Aktuální právní nástroje EU k posílení právního státu

Aktivace v poměrně krátkém časovém úseku devíti měsíců hned dvou politických procedur na základě čl. 7 SEU (ve vztahu k Polsku a Maďarsku), s ohledem na riziko porušení těchto zásad a na pozadí současně probíhajících soudních řízení, činí z výše uvedené problematiky nejen mimořádné aktuální právní téma, ale rovněž i politicky "výbušnou" záležitost.

V těchto souvislostech se daný článek zaměřuje na stručnou analýzu efektivity aktuálních právních nástrojů, jež má k dispozici evropské právo, včetně návrhů na zdokonalení stávající regulace.

Hned v úvodu je vhodné poznamenat, že evropské právo v současné době de facto disponuje pouze dvěma prostředky různé povahy, které by měly donutit a přimět členský stát respektovat zásady právního státu. Jedná se o politickou proceduru na základě čl. 7 SEU a judiciální řízení na základě čl. 258 SFEU pro nesplnění povinnosti (tzv. infringement procedure). Žádná z těchto možností není optimální a naopak má své limity a úskalí právě ve zmiňované oblasti. Dokonce, jak bude ukázáno dále, se mohou v praxi vyskytnout situace, kdy žádný z uvedených právních nástrojů nebude schopen adekvátně čelit a efektivně zabraňovat porušení zásad právního státu.

Evropský unijní koncept právního státu a jeho význam pro fungování EU

Napřed je nutné výslovně zdůraznit, proč právě otázce právního státu je v současné době na úrovni EU věnována mimořádná pozornost (zejména s ohledem na reflexi politického a ústavního vývoje v Maďarsku a Polsku) a proč v intencích evropského práva jsou právě zásady právního státu považovány za základní hodnoty, na nichž je Unie založena, což je deklarováno hned v několika ustanoveních v rámci primárního práva (čl. 2. Čl. 49 SEU, preambule Listiny základních práv EU).

Kromě té skutečnosti, že právní stát je hodnota státu sama o sobě, je páteří každé moderní ústavní demokracie a jedním ze základních principů vyplývajících ze společných ústavních tradic všech členských států, v případě EU je nutno mít na zřeteli ještě jeden velice podstatný faktor, a to zejména tu skutečnost, že řada právních institutů EU je založena na vzájemné důvěře mezi členskými státy a jejich příslušnými právními systémy. "… Důvěra všech občanů EU i vnitrostátních orgánů ve fungování právního státu má zásadní význam pro další rozvoj EU směrem k prostoru svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic. Tato důvěra bude budována a udržována pouze v případě, že všechny členské státy budou dodržovat právní stát."^1 💬

Jinými slovy, bez náležitého fungování demokratických institucí a dodržení dalších zásad právního státu u každého z členů Unie nemůže vůbec prostor svobody, bezpečnosti a práva být realizován a celý tento právní koncept se jednoduše zhroutí. Proto lze naprosto souhlasit s názorem Evropské komise ohledně toho, že: "Toto jsou jasné příklady, proč musí být všechny členské státy znepokojeny, není-li zásada právního státu v některém členském státu plně respektována. Proto má EU silný zájem na zajištění a posílení právního sátu v celé unii."^2 💬

V intencích ochrany zásad právního státu má na úrovni primárního práva EU klíčový význam článek 2 Smlouvy o EU, který deklaruje: "Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů."

Ačkoli uvedené ustanovení neobsahuje definici právního státu ani obsah jeho zásad, nicméně význam tohoto článku zdaleka překračuje dimenze ryze právní normy. Ve své podstatě je rovněž vnímán jako ideologický a morální koncept, na němž se Evropská unie zakládá.

Co se týče obsahu těchto zásad a s ohledem na to, že jejich náplň se může na vnitrostátní úrovni jednotlivých členských států lišit, čerpá evropské právo z různých inspiračních zdrojů na unijní i mezinárodní úrovni, včetně: konstantní judikatury Soudního dvora Evropské unie, kazuistiky Evropského soudu pro lidská práva a taktéž ze závěrů Benátské komise.

