Odpor k povinným lékařským prohlídkám si Ludmila Olšáková nese ještě z dob socialismu, kdy byla nucena chodit se školou k zubaři. Když zjistila, že se musí ze zákona nechat vyšetřit před nástupem do práce, pídila se po tom, proč je to u kancelářského pracovníka nutné. Vysvětlení ji ale neuspokojilo.
Když ji po šesti letech v bance, kde pracuje jako analytička, opět poslali na povinné vyšetření, došla jí trpělivost a rozhodla se obrátit na soud s žalobou na ochranu osobnosti. "Občan se má bez řečí podrobit tomu, co po něm lékař chce, a lékař dělá jen to, co po něm chce stát. Vysvětlení se nepodává, přemýšlet je nežádoucí," říká Olšáková.
Tvrdí, že jediné, co jí lékařka v ordinaci dokázala říct, bylo, že pokud s vyšetřením nedá souhlas, potvrzení o zdravotní způsobilosti nedostane. Bez něj ji zaměstnavatel může propustit, jinak se sám vystavuje riziku pokuty.
6 let
Kancelářští pracovníci musejí na povinnou prohlídku při vstupu do zaměstnání a pak jednou za šest let.
Olšáková se odvolává na mezinárodní úmluvu o biomedicíně, podle níž právo na svobodný a informovaný souhlas s vyšetřením nelze omezit. "Trvám na tom, že souhlas pod hrozbou ztráty zaměstnání není svobodný," podotýká. První soudní instance její žalobu zamítla. Olšáková a její právnička Zuzana Candigliota se ale odvolaly. Analytička by před soud ráda dostala stát, což ale není tak jednoduché, proto se rozhodla žalovat zdravotnické zařízení.
Olšáková není jediná, komu povinné prohlídky vadí. Jak potvrzuje Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy, za nepříliš užitečné je u kancelářských profesí považují i firmy. "Stačilo by, aby lidé, kteří pracují v kancelářských profesích, pravidelně docházeli na preventivní lékařské prohlídky ke svému praktickému lékaři," myslí si Hejduková. Na to mají pojištěnci nárok jednou za dva roky. Podobně to vidí i Hospodářská komora. Podle jejího mluvčího Miroslava Dira by se provázáním s obecnou prevencí odstranila současná duplicita. Lidé z kanceláří sice mohou na zaměstnaneckou prohlídku vyrazit ke svému praktikovi, jde ale o vyšetření, které musí i tak uhradit zaměstnavatel.
Ještě před třemi lety firmám přizvukovaly i odbory. Nyní už ale považují prohlídky za přínosné i u administrativních pracovníků. A to proto, že moderní technologie nutí zaměstnance pracovat stále intenzivněji a déle, což může vést k horšímu zdraví, vysvětluje místopředseda ČMKOS Vít Samek.
Předseda odborné Společnosti pracovního lékařství Milan Tuček vysvětluje, že prohlídky mají zjistit, zda pracovní prostředí u zaměstnance nezhoršuje už existující zdravotní problémy či nezpůsobuje nové. Běžné preventivní prohlídky na to prý nestačí a řada lidí na ně ani nechodí. "Jediná možnost prevence je pak prostřednictvím pracovnělékařských prohlídek," říká.
Naproti tomu Luděk Ordelt, který také působí v oboru pracovního lékařství, prohlídky kancelářských pracovníků za smysluplné nepovažuje. Spíš by posílil roli praktiků.
Ministerstvo zdravotnictví povinné prohlídky u nejméně rizikových profesí upravovat neplánuje. "Každé pracovní místo má svá individuální rizika a pracovní faktory, jež mohou působit na zdraví daného zaměstnance," řekla mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová. Dodala, že i kancelářští pracovníci mohou třeba řídit služební auto.
