Banky se spolčily s pojišťovnami, řekl Ústavní soud. Pojištění hypotéky přestalo chránit

Trh s pojištěním hypoték ovládají tandemy majetkově propojených bank a pojišťoven. Výsledkem je, že pojištění, které si lidé sjednávají proto, aby měli jistotu, že o byt či dům na hypotéku nepřijdou, když ztratí práci nebo vážně onemocní, může být k ničemu. Banky totiž ztrácí motivaci k uplatňování pojistného nároku vůči spřátelené pojišťovně, upozornil Ústavní soud. Podle dosavadního právního výkladu tak klient neměl možnost pojišťovnu přimět k placení ani peníze vymáhat u soudu, a o bydlení tak mohl přijít.

Problém, na nějž upozornil Ústavní soud ve svém nálezu, se týká pojištění hypoték, které si lidé sjednávají spolu s úvěrem přímo v bance. Nemají tak uzavřenou smlouvu přímo s pojišťovnou, ale přistupují k rámcové smlouvě uzavřené mezi pojišťovnou a bankou. "Takové skupinové pojištění k hypotékám nabízí prakticky každá banka. Zároveň klienty motivuje ke sjednání pojištění slevou na úrokové míře úvěru, například o 0,1 procenta," popisuje Martin Podávka, produktový ředitel společnosti Partners, která se specializuje na finanční poradenství pro spotřebitele.

Dlužník není smluvní stranou

Co ale lidé obvykle nevědí, je, že případné plnění z pojištění musí žádat banka, a ne dlužník. To banky sice dělaly, když ale pojišťovna platit odmítla, plnění už většinou nevymáhaly. Argumenty dlužníka, proč by pojišťovna platit měla, už pak nikdo neposlouchal. Zastání dlužníci nenašli ani u soudu. Protože smlouvu s pojišťovnou sami neuzavřeli, nemohli ji podle výkladu justice ani zažalovat. Za pravdu obecným soudům v tom dal letos v lednu i Nejvyšší soud.

"Soudy stavěly tyto osoby do role pouhých objektů, kterým fakticky neplynou z pojistného vztahu žádná práva," vysvětluje postoj justice advokát Roman Tomek z advokátní kanceláře Sedlakova Legal.

Bylo to tak i v případě invalidní důchodkyně, který teď řešil Ústavní soud. Hypotéku na dům si od Hypoteční banky vzala v roce 2007. Když o tři roky později Česká správa sociálního zabezpečení rozhodla o její plné invaliditě, žena čekala, že za ni ČSOB Pojišťovna hypotéku zaplatí. Jenže ta ji obvinila, že při vyplňování zdravotního dotazníku lhala, a Hypoteční banka, která je ze stejné skupiny, plnění dál nevymáhala.

Ačkoliv banka tvrdí, že vztah banky s pojišťovnou nehrál v případu roli, argumenty, které ve sporu uvedla, podle Ústavního soudu svědčí o opaku.

Nejde zdaleka o ojedinělý případ, v němž soudy žaloby zamítaly jen proto, že dlužník podle nich nebyl oprávněn žalobu podat. Stejně dopadl i mladý muž z jižní Moravy. Když mu lékaři diagnostikovali rakovinu a posudkový lékař ho poslal do invalidního důchodu, pojišťovna odmítla plnit. Prohlásila, že mladík v dotazníku neuvedl, že trpí bolestmi zad, a úvěr za něj nezaplatila.

"Onkologické onemocnění přitom nemělo žádnou spojitost s bolestmi zad, pro které navštívil lékaře," říká k případu advokát Roman Tomek, který muže zastupuje. To ale neměli kde dokázat − ani soud se totiž nezabýval podstatou případu.

Teď mladík dostal šanci uspět s odvoláním. Díky verdiktu ústavních soudců by už totiž soudy neměly žaloby "slepě" zamítat kvůli chybějící legitimaci dlužníků, ale měly by zkoumat věcné argumenty obou stran.

Dlužník platil, banky vydělávaly

Podle Ústavního soudu jsou dlužníci ve vztazích s bankami a pojišťovnami slabší stranou. Platí sice, že nemají přímo nárok na plnění z pojistné smlouvy − to patří bance −, ale s ohledem na to, že všechno financují a mají zájem na tom, aby byly v případě potíží peníze z pojistky vyplaceny, mají i právo na to, hájit svůj zájem před soudem.

