Statistiky ukazují, že senátoři mají stále menší vliv na podobu schvalovaných zákonů. Podle čísel, která si vede sám Senát, "protlačili" senátoři za zatím poslední - jedenácté - funkční období, které trvá dva roky, svou verzi zákona jen v devíti případech. Z celkem 155 projednávaných návrhů zákonů přitom sněmovně vrátili 30, tedy zhruba 20 procent.
Pro zajímavost, v desátém funkčním období přijala sněmovna ve znění Senátu 25 zákonů, v pátém funkčním období dokonce 56 zákonů.
Změny se přitom netýkaly příliš podstatných zákonů. V poslední době například měli senátoři zásadní vliv na to, kdy budou o svátcích zavřené obchody. Poslanci původně chtěli, aby bylo povinně zavřeno o třech svátcích - první den roku, kdy Česko slaví Den obnovy samostatného českého státu, a potom o vánočních svátcích 25. a 26. prosince. Na návrh senátorů, se kterým následně poslanci souhlasili, je nakonec zavřeno více dnů. Kromě zmiňovaných dnů ještě 8. května na Den vítězství, 28. září na Den české státnosti, 28. října na Den vzniku samostatného československého státu, na Velikonoční pondělí a od poledne také na Štědrý den.
Senátoři si uvědomují, že jejich možnosti měnit zákony jsou malé, a jeden z hlavních úkolů horní parlamentní komory tak ztrácí svou váhu. I proto mnohem častěji odůvodňují existenci Senátu tím, že brání dnešní podobu ústavy, než tím, že zlepšují zákony, které přicházejí od poslanců.
Zřejmě se ale nebudou snažit stávající stav měnit. Aby totiž mohli posílit své pravomoci ohledně změny zákonů, museli by změnit ústavu. Pokud by se do tohoto pustili, je jisté, že by se objevila celá řada dalších návrhů, co a jak v ústavě změnit – a výsledkem by mohla být ústava, která by zemi více ublížila, než pomohla.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později