předvídatelná, což prakticky znamená, že ve skutkově a právně obdobných případech má soud dospívat ke stejným právním závěrům". Současně v tomto usnesení RS NSS uvedl, že "Aktivováním rozšířeného senátu je proto nastolena situace, kdy bude ke konkrétní předložené právní otázce zformulován právní názor, respektovaný pro futuro všemi senáty rozhodujícími obdobné případy."

RS NSS tak napomáhá vytvářet jeden ze stěžejních atributů právního státu, kterým je právní jistota. Ta je dána tehdy, pokud je zaručena alespoň relativní stabilita judikatury soudů. Nutnost zachování této stability potvrdil i Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne 12. 5. 2009, sp. zn. IV. ÚS 2170/08, v němž uvedl, že "judikatura nemůže být bez vývoje a není vyloučeno, aby (a to i při nezměněné právní úpravě) byla nejen doplňována o nové interpretační závěry, ale i měněna. Změna rozhodovací soudní praxe, zvláště jde-li o praxi nejvyšší soudní instance povolané i k sjednocování judikatury nižších soudů, je ovšem jevem ve své podstatě nežádoucím, neboť takovouto změnou zjevně je narušen jeden z principů demokratického právního státu, a to princip předvídatelnosti soudního rozhodování. To je prioritním důvodem, proč platná právní úprava předepisuje pro soudy nejvyšších instancí i pro Ústavní soud zvláštní a závazná pravidla přijímání rozhodnutí v situacích, kdy jimi má být jejich dosavadní judikatura překonána. … Dokonce i kdyby takovéto procedury nebyly pro uvedené případy pozitivním právem zakotveny, nic by to neměnilo na povinnosti soudů přistupovat ke změně judikatury nejen opatrně a zdrženlivě (tj. výlučně v nezbytných případech opodstatňujících překročení principu předvídatelnosti), ale též s důkladným odůvodněním takového postupu; jeho součástí nezbytně by mělo být přesvědčivé vysvětlení toho, proč, vzdor očekávání respektu k dosavadní rozhodovací praxi, bylo rozhodnuto jinak." Z citovaného nálezu lze taktéž dovodit, že ačkoliv je myslitelný názorový posun judikatury, nelze připustit, aby její změny probíhaly excesivně. Ústavní soud v citovaném nálezu taktéž potvrzuje, že obzvlášť u soudů nejvyšších instancí (tedy i NSS) musí ke změnám ustálené rozhodovací praxe docházet velmi zřídka a s rozvahou.

Je tak patrné, že zakotvení role RS NSS jako garanta jednotného rozhodovaní je esenciálním předpokladem pro dodržování principu předvídatelnosti soudního rozhodování. Tato role je z pohledu dosavadní rozhodovací praxe i dikce zákona nesporná.

Rozhodování RS NSS

Zjednodušeně lze konstatovat, že RS NSS v souladu s § 17 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů ("SŘS"), rozhoduje o právních otázkách, o kterých v okamžiku rozhodování nepanuje na NSS jednota názorů. Pokud senát NSS při svém rozhodování dospěje k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí NSS, má povinnost věc postoupit k rozhodnutí RS NSS. Při postoupení musí senát NSS tento svůj odlišný právní názor zdůvodnit. Ačkoliv existují výjimky, kdy postoupení věci RS NSS není přímou povinností, je nutno tyto výjimky aplikovat obezřetně (viz níže).

Povinnost předložit spornou otázku RS NSS

Povinnost předložit spornou otázku RS NSS se vztahuje na právní názory vyjádřené v rozsudcích i usneseních NSS a může se jednat jak o otázku hmotněprávního, tak procesněprávního charakteru. Extenzivní výklad pojmu "sporný právní názor" potvrdil RS NSS ve svém usnesení ze dne 26. 8. 2008 sp. zn. 7 Afs 54/2007, v němž konstatoval, že sjednocující pravomoc rozšířeného senátu se vztahuje dokonce i na právní názory, které nebyly nosným důvodem rozhodnutí ve věci.