To ostatně vyplývá i z celé logiky pojištění hypoték. Pojištění má chránit především dlužníka, ne banku. "Banka má pravděpodobnost nesplacení hypotéky z důvodu úmrtí, invalidity dlužníka zakalkulovánu v rizikové přirážce k úroku," upozorňuje Podávka z Partners. Pojištění hypoték znamená pro banky spíš byznys než ochranu jejich zájmů. "Prodej dalšího finančního produktu k hypotéce primárně zvyšuje zisk banky. Dostává provizi z každého zaplaceného pojistného," dodává Podávka.

Nález Ústavního soudu dává lidem možnost, jak přimět pojišťovnu k placení, když od ní banka peníze nevymáhá. Soudy už nebudou moci žaloby klientů odmítat jako neoprávněné, ale budou muset zkoumat podstatu sporu.

Vítají ho ale i finanční instituce, kterých se spor týká. "Nález vnímáme jako určité vyjasnění pravidel a určité narovnání stavu založeného předchozím rozhodnutím Nejvyššího soudu," říká Andrea Vokálová z Hypoteční banky.

ČSOB Pojišťovna od nálezu dokonce očekává pozitivní dopad na pojistný trh. "Věříme, že to může posílit důvěru klienta v pojištění, protože klientova pozice je tímto nálezem jednoznačně posílena," uvádí mluvčí ČSOB Pojišťovny Petr Milata. To by mohlo zvýšit i zájem dlužníků o pojistky.

Číst pojistné podmínky

Podle finančních poradců je ale ponaučení, které by si měli lidé uzavírající pojištění hypotéky z verdiktu Ústavního soudu vzít, jiné. "Zajímá je často pouze úroková sazba, co vše je kryto životním pojištěním či pojištěním schopnosti splácet, do hloubky nezkoumají," upozorňuje analytička bankovních produktů Broker Consulting Mariana Kuckirová. A to je podle ní chyba. Snadno se tak může stát, že pak narazí na limity pojištění nebo některou z výluk, o níž nevěděli.

Počítat je přitom třeba například se stropy na počet splátek, které pojišťovna zaplatí v případě pracovní neschopnosti. Omezení mívá i výplata peněz v případě ztráty zaměstnání. I tady platí, že pojišťovna vždy platit nemusí.

"U pojištění pro případ ztráty zaměstnání nemůžeme počítat s tím, že když se se zaměstnavatelem dohodneme o ukončení pracovního poměru, tak pojišťovna vyplatí plnění," varuje analytička životního pojištění Broker Consulting Ivana Brabcová. Výplatu peněz podle ní pojistné smlouvy a podmínky zpravidla omezují na výpověď pro nadbytečnost nebo výpověď z důvodu zrušení či přemístění zaměstnavatele.

Bez ohledu na výluky je ale dobrá pojistka schopnosti splácet důležitým stavebním kamenem finančního plá­nování. "Nejde jen o zajištění peněz na splacení hypotéky v okamžiku nemožnosti si vydělávat z důvodu invalidity, ale také prostředků na běžný provoz domácnosti," zdůrazňuje Podávka. Jen je potřeba zvážit, jaký typ pojistky si lidé zvolí.

Pro banku znamená pojištění hlavně byznys. Dostává pojištění z každého zaplaceného pojistného, upozorňuje finanční poradce.

Vedle pojistek uzavíraných přes banky existuje i individuální pojištění chránící dlužníky v případě zdravotních problémů nebo ztráty práce. To není závislé na bance, smluvní stranou smlouvy s pojišťovnou je přímo dlužník a je to také on, kdo i před verdiktem Ústavního soudu mohl plnění ze smlouvy vymáhat.

Individuální smlouvy by podle poradců měli lidé raději volit i teď. Tyto smlouvy totiž umožňují lépe přizpůsobit pojištění potřebám klienta. "Mezi výhody individuálních pojistek patří vyšší právní jistota, lepší nastavení pojistných částek a možnost výběru z více produktů − například ten s nejméně výlukami a dobrou cenou," připomíná Podávka. U pojištění hypoték sjednaných bankou oproti tomu bývají jednotně stanovena rizika, která pojistka kryje, i maximální limity pojištění. Ty se odvíjí od sjednané výše úvěru a nejde je měnit.

Ať už si ale vyberou jakýkoliv typ pojistky, musí lidé pamatovat hlavně na to, že by v dotaznících pojišťovnám neměli lhát. Součástí pojistných smluv totiž bývá i souhlas klienta s tím, že si pojišťovna od lékařů vyžádá zdravotní dokumentaci. V návaznosti na zjištění z ní může plnění krátit, nebo dokonce odstoupit od smlouvy.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.