Zejména v této souvislosti je nejvíce zmiňována zpráva Benátské komise ze dne 4. dubna 2011, která právní stát definuje jako: "… základní a společnou evropskou normu, která řídí a omezuje výkon demokratických pravomocí" a jako "nedílnou součást každé demokratické společnosti", která "vyžaduje, aby všichni měli od všech subjektů rozhodování zaručeno důstojné, rovné a rozumné zacházení v souladu s právem a měli možnost zpochybnit rozhodnutí před nezávislým a nestranným soudem."^3 💬

Benátská komise rovněž v této zprávě vymezila některé společné a obecně sdílené rysy právního státu a jeho elementy, zejména:

a) zákonnost (včetně transparentního, odpovědného a demokratického procesu přijímání právních předpisů)

b) právní jistota

c) zákaz svévole

d) přístup ke spravedlnosti u nezávislých a nestranných soudů

e) dodržování lidských práv

f) nediskriminace a rovnost před zákonem;

Evropská komise se uvedenou zprávou Benátské komise inspirovala, včetně doslovného převzetí těchto elementů ve výše zmiňovaném sdělení. Proto můžeme konstatovat, že Evropský unijní koncept právního státu vychází z intelektuálního zázemí štrasburského systému.

V této souvislosti je nutné zdůraznit zvlášť, že se nejedná o vyčerpávající seznam všech zásad právního státu, ale pouze o demonstrativní výčet nejdůležitějších z nich.

Soudní řízení na základě čl. 258 FEU a jeho meze

Vraťme se teď k samotným právním nástrojům evropského práva, které by měly účinně zabránit porušení uvedených zásad ze strany členských států.

Ke klasickým prostředkům v tomto směru můžeme řadit soudní proceduru neboli žalobu na nesplnění povinnosti členského státu v intencích čl. 258 SFEU, což je postup, který byl zaveden a používán již od samotných začátků evropské integrace a je určen pro postih velice širokého spektra projevů porušení povinnosti ze strany členských států.^4 💬

Ačkoliv "zahájení řízení o nesplnění povinnosti na základě čl. 258 SFEU se ukázalo jako důležitý nástroj pro řešení některých problémů právního státu",^5 💬 nicméně máme za to, že tento postup má své značné limity právě v oblasti ochrany hodnot právního státu. Za ně lze považovat zejména tu skutečnost, že příslušné jednání musí představovat zároveň porušení určitého ustanovení právního předpisů EU. Avšak pokud mluvíme o dodržení zásad právního státu, ne vždy se podaří prokázat přímou spojitost s porušením konkrétní normy evropského práva a naopak pochybení může mít ryze národní rozměr a spočívat v porušení fungování demokratických institucí na vnitrostátní úrovni. Lze to ilustrovat na příkladu Maďarska, kdy Evropská komise v lednu 2012 zahájila tři řízení na základě čl. 258 SFEU proti tomuto státu v souvislosti s tehdy přijatými změnami maďarské ústavy. Do fáze žaloby a rozsudku Soudního dvora EU dospěly pouze dva případy, co se týče ochrany osobních údajů (C- 288/12 komise vs. Maďarsko) a ohrožení nezávislosti justice s ohledem na změnu důchodového věku soudců (C-286/12 komise vs. Maďarsko) − v obou případech SDEU konstatoval porušení práva EU ze strany Maďarska.

V případě nezávislosti orgánu pověřeného ochranou osobních údajů (věc C-288) byl tento judiciální prostředek naprosto vhodný a snadno obhajitelný, s ohledem na to, že ochrana osobních údajů a nezávislé postavení v členském státě je v působnosti práva EU (směrnice 95/45/ES).

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 29 Kč měsíčně

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

• Web Ekonom.cz bez reklam
• Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
• Možnost ukládat si články na později

Nebo

Přihlásit se a dočíst článek

Vaše e-mailová adresa:* Proč ji potřebujeme?

Zadejte prosím platný e-mail. Tento e-mail je již použit. Zadejte jiný nebo se přihlaste

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Nechci dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s.

Přeji si dostávat obchodní sdělení společnosti Economia, a.s., týkající se též jiných než objednaných či obdobných produktů. Informace o zpracování osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení jsou dostupné zde.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.