Aktuální číslo časopisu Ekonom
S debatou na téma "jeden dlužník − jeden exekutor" souvisí otázky, jako je exekutorská teritorialita a slučování exekucí. Je pak věcí legislativní tvořivosti toho kterého předkladatele, zda témata řeší současně, či odděleně. Jedno bez druhého lze zavádět či zrušovat prakticky neomezeně bez ohledu na následky. Téma exekutorské teritoriality ponechám nyní stranou a v tomto příspěvku se budu věnovat té části tématu, která zakládá koncentraci exekucí u jednoho exekutora na bázi slučování řízení.
Dnešní úprava slučování řízení
Za nejobecnější východisko pro slučování řízení lze považovat text ustanovení § 112 občanského soudního řádu. To však upravuje toliko možnost, nikoli povinnost soudu za tam daných podmínek (hospodárnost řízení + totožnost soudu + skutková souvislost věcí nebo totožnost účastníků řízení) spojit věci ke společnému řízení. Povinné spojení věcí a spojení věcí ze zákona je předepsáno jen pro souběh žaloby pro zmatečnost a žaloby na obnovu řízení. V nalézacím řízení proto v zásadě až na marginální výjimky ke spojování řízení nedochází. Ostatně proč spojovat řízení o žalobě na zaplacení peněžité pohledávky, která většinou skončí již vydáním platebního rozkazu a žádné jednání ani dokazování v nich neproběhne. Významnou bariérou slučování řízení soudem je rozvrh práce. Kauzy jsou soudcům přidělovány rovnoměrným nápadem. Proti slučování řízení stojí i zásada zákonného soudce.
Jinak je tomu v řízení exekučním, které mnohdy svou délkou přesáhne délku řízení nalézacího, a to i několikanásobně. Důvody bývají procesní (lhůty), obstrukční (opravné prostředky a jiná podání povinného) nebo faktické povahy (nedostatek majetku nebo výše příjmu povinného) umožňující jen pozvolné uspokojování pohledávky. Dříve či později tak může docházet k situacím, kdy proti jedné osobě je postupně zahájeno a dále vedeno více exekucí. Exekuční právo s pluralitou věřitelů u exekucí vedených proti jednomu povinnému počítá a jejich souběh je upraven nejen v občanském soudním řádu (např. v § 280 o.s.ř., § 320b odst. 2 o.s.ř., § 328b o.s.ř, § 331 o.s.ř, 336f, § 337c o.s.ř. aj.), ale i v samostatném zákoně č. 119/2001 Sb., o střetu exekucí.
Ve výkonu rozhodnutí prováděném soudem je pro spojení řízení jen velmi malý časový prostor a dochází k němu pouze výjimečně při správě či prodeji nemovitých věcí a obchodního závodu (srov. § 335 odst. 2 o.s.ř.).
Daňový řád o spojení exekucí mlčí. V případě kumulace více pokut nebo jiných daňových povinností či více správců daně jsou náklady daňové exekuce účtovány paralelně vedle sebe.
Nejdále došla úprava spojování exekucí obsažená v exekučním řádu. Od ledna 2013 dochází ze zákona ke spojení exekucí tam, kde u jednoho exekutora dojde k situaci, kdy jeden oprávněný vede vůči témuž povinnému více než jednu exekuci (§ 37 odst. 3 exekučního řádu). Na návrh povinného může exekuční soud sloučit exekuce i v případě, že jsou vedeny u různých exekutorů, a to při splnění podmínek, že jde o pohledávky pocházející od téhož věřitele, v bagatelní výši a jde o nejméně dvě exekuce (§ 37 odst. 4 e.ř.).
Prvně jmenované zákonné spojování exekucí vychází ze stejných předpokladů jako spojení v § 112 o.s.ř. − totožnost účastníků a totožnost orgánu, u něhož jsou řízení vedena (exekutor). Na rozdíl od soudu však u exekutora dochází ke spojení přímo ze zákona, nikoli dle uvážení soudu.
Ve druhém případě dochází ke spojení na návrh povinného, a to i v případech odlišnosti exekučních orgánů (exekutorů), přičemž rozhoduje totožnost účastníků, resp. původ pohledávky u téhož věřitele a bagatelita.
Výše uvedená úprava spojování exekucí je vůbec nejširší a její aplikace se v praxi osvědčila, neboť vymýtila do roku 2012 běžnou praxi drobení pohledávek ze strany věřitelů. Přitom zachovává princip soutěže mezi soudními exekutory založený na právu oprávněného podat exekuční návrh ke kterémukoli exekutorovi. K tomu je potřeba podotknout, že případná volba exekutora se sídlem v jiném kraji povinného finančně nezatěžuje, neboť cestovní náklady byly zastropovány a náklady přesahující hraniční částku hradí věřitel.
Za tohoto stavu dochází nyní k diskusi nad posílením koncentrace řízení u jednoho exekutora, kdy konečným stavem má být pravidlo jeden dlužník − jeden exekutor.
Koncentrované exekuční řízení
V současné době jsou ve hře hned dvě novely exekučního řádu. První z nich je poslanecký návrh pirátů, který kombinuje exekutorskou teritorialitu a koncentraci řízení slučováním exekucí kdykoli v průběhu řízení spolu se změnou místní příslušnosti exekutora na návrh povinného. Tento návrh vyžaduje změnu místa zahájení exekučního řízení z exekutora na exekuční soud. Novelu pro její extrémní složitost, finanční nákladnost a rizika obstrukcí ze strany povinných odmítá vláda, ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo vnitra i Exekutorská komora.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
