Tradiční model zadávání, kdy zadavatel připraví detailní specifikaci předmětu zakázky, smlouvu "na míru" konkrétnímu projektu a následně vybírá na základě nejnižší nabídkové ceny, v českém prostředí stále výrazně převažuje. Doposud se nepodařilo spolehlivě prosadit žádný univerzální model hodnocení na základě kvality. Neexistují ani standardy hodnocení pro specifická odvětví intelektuálně náročných služeb či dodávek (typicky například IT poradenství, vývoj a dodávka SW), u nichž si jiné než kvalitativní hodnocení snad ani nelze představit. Tento stav je dlouhodobý a pramení například ze strachu z domnělých rizik. Těmi může být strach z prověření hodnocení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a následné odebrání dotací společnosti.
Motivace ke kvalitativnímu hodnocení
Základní motivací zadavatele pro kvalitativní hodnocení by měla být touha po vyšší kvalitě dodavatele či jeho plnění. Jako dobrý hospodář by měl zadavatel o vyšší kvalitu usilovat vždy a v nastavení hodnoticího modelu pro ni vytvářet prostor. Jako druhotný motiv, který ale v řadě případů k úspěšnému zadání a realizaci veřejné zakázky dostačuje, je snížení tlaku na nabídkovou cenu. Kvalitativní hodnocení je ideální prevencí mimořádně nízké nabídkové ceny.
Není bez zajímavosti, že stejnou motivaci ke kvalitativnímu hodnocení lze vysledovat i u kvalitních dodavatelů. I oni budou podporovat takový model hodnocení, který jim dovolí odlišit se od ostatních právě vyšší kvalitou. Mimořádně nízká nabídková cena pak dlouhodobě neprospívá žádnému dodavateli. Proto by dodavatelé měli sami dbát o kultivaci a zásadní inovaci prostředí veřejných zakázek a ty zadavatele, kteří tyto cesty hledají, podporovat.
Počitatelně, nepočitatelně…
Modelů hodnocení je ve světě známá celá řada. Dobrou zprávou tedy je, že není potřeba znovu "vymýšlet kolo" , ale že stačí některý z osvědčených zahraničních modelů správně implementovat do českého prostředí.
Počitatelné hodnocení nabídek − na základě četnosti určitých předem definovaných ukazatelů − se i u nás začalo rozvíjet. Mnohdy je ale diskutabilní, zda výsledky, které tento model hodnocení přináší, skutečně přispívají k vyšší kvalitě. Typickým případem může být hodnocení vyššího počtu zkušeností členů realizačního týmu (např. projektanta, stavbyvedoucího) s určitým plněním. Protože kdo má v prostředí, kde po mnoho let vládne nejnižší cena, největší množství zkušeností? Takto postavené kritérium tedy problém hodnocení na nabídkovou cenu nejenže nezvrátí, ale naopak ještě prohloubí. Přitom stačí málo a i počítáním zkušeností může zadavatel cílit na kvalitní dodavatele. Například pokud zadavatel v bodování zohledňuje navíc určité technické a jiné kvalitativní aspekty předchozích zkušeností (čím náročnější, tím roste předpoklad kvalitního dodavatele), spokojenost referenčních objednatelů s konkrétními osobami,1,2 💬 případně předchozí úspěchy a ocenění členů realizačního týmu.3 💬 Takových aspektů je celá řada, a pokud zadavatel chce počitatelným způsobem vyšší kvality dosáhnout, jeví se čas vložený do jejich přípravy jako dobře investovaný. Zvláště tehdy, pokud hodlá takto připravený model hodnocení použít opakovaně na dalších, obdobných zakázkách.
Z dalších variant počitatelného hodnocení je vhodné upozornit například na mezi zadavateli poměrně oblíbenou lhůtu plnění, případně délku záruky. Tato kritéria nemají s vyšší kvalitou prakticky nic společného. Záruční doba je často hnána již minimálními požadavky zadavatele na hranici únosnosti, hodnocení jejího prodloužení je pak pro dodavatele výzvou k nabídce nereálného. Zvláště tehdy, kdy o povaze díla či věci, ke které se záruka váže, rozhodl vymezením detailních technických podmínek sám zadavatel. Zkracování lhůty výstavby pak může jít dokonce do přímého rozporu s kvalitou, a to zejména tehdy, kdy je tato zkrácená lhůta doprovozena mimořádně nízkou nabídkovou cenou. Jako zásadně vhodnější se jeví možnost hodnotit, zda zhotovitel převezme provoz díla (či jeho části), a případně dále bodově zohledňovat délku doby, po kterou bude provoz zajišťovat.4 💬 Teprve takto nastavené kritérium je způsobilé vést k vyšší kvalitě vlastního plnění. Specifickou variantou počitatelného hodnocení, která však vychází z podobného modelu jako příklad posledně jmenovaný, je nabídnout zadavateli předem připravená technická vylepšení. Zadavatel (či autor technických podmínek pro zadavatele) připraví plnění − vylepšení5 💬 ve vztahu k minimálním požadavkům. Na dodavatelích pak je, zda a jaká z těchto předem definovaných vylepšení zadavateli nabídnou v rámci své nabídkové ceny.6 💬 Za to pak budou příslušně obodováni.
Nepočitatelné hodnocení zmíníme jen krátce, jelikož nejsme jeho příznivci. Kritéria (tzv. subjektivní) je těžké připravit, vyhodnotit, vyhodnocení odůvodnit a pak vše obhájit před dodavateli, poskytovatelem dotace či veřejností. Tlak na transparentnost hodnocení je obrovský a s mírou subjektivity nutně sílí. Tento model hodnocení považujeme za vhodný jen tehdy, když zadavatel sestaví tým odborníků srovnatelný s těmi, kterými disponují ti nejlepší dodavatelé. Tito odborníci pak sestaví hodnoticí kritérium na míru projektu a poté se i na hodnocení sami aktivně podílí, a to včetně přípravy opravdu robustního, odborně nezpochybnitelného odůvodnění. Toho všeho si musí být zadavatel vědom stejně jako faktu, že takové hodnoticí kritérium není opakovatelné. Dodavatelé totiž logicky u následujících veřejných zakázek vychází z předchozích úspěšných nabídek, což na kvalitu vlastního plnění nemá žádný vliv.7 💬 Je evidentní, že tato cesta není vhodná pro každodenní zadavatelskou praxi, ale pro zcela výjimečné případy náročných a finančně nákladných zakázek si ji představit lze.
Ideál hodnoticího kritéria
Oba výše prezentované základní přístupy k hodnocení mají svá pozitiva i negativa. Ideální je proto zkombinovat jejich výhody a nevýhody naopak potlačit. Zadavatel by tak měl mít pro běžnou praxi k dispozici sadu hodnoticích kritérií, která bude možno používat:
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později