Existují však i případy, kdy povinnost postoupit spornou otázku RS NSS dána není. Dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2866/15 ze dne 14. 3. 2016 však platí, že "Výjimky z této povinnosti je třeba vykládat zdrženlivě a v případě pochybností ve prospěch ochrany ústavně zaručeného práva na zákonného soudce. Nadměrné užívání této výjimky by totiž mohlo vést k (byť i neúmyslnému) vyhýbání se povinnosti předložit věc sjednocujícímu tělesu. Přitom není přijatelné, aby se jednotlivé soudní senáty vyhýbaly své povinnosti věc předložit ke sjednocení jen z vlastních subjektivních důvodů, razily vlastní osamocené judikatorní cesty (či spíše štoly) a tím narušovaly předvídatelnost rozhodování."

Povinnost předložit věc RS NSS nenastane v souladu s § 17 odst. 2 SŘS v případě, kdy byl odlišný právní názor již vysloven ve stanovisku NSS. Povinnost předložit věc RS NSS se nebude vztahovat na názorový rozpor hodnotový ani principiální. Pokud je spor vně, tzn. mezi NSS a soudem "nadřazeným", RS NSS pravomoc rozhodovat spor o tuto právní otázku nemá. Těmito "nadřazenými" orgány jsou Ústavní soud, Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") a Soudní dvůr Evropské unie.4 💬

RS NSS by tak ve většině případů nemělo příslušet rozhodovat ve věcech, ve kterých vynesl rozhodnutí ESLP. K této oblasti přijal dne 1. 3. 2016 RS NSS zásadní usnesení, ve kterém konstatoval, že "Rozšířený senát není příslušný k rozhodování o návrhu na změnu právního názoru (§ 17 odst. 1 s. ř. s.), v jehož důsledku by se snížil standard ochrany lidských práv dosažený dosavadní rozhodovací praxí Nejvyššího správního soudu, byly-li v ní obsažené právní závěry shledány Evropským soudem pro lidská práva jako nezbytná podmínka pro dodržení požadavků Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.) ze strany České republiky (čl. 46 odst. 1 Úmluvy). Je-li v takovém případě rozšířenému senátu postoupena věc k zaujetí odlišného právního názoru, vrátí ji rozšířený senát k projednání a rozhodnutí senátu, který mu ji postoupil."5 💬

Dle výše citovaného nepřísluší RS NSS rozhodovat o otázkách, které by mu byly předloženy k překonání judikatury NSS, pokud by tím došlo ke snížení standardu ochrany lidských práv. Na druhou stranu, RS NSS bude příslušný k rozhodování o otázkách, ve kterých předkládající senát navrhne řešení, které by vedlo ke zvýšení standardu ochrany lidských práv nebo pouze ke změně stávající judikatury při současném zachování standardu ochrany lidských práv.

RS NSS dále nebude zásadně oprávněn rozhodovat v případě, kdy je některá právní otázka již vyjasněna rozhodnutím Ústavního soudu.6 💬 Jestliže tedy Ústavní soud rozhodne v konkrétní věci, je tímto rozhodnutím NSS vázán a první senát rozhodující v obdobné věci se musí s názory Ústavního soudu v tomto rozhodnutí vypořádat a rozhodnout v souladu s ním.

Rozhodnutí Ústavního soudu ale není nepřekonatelné − pokud by se senát NSS ze závažných důvodů s rozhodnutím Ústavního soudu neztotožňoval a chtěl rozhodovat dle dřívějšího přesvědčivého a odůvodněného rozhodnutí RS NSS, může tak senát NSS učinit. Důvody odchýlení se od rozhodnutí Ústavního soudu však rozhodující senát musí zcela jednoznačně zdůvodnit a uvést konkrétní přesvědčivé úvahy.7 💬 Rozhodující senát v takovém případě nemá povinnost (pravomoc) věc RS NSS předložit.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 50 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.