Stát neutratil miliardy z eurodotací. Měly jít třeba na vysokorychlostní internet

Na ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se několik let snášela kritika kvůli podmínkám pro čerpání peněz z evropských fondů na podporu podnikání. I kvůli tomu se nedařilo peníze vyčleněné na roky 2014 až 2020 čerpat dostatečně rychle a kritici začali varovat, že Česko nestihne do konce období všechny peníze využít.

I když se situace letos zlepšila, ministerstvo samotné s rychlostí čerpání není spokojené. "Stav nepovažujeme za ideální, předpokládali jsme rychlejší proplácení finančních prostředků," uvedl František Kotrba z tiskového oddělení MPO.

Vedle snahy ministerstva zjednodušit podmínky čerpání by nyní situaci mohl pomoci plán vlády na přesun části peněz na podporu podnikání do jiných oblastí. Finance by měly pocházet například z nevyčerpaných dotací na vysokorychlostní internet.

V září podle Kotrby proběhlo jednání s Evropskou komisí, které zástupci české vlády navrhli přesunutí celkem 6,2 miliardy korun z operačního programu na podporu podnikání a inovací do dvou jiných − na podporu životního prostředí a regionální rozvoje. Jde o něco přes pět procent celkové částky, která byla na dotace pro podnikání a inovace vyčleněna pro roky 2014−2020. Součástí návrhu je rovněž přesun dvou miliard korun v rámci podpory podnikání. Místo efektivnějšího nakládání s energiemi by peníze měly podpořit rozvoj infrastruktury a malé a střední podniky.

Přesun musí ještě schválit Evropská komise. Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR), pod které čerpání evropských fondů spadá (ostatní ministerstva mají na starosti jen dílčí operační programy, skrze které se peníze rozdělují), není pravděpodobné, že by komise plán zamítla. "Přesun peněz jsme s Evropskou komisí s předstihem diskutovali a současný návrh její požadavky reflektuje," tvrdí Vilem Frček z tiskového odboru MMR.

Tím podle něj byla hlavně podmínka, aby významná část přesunutých peněz šla ve prospěch uhelných regionů − tedy konkrétně Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje.

Ne všichni zúčastnění však změny vítají. Zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR a Asociace pro evropské fondy mají obavy především z přesunu peněz do programu na rozvoj regionů.

"Vnímám to jednoznačně negativně," říká Daniel Mayer, předseda Asociace pro evropské fondy. Peníze na rozvoj regionů nejsou podle něj ani nyní využívány v dostatečné míře.

Za ideální nepovažuje přesun peněz do regionů ani Svaz průmyslu. Podle jeho zástupců je ale klíčové, že se ministerstva snaží najít dodatečné peníze na ty části evropských fondů na podporu podnikání, kde je naopak poptávka firem velmi vysoká a výrazně převyšuje nabídku. "Ministerstva nám přislíbila, že budou hledat cesty, jak pro ně ve zbývajícím období zajistit prostředky," vysvětluje Bohuslav Čížek, hlavní ekonom Svazu průmyslu. Vyčerpané peníze jsou například v sekcích, které se zabývají informačními technologiemi v souvislosti s problematikou Průmyslu 4.0.

K přesunu peněz pro podnikatele na ochranu životního prostředí se Čížek ze Svazu průmyslu i Mayer z Asociace pro evropské fondy staví smířlivěji. Podle Čížka se díky nim podaří doplnit projekty, kde nyní peníze scházejí − na snížení emisí. "Tyto projekty navíc přispívají k ochraně ovzduší a k modernizaci výroby a konkurenceschopnosti firem v České republice. Tento přesun peněz považujeme za smysluplný," vysvětluje Čížek.

Navzdory snaze o přesun části peněz z fondů na rozvoj podnikání se však situace s pomalým využitím peněz zlepšila. "Čerpání peněz na podporu podnikání a inovací se v letošním roce rozhodně zrychlilo, například oproti loňskému roku jsme k 1. listopadu vyplatili na účty podnikatelů zhruba o tři miliardy korun více," říká za ministerstvo průmyslu Kotrba.

Svaz průmyslu mezi pozitivními změnami z poslední doby uvádí například změnu hodnocení hospodárnosti projektů.

"Původní nastavení neúměrně zatěžovalo a odrazovalo žadatele," vysvětluje Čížek ze svazu.