Evropská komise prověří pochybnosti, které má Česko o novém majiteli vítkovických oceláren ArcelorMittal. Premiéru Andreji Babišovi (ANO) to podle zdrojů HN na schůzce v Bruselu řekla eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Ta tak vyhověla přání české strany, která se obává plánovaného prodeje firmy ArcelorMittal společnosti Liberty House.
"Komise vnímá naše obavy," prohlásil po schůzce premiér Babiš. Podle něj "plány nového kupujícího, že bude investovat jen 35 milionů eur ročně, nás skutečně moc neuspokojují". Babiš tvrdí, že potřeba investic do Vítkovic dosahuje dalších 750 milionů eur během příštích 10 let, tedy skoro 20 miliard korun. Babiš podle svých slov vychází z podkladů, které dostal od odborářů.
Ti se obávají propouštění, případně dalších sociálních otřesů − nový vlastník podle jejich slov nepředstavil žádné záruky ohledně budoucnosti firmy. Společnost má i s dceřinými firmami téměř 7000 zaměstnanců.
Babiš chce, podobně jako odbory, aby společnost Liberty House písemně deklarovala plán a výši investic do ostravských oceláren a představila víceletý investiční plán.
ArcelorMittal musí ostravskou huť prodat kvůli tomu, že koupil italské ocelárny ILVA, největší ocelárny na světě, a měl by tak v Evropě příliš velký podíl na trhu. Prodej firmě Liberty House musí ještě schválit Evropská komise, která v EU dohlíží na zachování férové hospodářské soutěže na jednotném evropském trhu. Záležitost má v komisi na starosti právě eurokomisařka Vestagerová, s níž se Babiš v Bruselu setkal.
Vestagerová Babiše podle zdrojů HN ujistila, že schválí pouze takového kupce, který skutečně dodrží kritéria, k nimž se při nákupu zavázal. Momentálně prý posuzuje, jestli je firma Liberty House schopna svůj byznys na udržitelné bázi provozovat. "Než se k tomu vyjádří, budou od nového kupujícího pravděpodobně požadovat nějaké podmínky," oznámil Babiš.
Premiér − jak sám tvrdí − po komisi nepožaduje, aby prodej oceláren společnosti Liberty House zastavila. Důvodem je podle něj to, že stávající majitel, tedy ArcelorMittal, "bohužel neinvestoval dostatečně", a Česko s ním tedy nemá dobrou zkušenost.
"My z toho stávajícího investora, který si vzal dividendy, místo aby je proinvestoval, nejsme úplně nadšení. Takže doufáme, že přijde někdo, kdo si nebude brát dividendy, ale bude investovat," prohlásil premiér.
Babiš se v Bruselu sešel taky s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, s nímž jednal o migraci. Opět zdůraznil svůj postoj, že by EU měla ekonomicky podpořit státy v Africe, aby se zlepšila tamní životní úroveň a jejich obyvatelé neměli motivaci odcházet do Evropy.
O to se už ale unie delší dobu snaží, jak v Bruselu připustil i Babiš. Juncker navrhl, aby EU v Africe investovala zhruba 50 miliard eur, tedy skoro 1,3 bilionu korun.
Babiš taky Junckerovi potvrdil svůj starší projekt, že by Česko v Sýrii postavilo vesničku pro 150 tamních sirotků. "Zainvestovali bychom do mateřské školy, školy, jídelny, bytů nebo hřišť. Byl by to celý areál," prohlásil Babiš s tím, že zatím neví, kolik by to stálo.
Premiér opakuje, že Česko je ochotné pomáhat uprchlíkům v místě, kde žijí, ale odmítá je přijímat na své území. Premiér nedávno odmítl iniciativu europoslankyně Michaely Šojdrové, aby Česko udělalo gesto a přijalo 50 syrských dětí, které nemají rodiče.
Babiš s Junckerem prý neřešil žalobu, kterou na Česko podala Evropská komise kvůli tomu, že odmítá naplňovat evropská pravidla o povinném přijetí uprchlíků.
Juncker podle zdrojů HN už v lednu vyzval Česko, aby přijalo několik dětí ze Sýrie, což by mohlo problém se žalobou vyřešit. Premiér to ale už tehdy odmítl s tím, že by raději místo toho postavil už zmiňovanou školu přímo v Sýrii. To ale s kvótami, jejichž platnost vypršela v roce 2017, nesouvisí.